Palčivým problém každé vysoké školy a každého autora jsou plagiátoři, kteří opisují práce druhých. Na trhu je proto dnes k dispozici hromada služeb a nástrojů na vyhledávání kradených děl a do práce se postupně zapojují i neuronové sítě. Třeba Emma.
Emmu si můžete vyzkoušet přímo v prohlížeči, k dispozici je totiž bezplatné demo. Po registraci založíte autora a Emmu naučíte, jak píše. To znamená, že nahrajete cca 11 stran jeho textů třeba v DOCX, RTF a TXT.
Jakmile Emma přechroustá jeho text a vytvoří si pravděpodobnostní model, stačí nahrát jakýkoliv jiný text, Emma jej porovná se svým modelem a sdělí, s jakou pravděpodobností jej napsal váš autor.
Když bude podobnost příliš vysoká, nabízí se otázka, jestli se někdo až příliš neinspiroval v textu původního autora.
Taková je však pouze teorie. V praxi stačí nahrát obsahově podobný text a Emma si bude myslet, že jej napsala jedna a tatáž osoba. Typické je to třeba u nás. Vycvičil jsme Emmu na několika svých článcích o Googlu. Když jsem ji pak nechal porovnat text o Googlu od jiného autora, Emma s bezmála 100% jistotou prohlásila, že jsme jej napsal já.
Jednoduše proto, že oba texty byly z principu podobné a rukopis autora se do nich nemohl příliš otisknout – snad jen počtem mých překlepů. Kvality podobných technologií jsou tedy zatím hodně diskutabilní.
Umělá inteligence Emma v akci:
