Wikipedia je encyklopedie postavená na myšlence WikiWikiWebu. Takové WikiWiki, to je anarchie. U každé stránky je tlačítko EDIT a kdokoliv má možnost v jednoduchém značkovacím jazyku cokoliv změnit. Člověk se diví, jak to vůbec může takto fungovat, jak to, že většina pokusů o vandalismus je někým brzy zase opravena. Tuto otázku jsem kladl již před rokem a stále ji kladu.
Obavy, že nepůjde udržovat větší počet článků tímto mechanismem se ukázaly jako liché. Jediné velké problémy nastaly s hardwarovým zázemím projektu. Podařilo se však zorganizovat úspěšnou veřejnou sbírku a koupit nový kvalitní, i když drahý, server. Časté výpadky však stále pokračují a fulltextové prohledávání databáze již asi definitivně zajišťuje Google. Odliv dobrovolníků ochotných pracovat na obsahu, jak se někteří obávali, naštěstí nenastal, spíše opačně.
Naopak velmi pozitivní pro Wikipedii je, že prudce stoupla její popularita. Postupně dokonce došlo k tomu, co bylo pro celý projekt klíčové: Lidé opravdu začali používat Wikipedii jako encyklopedii, jako informační zdroj. Ze začátku to byl spíše projekt sám pro sebe. Komunita nadšenců s cílem napsat vlastní encyklopedii, kterou nikdo jiný než oni sami navzájem příliš nečetl. Jakmile se ale na Wikipedii začaly odkazovat noviny, její definice byly i s uvedením zdroje slyšet v rozhlase a v televizi, ocitla se v odkazech na použitou literaturu pod články, jedná se o něco úplně jiného. A to si nevymýšlím, bylo to docela nedávno, co jsem v České televizi v nějakém dokumentu BBC slyšel, jak moderátor citoval popis hackera právě z Wikipedie a jen tak mimochodem dodal, že to je velmi dobrá encyklopedie.
Čtvrt milionu článků je obrovské číslo. Nemusí to však nutně znamenat pokrok. Nemá smysl zajímat se o šířku bez toho, abychom se zajímali o hloubku. Z mého pohledu, protože zde již je těžko možné dělat nějaké statistiky, se kvalita článků zlepšuje. Ale zdaleka ne tak rychle, jak se zvyšuje jejich celkový počet.
Pokusil jsem se provést jakési srovnání s jiným informačním zdrojem. Vytáhl jsem tedy z knihovny díl Všeobecné encyklopedia Diderot p/r a několikrát ji poslepu otevřel na nějaké stránce a zabodl prst na náhodné místo.
Poprvé jsem vylovil heslo ,,Lukáš Pollert``, kde byla uvedena stručná informace, že je to český sportovec, datum narození a seznam cen z OH. Ve Wikipedii jsem o něm na první pokus nenašel nic.
Druhým náhodně vyloveným heslem bylo ,,puritánství``. Zde jsem již na Wikipedii příslušný přibližně stejně dlouhý článek snadno našel, nicméně musím mu vytknout nesrozumitelnost. Článek v papírové encyklopedii byl podstatně lépe zpracován. Na druhé straně na Wikipeidi bylo snadno vidět, z jakých hesel použitých v článku vedou odkazy dál a kde si mohu doplnit znalosti o příbuzných tématech. Absenci rychlého dohledávání odkazů v papírových encyklopediích a všeobecnou nejasnost, zda vůbec má smysl dané slovo hledat a je o něm nějaký článek vůbec napsaný, považuji za největší problém papírových encyklopedií.
Opět jsem zalovil a našel jsem srbského režiséra Paskaljeviče, o kterém byly v Diderotu jen asi tři řádky. Wikipedia však již podruhé úplně selhala.
Naopak u ,,Rakouska`` měla Wikipedia evidentní převahu. Článek je lépe strukturovaný, takže to není dlouhá klobása bez odstavců jako v Diderotu. Skládá se z několik kapitol (Historie, Ekonomika, ...) obsahujících vždy hlavní fakta a odkaz na celý podrobný článek, podrobnější než v papírové verzi. V Diderotu navíc chybí obrázek státního znaku Rakouska a mapka se nedá zvětšit (výhoda elektronické encyklopedie, obrázky lze zvětšovat). Fotka Chrámu sv. Štěpána mi pro encyklopedický záznam o Rakousku přijde značně irrelevantní. Oproti tomu na Wikipedii je fotka z města Kaprun s kostelíkem ale i záběrem krajiny a místní architektury domů. Asi poslední velkou převahou Wikipedia na tomto článku je oproti Diderotu aktuálnost. V Rakousku se již neplatí šilinky, počet obyvatel se od doby vydání té papírové encyklopedie zvýšil, v politice je to už úplně jinak a tak dále.
Posledním heslem, které jsem vylovil, byli ,,Přemyslovci``. Základní informace jsem objevil v obou zdrojích, ale podrobnější přehled panovníků a dění v zemi byl pouze v Diderotu. Ve Wikipedii jste museli navštívit ,,seznam panovníků Českých zemí`` uvedený jako ,,See also`` a postupně procházet články o jednotlivých panovnících (které byly jinak dle mého názoru v pořádku). Přesto považuji článek v Diderotu za uhlazenější.
Wikipedia je dnes již výborným internetovým zdrojem informací. Jako každá jiná encyklopedie však není kompletní ani bezchybně důvěryhodná a objektivní. Je otázkou, jak by si papírové encyklopedie vedly, kdybych náhodně vybíral hesla naopak ve Wikipedii. Nejvíce bych tomuto rozrůstajícímu se projektu vyčetl často menší srozumitelnost a slohovou neobratnost, která je jistě dána i tím, že velká část editorů nepřispívá ve svém rodném jazyce.
Zbývá podívat se na Wikipedii jako informační zdroj ve srovnání s jinými elektronickými zdroji. Není snad jednodušší použít Google?
Samozřejmě, že když budete o daném tématu chtít vědět hodně, tak za nějakou dobu asi na Google objevíte nějaký mnohem podrobnější dokument. Wikipedie má ale vzhledem ke svému přístupu několik výhod. Umožňuje vám rychle si o dané věci udělat nějaký obrázek, nějakou kostru, kde sice chybí to maso kolem, ale nechybí v ní žádná základní kost. Takovou kostru si asi z rychlého prohledávání Googlem neuděláte, tam spíš narazíte na jednotlivé detaily nebo na nějaký rozbor o obsahu několika desítek stránek.
Wikipedie se vám hodí také, pokud potřebujete článek rozsáhleji citovat nebo přímo použít jako základ nějaké vlastní práce. To máte v rámci GNU Free Documentation License, pod kterou jsou copyrightovány všechny texty, dovoleno, zatímco copyrightový status náhodných stránek na webu je často dost nejasný a často se nedá počítat s tím, že byste dostali svolení s jejich šířením. Podobně je tomu také u obrázků.
Do třetice, Wikipedia je narozdíl od běžných webových stránek z Google daleko víc navzájem hypertextově propojená. Takže kdykoliv čtete, že nějaký interval je topologicky ekvivalentní nějakému jinému, můžete si hned kliknout na vysvětlení pojmu ,,topologicky ekvivalentní.`` Ucelená encyklopedie vám většinou poskytuje oproti různorodé džungli webu jistý komfort. No a nakonec pod článkem stejně bývají odkazy na obsáhlejší informace v literatuře či na internetu, ale již si můžete být jisti, že informace na daném místě opravdu k něčemu budou, zatímco přes Google je většinou musíte chvilku hledat.
Wikipedie je skvělé místo, pokud si potřebujete udělat trošku přehled o tématu jako je spavá nemoc, Taylorův rozvoj nebo Tannu Tuva. Pokud ale hledáte hlubší informace a detaily, zřejmě se budete muset podívat (i) někam jinam. Každopádně je to za tak málo času na projekt tohoto charakteru obrovský pokrok a vřele jej doporučuji pozornosti všech čtenářů.
Další článek »