Představenstvo neziskové organizace The Document Foundation, která nyní zastřešuje vývoj kancelářského balíku LibreOffice, napsalo otevřený dopis tvůrcům konkurenční sady Apache OpenOffice. TDF navrhuje spojit síly. Apache OpenOffice by měl převzít kódy LibreOfficu a spolupracovat na jednom projektu, z něhož budou mít užitek vývojáři i samotní uživatelé.
Od roku 2014, kdy vyšel Apache OpenOffice 4.1, se balíček dočkal jen několika servisních aktualizací a 600 úprav kódu. LibreOffice za stejnou dobu vydal 13 velkých aktualizací přinášejících nové funkce i vzhled, bezmála 90 malých updatů a přes 15 000 úprav kódu.
První projekt je mrtvý, zakonzervovaný v minulosti. Má ale pořád silnou značku. The Document Foundation přiznává, že název OpenOffice má lepší zvuk než LibreOffice. Řada lidí navzdory stáří stále používá OpenOffice, protože neví, že existuje lepší alternativa.
Jestli však The Apache Software Foundation výzvu vyslyší a opětovně spojí dávno rozdělené, je zatím ve hvězdách.
Nedávno vyšel nový LibreOffice 7.0, tohle jsou hlavní novinky:
Stručná historie Open/LibreOffice
Hvězda přitom byla i na samotném počátku. Šestnáctiletý Němec Marco Börries založil v roce 1985 doma v garáži vlastní firmu Star Division, jejímž prvním produktem byl textový procesor StarWriter konkurující tehdejšímu Wordu. Když Microsoft doplňoval Word o další kancelářské programy, spojil je do jednoho balíku nazvaného jednoduše MS Office. Firma Star Division šla stejným směrem a od roku 1994 tvořila StarOffice, který byl populární zejména v Evropě.
Cestu do světa mu měl vyšlapat Sun Microsystems. V létě 1999 totiž Sun za 74 milionů dolarů koupil Star Division a nedlouho nato vydal StarOffice zdarma. V říjnu 2000, přesně před dvaceti lety, navíc Sun uvolnil zdrojové kódy StarOfficu a nechal open source komunitu, aby mu s vývojem pomáhala.
Začala se psát historie projektu OpenOffice.org, vedle toho ale stále fungoval i komerční StarOffice, s nímž sdílel velkou část zdrojových kódů. Na podobném principu se dnes vyvíjí také některé linuxové distribuce, například Fedora a s ní související Red Hat Enterprise Linux. V květnu 2002 vyšel finální OpenOffice.org 1.0, svobodná alternativa k MS Office.
S otevřenými zdrojovými kódy ale přišlo první tříštění sil. Americká společnost Ximian začala od roku 2003 tvořit vlastní derivát s pracovním názvem ooo-build. Tutéž firmu ale později pohltil Novell a balík v roce 2007 vydal jako Go-Open Office (či Go-oo). Novell se staral o lepší kompatibilitu se formáty MS Office, lepší export do PDF a další funkce.
V dubnu 2009 přichází velký zlom. Databázový gigant Oracle oznámil, že si za 7,4 miliardy dolarů koupí Sun i se všemi technologiemi, za kterými stojí (jazyk Java, OS Solaris, databáze MySQL, procesory Sparc…). Sun byl nakloněn open source, Oracle nikoliv. Když byl obchod v roce 2010 dokončen, nezůstal kámen na kameni.
Žádný nový StarOffice již nikdy nevyšel. Téhož roku dorazil OpenOffice.org 3.2 a z něj odvozený Go-OpenOffice. Zároveň se ale zformovala nezisková organizace The Document Foundation, která vytvořila další fork nazvaný LibreOffice. TDF vyzval Oracle, že se může stát členem skupiny. Reakce ale byla odmítavá a Oracle navíc řekl, že kdo vstoupí do TDF, musí vystoupit z komunitní rady OOo. Tím do komunitního vývoje zarazil klín, který dodnes nikdo nevytáhl.
Koncem ledna 2011 vychází první stabilní verze LibreOffice 3.3, balík tak navázal na dřívější číslování OOo. Ve stejnou dobu vyšel též OpenOffice 3.3, ale Go-oo 3.3 již nikoliv. Novell vývoj vzdal ve prospěch LibreOffice. Zato však vyšel placený balík Oracle Open Office 3.3.
Na jaře 2011 Oracle oznámil, že se vývoje OpenOffice.org vzdává, ruší vlastní komerční balík a propustil vývojáře. V létě téhož roku pak zdrojové kódy i ochrannou známku OpenOffice předal neziskovce The Apache Software Foundation. Mezi roky 2012 a 2014 vyšly tři větší verze Apache OpenOffice, od té doby nic. Utekli vývojáři, ale ne uživatelé. Oracle je pryč, na silnou značku OpenOffice usedá prach. Proto teď TDF navrhuje zakopat válečnou sekeru.
PS: Forků OpenOfficu mimochodem vzniklo víc. Společnost Planamesa od roku 2003 vydává pro macOS komerční NeoOffice, dnes jej prodává za 30 dolarů. Poslední verze z roku 2017 už ale stojí na zdrojových kódech LibreOfficu. IBM mezi roky 2006 a 2012 vydávalo balíky WorkPlace a později Lotus Symphony založené na OOo. Následně projekt předalo organizaci The Apache Software Foundation.
