Velký rozhovor s Vladanem Crhou o novém ADSL, CDMA i problémech s ČTÚ

Rozhovorů s Vladanem Crhou a dalšími představiteli Českého Telecomu jste již několik určitě četli. Mnoho z vás považuje podobné diskuse za zcela zbytečné, protože již několik let posloucháme stále stejné odpovědi, ale ve skutečnosti uživatelé zejména z venkovských oblastí mnoho alternativ cenově přijatelného připojení k Internetu stále nemají. Proto jsme se rozhodli zeptat se představitele Telecomu na otázky, které mu nebudou zrovna příjemné.

Ve chvíli kdy píšu tyto řádky, sám nevím, jestli bude tento rozhovor jen jedním z mnoha, který pouze ještě více rozdráždí uživatelskou veřejnost, nebo jestli se nám podaří prolomit „komunikační bariéru“. Když jsem pana Crhu žádal o rozhovor, předem jsem ho upozornil, že otázky to nebudou zrovna příjemné. Bylo mi odpovězeno, že se na rozhovor těší, zejména když se budeme bavit o konkrétních faktech. V následujících řádcích se tedy budete mít možnost přesvědčit, jestli dostaneme konkrétní odpovědi na konkrétní dotazy.

Vzhledem k tomu, že otázky byly položeny zhruba před třemi týdny, nemohli jsme reagovat na aktuální novinky na českém telekomunikačním trhu. Pan Crha si uvědomil menší zpoždění a zařadil mezi odpovědi i informace o novém CDMA a změnách u služby ADSL. Tak jdeme na to:

Miloslav Sova: Tuto otázku jsem již jednou položil dříve v on-line rozhovoru, naprosto chápu, že nebylo ve vašich silách v průběhu několika minut vysypat z rukávu spoustu čísel. Teď však máme času dost, takže si dovolím mojí otázku zopakovat.

Zřejmě nejen mě by zajímalo, jak bude pokračovat rozšiřování ADSL. Zatím víme, že v ČR je pokryto 12 % všech ústředen, zhruba 63,5 % všech telefonních linek, což představuje 2 285 000 uživatelů. Ve skutečnosti je však ADSL dostupné mnohem menšímu počtu uživatelů. Přesněji řečeno skutečná dostupnost je přímo úměrná počtu volných ADSL portů na ústřednách, které již jsou osazeny zařízením DSLAM. Můžete říci kolik máte v současné době nainstalovaných ADSL portů, kolik z toho je ještě volných a kolik plánujete nainstalovat do konce tohoto roku?

Vladan Crha: Jak už asi víte, místo původních 180 slíbených nových oblastí plánujeme rozšířit dostupnost vysokorychlostního internetu nejpozději do konce roku o zhruba 300 nových lokalit. Celá čtvrtina z nich, celkem 75 lokalit, bude dokončena postupně ještě v průběhu srpna. Jejich seznam najdete na www.internetexpres.cz. I na základě diskusí s Vámi jsme se rozhodli, že budeme pravidelně uveřejňovat nejen již pokryté oblasti, ale také lokality, které prošly naším interním schvalovacím procesem a kde již známe konkrétní datum instalace DSL technologie. Předpokládám, že během srpna budeme moci oznámit další „várku“.

Kromě nových lokalit navyšujeme kapacity v již pokrytých oblastech (viz seznam 29 posílených lokalit na www.internetexpres.cz). Další novinkou je (od 2. srpna) prodloužení „dosahu“ Internetu Expres. Doposud byla možnost pořídit si vysokorychlostní internet z technických důvodů podmíněna vzdáleností do 3 km od ústředny/DSLAMu. Nyní to bude možné pro Internet Expres Start (256/64 kbps) do 3,8 km a pro Internet Expres (512/128 kbps) do 3,4 km.

Internet Expres bude moci od srpna využívat potenciálně až o 218 000 zákazníků více. Celkové pokrytí vzroste na téměř 70% všech telefonních linek provozovaných Českým Telecomem a služba bude dostupná až pro 2,5 milionu zákazníků po celé České republice.

Počet instalovaných portů trvale roste, je vždy přímo úměrný poptávce a odvíjí se od počtu objednaných přípojek. V současné době využívá vysokorychlostní internet již více než 35 000 zákazníků. Počet portů toto číslo vždy zhruba o několik tisíc převyšuje, protože kapacity jsou rozšiřovány průběžně. I teď v létě přibývalo týdně přes 2 000 nových objednávek (zejména na Internet Expres – viz graf). Od toho trendu se samozřejmě odvíjí i rozšiřování technologie.

Komentář (Miloslav Sova): Co se týká nové mapy ADSL pokrytí, tu už jsem od pana Crhy obdržel a upozornil jsem ho na skutečnost, že mapa je méně přehledná než původní mapy pokrytí (je to slepá mapa bez názvů lokalit). Od tiskového odboru jsme samozřejmě obdrželi také graf vývoje služby Internet Expres. Přesněji řečeno graf zobrazuje vývoj počtu instalovaných přípojek ADSL v jednotlivých týdnech od počátku roku až do konce července. Zahájení kampaně na službu Internet Expres poznáte snadno.

Miloslav Sova: Zajímalo by mě také kolik ADSL portů se montuje standardně na jednu ústřednu a jestli jsou všechny DSLAMy, které již jsou nainstalované, rozšiřitelné o další volné porty. Je pravda, že osazení nových lokalit má přednost před posílením těch stávajících? V diskuzích se totiž množí počet uživatelů, kteří jsou v lokalitě, kde je ADSL dostupné, splňují požadavek na vzdálenost od ústředny i na kvalitu místní smyčky a přesto jsou odmítnuti právě z důvodu nedostatku volných ADSL portů. Možná byste mohl čtenářům také prozradit jestli se pokračuje v montáži zařízení DSLAM od firmy Alcatel nebo jestli se již instalují i zařízení čínské firmy Huawei Technologies, se kterou jste podepsali kontrakt na 200 tisíc ADSL portů.

Vladan Crha: Každý nový DSLAM je v počátku osazen minimálně 64 porty. Všechny typy DSLAMů, které instalujeme do sítě, je možné jednoduše rozšířit o další zákaznické karty. Děje se tak vždy, když se blíží naplnění stávající kapacity.

Osazení nových lokalit nemá přednost před novou výstavbou. Z pochopitelných důvodů se vždy se řídíme konkrétní poptávkou zákazníků. Jak jsem již uvedl, seznam lokalit, kde se momentálně z kapacitních důvodů doplňujeme další DSLAM, nebo kde již byl vybudován, je k dispozici na adrese www.internetexpres.cz. U stávajících DSLAMů firmy Alcatel v současné době doplňujeme kapacity. Nově se instalují pouze zařízení společnosti Huawei, které zvítězily v posledním výběrovém řízení.

Miloslav Sova: Dovolím si otázku týkající se dial-up paušálu. Zkušební provoz na období mimo špičku byl ze strany ČTc ukončen. Místo něj nabízíte celodenní paušál pro uživatele, kteří se nacházejí v lokalitách, kde se plánuje ADSL. Jak je vidět, ČTc je schopen nabídnout nejen mimošpičkový ale i celodenní paušál – když se mu to hodí. Ale k věci. Co nabídnete uživatelům v lokalitách, kde zřejmě nikdy nebude ADSL dostupné? Máte nějaký důvod proč nechcete přistoupit na model účtování „FRIACO“ který je velmi úspěšný v Anglii, Španělsku i Portugalsku. Zkušební provoz přece nepotvrdil vaše obavy ze zhroucení sítě nebo ano? Pokud z nějakých důvodů nechcete přistoupit na model FRIACO, budete podporovat CDMA? Bojíte se že by CDMA kanibalizovalo ADSL? Proč? Nebylo by vhodnější vypustit na trh všechny produkty najednou (ADSL, CDMA i paušální Dial-up) a nastavit parametry služeb tak, aby se vzájemně doplňovaly a pokrývali ty lokality kam jiná technologie nedosáhne?

Vladan Crha: Možnost paušálního připojení prostřednictvím dial-up paušálu je dočasné technické řešení, omezené jak časově, tak lokálně. Jeho realizace byla vedena snahou vyjít vstříc zákazníkům, kteří by jinak museli na přechodnou dobu složitě hledat jiné řešení. V současné době této nabídky využilo pouze něco přes 100 zákazníků. Obdobnou nabídku svým zákazníkům může učinit kterýkoli operátor na trhu. Naší hlavní prioritou je v současné době především vysokorychlostní internet a jeho plošná dostupnost.

Internet přes CDMA byl spuštěn v pondělí 2. srpna. Je očividné, že start služby Eurotel Data Expres zpřístupní vysokorychlostní internet zákazníkům i v lokalitách, kde v tuto chvíli není pokrytí fixní technologií. Český Telecom proto nemá a neměl zájem termín nijak oddalovat, naopak. Rád bych při této příležitosti naposledy reagoval na tvrzení těch, kteří do omrzení opakují, že „ČTc brání spuštění CDMA“, následující čtyři body:

  • na začátku roku byl projekt CDMA pozastaven do okamžiku dokončení podnikatelského plánu (zjednodušeně řečeno, kolik bude zavedení služby stát, kolik to vynese, a jak bude produkt postaven vůči ostatním službám skupiny);
  • během několik týdnů byly tyto otázky vyřešeny a byl domluven termín společného spuštění (květen) nových služeb... tím odpovídám kladně i na Váš dotaz jestli by nebylo vhodnější „vpustit na trh všechny produkty najednou“;
  • pár dní před startem jsme se dozvěděli, že ještě není k dispozici povolení od ČTÚ a že se testování protáhne - na trhu se objevil pouze Internet Expres;
  • v současné době je vše úspěšně vyřešeno a Data Expres startuje.

Abych to shrnul - k posunu komerčního uvedení na trh došlo vlivem jednání s ČTÚ týkajících se povolení. Neočekáváme, že služby přes CDMA budou mít jakýkoli negativní vliv na poskytování Internetu Expres, naopak. Jejich spuštění přinese vítané doplnění na trhu a rozšíří možnost přístupu k rychlému internetu pro další skupinu zákazníků. Pro řadu z nich asi bude pozitivní zmíněná novinka, která také platí do 2. srpna – prodloužení vzdálenosti, v jejímž dosahu je zákazníkům přístupný Internet Expres. Pro variantu 512/128 to je 3,4 km namísto dosavadních tří kilometrů a pro službu Internet Expres Start (256/64) dokonce 3,8 km.

K FRIACO jenom poznámka: V tuto chvíli považujeme za rozumnější soustředit se na vysokorychlostní internet, ne na hledání kostrbatých a nákladných řešení v oblasti dial-upu. Český Telecom 2. srpna spustil „light“ verzi vysokorychlostního internetu – službu Internet Expres Start. Za 520 Kč měsíčně získáte paušální připojení s maximální rychlostí 256/64 kbps. To je součást nabídky, kterou chceme zpřístupnit co nejširšímu množství zákazníků. Uživatelé internetu si od tohoto okamžiku mohou vybrat z několika fixních či mobilních variant neomezeného vysokorychlostního internetu, široce dostupného a za atraktivní paušální ceny.

Komentář (Miloslav Sova): Dovolím si zde trochu doplnit údaje pana Crhu o službě Internet Expres Start, protože nám prozradil pouze část informací. Internet Expres Start sice bude za 520 Kč ovšem bez DPH, takže cena pro konečného uživatele bude celkem 618,80 Kč. Navíc se jedná o cenu akční, platnou do konce září, kdy stoupne na 856,80 s DPH. Když si k tomu připočteme týdenní limit 250 MB po jehož vyčerpání poklesne rychlost po zbytek týdne na 64/64 kb/s, nejeví se mi tato nabídka až tak převratná. O tom, jak kostrbatá je nabídka na paušální dial-up se budeme moci přesvědčit již za několik dní. Včera si totiž mohli paušál vyzkoušet již první uživatelé na Slovensku (zatím snad pouze nový zákazníci Slovak Telecomu a od příštího měsíce i ti stávající). Zákazníci s dotovaným GPRS modemem jsou zřejmě povinni doplatit plnou cenu GPRS modemu a teprve potom mohou přejít na CDMA (což jim přechod poněkud prodraží). Alespoň takto informují zákazníky operátoři na informačních linkách Eurotelu.

Miloslav Sova: Měl bych ještě otázku na provoz portálu Starzone. Je přístupný pouze zákazníkům služby ADSL od ČTc a uživatelům paušálního Dial-upu. A co 56 tisíc uživatelů služby Data Nonstop – ty nepovažujete za své zákazníky? Nebo se spolupráce Telecomu a Eurotelu omezila na pouhé využívání prodejen Eurotelu k nabídce služby Internet Expres. Když si nějaký alternativní operátor vytvoří svůj vlastní Starzone portál (Contactel, Czech On Line nebo Tiscali) budou i jejich uživatelé moci stahovat filmy a písničky bez limitu na přenesená data?

Vladan Crha: Starzone (placený obsah ke stažení) je přístupná uživatelům všech placených internetových služeb služeb Českého Telecomu. Stahovat si z ní zatím mohou pouze zákazníci, kteří mají telefonní linku Českého Telecomu - protože platba za filmy či hudbu se provádí právě prostřednictvím telefonního účtu. V brzké době však bude Starzone dostupná i pro uživatele Eurotel Data Expres.

Český Telecom na svém portálu navíc zvýhodňuje uživatele svých služeb tím, že ze Starzone stažená data nejsou počítána do „spotřeby“ datových limitů (samozřejmě u těch zákazníků, kteří mají vysokorychlostní internet s datovými limity) ani nemají vliv na uplatňování FUP.

Jaké podmínky si nastaví někdo jiný, pokud přijde s podobným projektem, je samozřejmě jeho věc.

Komentář (Miloslav Sova): Ptal jsem se jasně na uživatele služby Eurotel Data Nonstop a dozvěděl jsem se, že Starzone bude přístupné pro uživatele Eurotel Data Expres:-) Neříkám, že majitelé GPRS připojení Data Nonstop, by si troufali na stahování filmů, ale nějakou tu MP3 by si snad stáhnout mohli. Navíc si dovolím vyjádřit pochybnosti, jestli stávající velkoobchodní nabídka umožňuje alternativním operátorům efektivně nabídnout uživatelům konkurenční portál nabízející ke stažení filmy a hudbu.

Miloslav Sova: Můžete potvrdit nebo vyvrátit informaci, že počet telefonních linek v současné době poklesnul pod hranici 3,5 milionu. Můžete nám prozradit přibližné číslo nebo si musíme počkat na oficiální tiskovou zprávu?

Vladan Crha: Ano, na konci prvního pololetí byl celkový počet telefonních linek 3,471 milionu.

Komentář (Miloslav Sova): Abych byl spravedlivý, úbytek telefonních linek není jen záležitostí Českého Telecomu, s poklesem počtu se potýkají i ostatní země střední a východní Evropy, bohužel u nás je ten pokles dosti razantní. Ještě na konci minulého roku měl Český Telecom cca. 3,591 milionu telefonních linek. Koncem března to bylo už jenom 3,521 milionu (čtvrtletní úbytek 70 tisíc) a koncem června to činí 3,471 milionu (úbytek dalších 50 tisíc). A to přesto, že Český Telecom vyslal do ulic velké množství „agentů“, kteří mají lidi přesvědčit o výhodnosti zřízení nové telefonní linky (z mého pohledu poněkud nešťastně zvolená metoda, když na mě zaklepali poprvé, leknul jsem se, že mě navštívili jehovisti)

Miloslav Sova: Neuvažuje Český Telecom podobně jako Slovak Telecom, že by na přípojkách ADSL s limitem na objem přenesených dat o víkendech a státních svátcích neměřil a nezpoplatňoval přenesená data? Neuvažuje Český Telecom i o jiných hodnotách agregace pro ADSL služby než obvyklé 1:20 a 1:50? Narážím opět na Slovak Telecom, kde jsou tarify zatížené limitem dat osvobozené od agregace a u jiných variant se zase uplatňuje agregace 1:40, 1:30. Dočkají se firemní zákazníci variant s agregací 1:10 nebo 1:4?

Vladan Crha: Ano, uvažujeme o řadě variant a parametrů vysokorychlostního internetu. Aktuálně připravujeme například převoditelnost dat v rámci FUP do dalšího období. Konkrétní novinky však i nadále zveřejňujeme s ohledem na konkurenci až v okamžiku spuštění. Dnešní zprávy snad dokládají, že náš vysokorychlostní internet „nespí“.

Není mimochodem pravda, že je nějaké připojení k internetu „osvobozené od agregace“, protože to prakticky není možné. Pokud to někdo tvrdí, pouze nazývá stejný princip jiným jménem. Pokusím se to zjednodušeně vysvětlit na příkladu: pokud byste měl jako ISP 100 zákazníků se službou (download) 512 kb/s, potřeboval byste pro připojení do internetu „trubku“ 100 x 512 kb/s, tedy zhruba 51 Mb/s (aby nikdy nemohlo dojít ke snížení deklarované rychlosti). Pro 1000 uživatelů by to byl tisícinásobek atd. Technicky je samozřejmě i takový postup teoreticky proveditelný, ale znamenal by obrovské náklady a v konečném důsledky i vysokou cenu takové služby. Proto se všude více či méně uplatňuje agregace - vyjdete ze statisticky ověřeného chování zákazníků (někdo stahuje více, někdo méně, někdo je připojen ráno, jiný přes den, někdo celý den...) a páteřní sít dimenzujete v určitém poměru, podle požadavků na parametry služby.

Komentář (Miloslav Sova): Nevím, nevím, ale vzpomínám si na dobu těsně po spuštění ADSL v ČR, kdy si uživatelé pochvalovali dosahovaných rychlostí (tehdejší varianta 192/64 kb/s běhala v reálném provozu něco kolem 160-170 kb/s), to však ještě uživatelé netušili že spuštění agregace se teprve chystá. Každopádně přepošleme vaší odpověď technickému oddělení Slovak Telecomu, aby nám k otázce agregace-neagregace podal nějaké vysvětlení.

Miloslav Sova: Jistě jste zaznamenal rozhodnutí Telekomunikačního úřadu na Slovensku který ST zakázal spojovat hovorový tarif s ADSL službou. Podobné snahy proběhly neúspěšně i v ČR (advokát Haladik ustoupil od svého nápadu jít s ČTc do soudního sporu). V rozhodnutí slovenského regulátora se vysloveně říká „Úrad napadnutým rozhodnutím uložil spoločnosti ST odstrániť nútené spájanie poskytovania verejnej telekomunikačnej služby ST DSL (prístup k širokopásmovým službám pomocou technológie ADSL pri využití metalického prístupového média) s poskytovaním verejnej telefónnej služby alebo verejnej telekomunikačnej služby ISDN. Rozhodnutie predsedu je právoplatné.“ Dovolím si připomenout, že třeba ve Finsku rovněž není nutné objednat si k ADSL také hlasový tarif. A já se ptám, nebylo by pro Telecom rozumnější uživatelům kteří nemají zájem o hlasový tarif nabídnout pouze čisté ADSL? Nebo jinak. Nebojíte se, že povzbuzený výrokem slovenského regulátora se odhodlá k podobnému rozhodnutí i naše ČTÚ? (chápeme, že zde existují náklady na provoz HTS, ale neodhodlá se přece jen ČTc k nějakému kompromisnímu řešení?)

Vladan Crha: Internet Expres ani další služby vysokorychlostního internetu založené na technologii ADSL a poskytované Českým Telecomem nejsou vázány na odběr hlasových služeb společnosti.

K zřízení služby vysokorychlostního internetu je nutné mít zřízenou linku. Za tato se platí zřizovací poplatek. Stejně tento proces probíhá i na Slovensku. Podstatou těchto plateb zákazníka je úhrada nákladů spojených s vybudováním místní smyčky a zřízení služby vysokorychlostního internetu. Následné pravidelné měsíční platby odrážejí opět měsíční náklady na místní smyčku a provoz ADSL.

Zákazník má také širokou možnost volby poskytovatele služeb založených na ADSL tj. může si nechat zřídit a následně využívat tyto služby od Českého Telecomu nebo od jiného alternativního operátora. V případě, že chce zákazník ještě odebírat i hlasové služby, má také možnost volby svého poskytovatele – může využívat služeb Českého Telecomu podle zvoleného tarifního programu nebo volat přes jiného alternativního operátora, pokud využije služby volba/předvolba operátora (CS/CPS). V tomto případě platí za odběr hlasových služeb (placení hovorného) poskytovateli, kterého si sám zvolí. Z toho vyplývá, že služby širokopásmového přístupu k internetu založené na technologii ADSL, stejně jako hlasové služby, nejsou vzájemně vázány a jsou poskytovány v konkurenčním prostředí, kde si zákazník může různě kombinovat dané poskytovatele.

Miloslav Sova: Na otázku pana Petra Svobody v on-line rozhovoru ohledně plánů ČTc v oblasti paušálního dial-upu jste odpověděl takto: „Nabídka rozumných služeb u vytáčeného připojení je blokována rozporuplnou regulací trhu ze strany Českého telekomunikačního úřadu.“ Mohu se zeptat co si mám představit pod rozporuplnou regulací trhu? Pokud mě paměť neklame tak paušál založený na „Friacu“ funguje v Británii, Portugalsku, Španělsku a i vy jste dokázali, že to funguje i u nás (jen systém účtování se nám jaksi neosvědčil) Také od ČTÚ máte v tomto ohledu zelenou, takže kde je problém? Co by musel ČTÚ udělat, abyste byli schopni nabídnout plnohodnotné paušály alespoň v lokalitách, kde není dostupné ADSL ani kabelový internet?

Vladan Crha: Bohužel to není tak jednoduché, že by stačilo změnit jediné rozhodnutí ČTÚ a vše by bylo v pořádku. Regulátor telekomunikační trh (ne)systematicky decimuje dlouhodobě a hned v několika oblastech. Nerovnováha v jedné službě se zákonitě musí projevit v jiných částech trhu. Velmi stručně se pokusím shrnout, co nám na rozhodování Českého telekomunikačního úřadu tolik vadí.

Netransparentnost – i z telekomunikačního zákona vyplývá, že by stanovování cen mělo být transparentní, tedy ověřitelné výpočtem, doložitelné fakty. Při vší snaze se to u některých verdiktů ČTÚ nepodařilo.

Nekoncepčnost – regulátor často řeší jednotlivosti a mechanicky uplatňuje pochybné postupy. Regulátor by měl podle mého názoru působit trochu jako rozhodčí ve fotbale (jsou-li dána pravidla, měl by bdít na jejich dodržováním, ale neměl by chtít rozhodovat o tom, kdo dá gól) a trochu jako rozhodčí na dostizích – příliš rychlým „koním“ (těm, kteří jsou zvýhodněni svou pozicí na trhu) udělit odpovídající handicap, ale jinak je nechat běžet, jak nejlépe dokáží.

Ulehčování si práce – úřad až příliš často rozhoduje tak, aby jedinou možností, jak se bránit proti jeho rozhodnutí, bylo odvolání se k soudu. To samozřejmě může být vzhledem ke složitosti některých kauz proces trvající i roky. Normální firma však musí fungovat a reagovat v řádu týdnů.

Uvedené výhrady se týkají jak univerzální služby a regulace cen pro koncové zákazníky, tak i velkoprodeje, propojování mezi operátory.

Nejlepší představu o našich záměrech v oblasti paušálního připojení k internetu si asi uděláte z naší pondělní tiskové konference (záznam na http://live.quick.cz).

Miloslav Sova: A budu pokračovat v paušálech, tentokrát by se však lépe hodilo pojmenování „hlasový tarif“ protože se nejedná pouze o internet. Telecom si neustále stěžuje, že příliš regulace ze strany ČTÚ mu znemožňuje nabídnout levnější služby. Dodnes musíte udržovat v nabídce tarify Home Mini a Home Standard ačkoliv jejich cena podle vašich výpočtů neodpovídá nákladům. Dokonce jste zažalovali ČTÚ o nezvyklou částku (3 miliardy Kč) a podobnou částku požadujete po vládě. V odpovědích na čtenářské dotazy vysloveně říkáte „...neregulované jsou stanovovány na základě nákladů a obchodní analýzy, a jak jsou stanovovány ty, které reguluje ČTÚ, zatím nikdo nedokázal spolehlivě vysvětlit. Přitom regulovaný Home Mini přijde na 180,95 Kč bez DPH a Home Standard na 284,76 Kč bez DPH. Vaše nové programy, které už jsou neregulované a vypočítané na základě skutečných nákladů, však nejsou o moc dražší například Telefon 70 přijde na 284,76 Kč bez DPH a Telefon 120 na 335 Kč bez DPH. Jak si mám tedy vysvětlit vaše tvrzení, že vás ČTÚ poškozuje, když vaše vlastní neregulované tarify jsou buď cenově stejné nebo jen o málo dražší. Nebo jinak. Nebojíte se, že zvednutím hlasových tarifů na částku kolem 500 Kč (kterou jste vy sami označili jako odpovídající nákladům) by se tempo odhlašování tel. linek ještě zvýšilo?

Vladan Crha: To je hodně otázek v jedné, takže to vezmu postupně. Problematika regulace je obecně poměrně složitá a dost nezáživná, takže mne omluvte, pokud bude moje odpověď trochu delší.

1. Proč jsme žalovali ČTÚ a čím nás regulátor poškozuje?

Z telekomunikačního zákona vyplývá, že operátor má právo poskytovat služby za ceny, které pokrývají náklady a přiměřený zisk. Pokud je cena služby uměle (regulací) snížena pod tuto úroveň, má právo na odpovídající úhradu ztráty. Zákonodárci přitom vycházeli z poměrně jednoduchého předpokladu - společnosti, které podnikají v telekomunikacích, to dělají proto, aby svým majitelům vydělávaly. Pokud si stát přeje z nějakého důvodu zajištění či zachování služby, která je ztrátová, potom musí hradit příslušné náklady.

Skutečnost je ovšem už několik let taková, že ČTÚ ceny u vybraných služeb reguluje prokazatelně pod náklady, ale v rozporu se zákonem nijak neřeší vzniklou (a doložitelnou a také každý rok dokládanou) ztrátu. Je to podobně absurdní situace, jako kdyby pekař dostal od vrchnosti nařízeno, že bude bochník prodávat za 5 Kč, ale upečení jednoho chleba by ho vycházelo na 8 korun. A ještě by mu čas od času určovali, kolik má těch chlebů upéct.

ČTÚ výši ztrát, které jim každoročně vyčíslujeme, nerozporuje. Dál už ale jejich „aktivity“ nejdou. Nabízeli jsme jim dokonce, že si mohou vybrat kteroukoliv z velké čtyřky auditorských firem a zadat jim analýzu našich nákladů. Český Telecom by ji zaplatil a výsledná čísla by bez výhrad akceptoval, ať by vyšla jakkoliv. Pan Stádník tuto nabídku odmítl.

2. ceny jednotlivých programů

Zatím jsem mluvil pouze o nákladech. V mé odpovědi ale bylo „na základě nákladů a obchodní analýzy.“ Trochu podceňujete naši inteligenci, když mluvíte o „zvednutí hlasových tarifů na 500 Kč“ ve smyslu plošného zdražení všech paušálů ve stylu „po nás potopa.“ Český Telecom už v současné době poskytuje jenom domácnostem asi deset cenových programů od 215 do zhruba 1000 Kč. Všechny do jednoho si našly své zákazníky. A co je především důležité, naše nové neregulované cenové programy řady Telefon si od začátku letošního roku dobrovolně vybralo přes půl milionu zákazníků, celkem je už využívá ještě o několik set tisíc domácností více. Kromě jediného mají všechny vyšší paušál, než staré programy, o jejichž výši rozhoduje ČTÚ. Nabízejí ale zajímavé podmínky pro jednotlivé skupiny zákazníků. Snad to jako odpověď stačí.

Komentář (Miloslav Sova): Ano od nového roku si 500 tisíc vašich zákazníků dobrovolně změnilo svoje stará tarify na nové, jen bych chtěl připomenout, že dalších 120 tisíc zákazníků místo změny zvolilo radši definitivní odhlášení svojí přípojky. Co se týká cen hlasových tarifů, je pravda že v zemích EU jsou většinou vyšší než u nás, ale v přistupujících zemích jsou však ceny srovnatelné často nižší. Budu-li vycházet z vašich údajů, tak v Polsku je to cca. 274 Kč, v Estonsku 204 Kč, v Lotyšsku 218 Kč, v Litvě 178 Kč a na Slovensku 241 Kč (i když u Slovenska bych se hádal, že ST Standart stojí 249 Sk). Co mi z toho vychází? Buď jsou ve všech postkomunistických zemích „zlí regulátoři“, nebo to s těmi náklady na telefonní linku nebude až tak horké. Abych však byl korektní (není mi známo, kolik volných minut jednotliví národní operátoři ve svých tarifech poskytují, ani kolik stojí minuta volání v jejich síti). Takže k tomuto problému se ještě někdy v budoucnu budeme muset vrátit.

Miloslav Sova: Vraťme se k tarifu Internet Expres. Je fakt, že nabídka Internet Expres oslovila minulý měsíc velké množství uživatelů. Celkově se počet uživatelů ADSL zvednul o víc než čtyři tisíce. Nakolik je za tyto nárůsty zodpovědná masivní reklamní kampaň, spuštění ADSL v nových lokalitách nebo kvality nového tarifu by bylo téma na delší diskuzi. Sám generální ředitel Berdár označil Internet Expres za téměř nejlepší a nejlevnější produkt v Evropě. Já jsem měl možnost porovnat podstatně více nabídek ADSL než pan Berdár (víc než 90 světových operátorů a téměř 300 tarifů) a nebyl bych takovým optimistou. Kdybych patřil mezi věčné pesimisty mohl bych Internet Expres s trochou nadsázky charakterizovat i takto:

Co je podstatou služby Internet Expres 512/128 kbit/s?
- 2 hodiny týdně přenosu dat rychlostí 512/128 kbps
- 4 hodiny týdně přenosu dat rychlostí 256/128 kbps
- zbylých 162 hodin týdně přenosu dat rychlostí 64/64 kbps
(za předpokladu, že se ty rychlosti vůbec podaří dosáhnout)

A to vše (s pronájmem modemu) za cenu 1545,81 Kč měsíčně + zřízení služby (s pronájmem modemu) min. 2 975 Kč, zrušení 1 904 Kč všechno včetně DPH.

Přiznávám, byl jsem k vašemu snad zatím nepovedenějšímu produktu dost krutý, ale upřímně – nešlo by Internet Expres trochu vylepšit? Co tak o víkendech data zdarma, týdenní limit zvýšit na dvojnásobek, nevyčerpaná data přenést do dalšího měsíce, akční cenu ponechat alespoň 6 měsíců + modem zdarma? A jako bonus 3 filmy podle vlastního výběru pro začátek, aby se lidi seznámili s vaším novým portálem?

Vladan Crha: Na přiloženém grafu vidíte, že Internet Expres je jednoznačně nejúspěšnějším vysokorychlostním připojením k internetu u nás. Nové varianty a nové podmínky služby osloví ještě širší okruh zákazníků.

Co se týče srovnání – porovnejte si jednotlivé nabídky v přiloženém souboru – včetně paušálu za linku, po které Vám ADSL běží. Vycházíme z toho prostě velmi dobře. Na druhou stranu by určitě nebylo při troše „dobré“ vůle problémem „namíchat“ porovnání, jehož vyznění by bylo přesně opačné. Z tohoto důvodu považuji za průkaznější počty uživatelů, zájem o konkrétní službu a vývoj každého jednotlivého trhu. Že je Internet Expres úspěšný je nepopiratelné. Je ale také pravda, že by určitě „šel vylepšit.“ Děje se to a bude se to dít i nadále. I Vaše připomínky budou podnětem.

Komentář (Miloslav Sova): Bohužel vámi dodaná tabulka obsahuje tolik údajů, že se mi jí nepodařilo ani při nejlepší vůli přepracovat na nějaký zveřejnitelný rozměr. Jak už jste sám uvedl, tarify v tabulce lze různě namíchat tak, aby z toho Český Telecom vyšel jako vítěz, ale i jako totální outsider. Nicméně trochu nesrovnalostí vidím při letmém pohledu hned u prvního Polska, kde nejlevnější tarif 128/64 kb/s nestojí 99 PLN, ale pouhých 59 PLN. Kompletní ceny v celkem 37 státech naleznete tady. Také u Francie podle mých informací nestojí nejlevnější poplatek za linku 425 Kč, ale pouhých 6 Euro, tedy cca. 198 Kč.

Miloslav Sova: Poslední otázka bude směrovat na budoucnost vysokorychlostního internetu v ČR. Polský dominantní operátor TPSA zveřejnil svůj cíl 500 tisíc přípojek ADSL do konce roku, Maďarský Matáv jich chce mít 150 tisíc (již v březnu jich měl 137 tisíc), Slovak Telecom je skromný stačí mu 30 tisíc. A co Český Telecom? Najde odvahu stanovit si nějaký cíl pro letošní rok? Jistě znáte naše průběžně aktualizované porovnání stavu ADSL ve světě, kde ČR zaujímá nelichotivou předposlední příčku jak v přepočtu na počet obyvatel, tak i v přepočtu na počet telefonních linek.

Vladan Crha: Český Telecom má naprosto konkrétní a slušné cíle počtu přípojek vysokorychlostního internetu (a zejména počtu uživatelů Internetu Expres) jak pro následující čtvrtletí, tak pro celý rok. Vzhledem k tomu, že se takového plány v běžných firmách dělají minimálně jednou až čtyřikrát do roka, není na to potřeba zase tolik odvahy :-). Nezveřejňujeme však žádné naše plány či dopředné odhady a to platí i pro vysokorychlostní internet. Naše ambice směřují spíše k naplnění těchto cílů.

Vy jste myslím zmiňoval svůj soukromý odhad 50 tisíc na konci roku. V prosinci se o tom můžeme pobavit. I nadále nicméně platí to, co jsem říkal již několikrát – vysokorychlostní internet je pro Český Telecom prioritou. Čísla tomu budou odpovídat.

Komentář (Miloslav Sova): Škoda, že ty naprosto konkrétní cíle, nemůžete zveřejnit. Takto veřejnost nemá možnost posoudit jak konkrétní ty vaše cíle jsou a jestli se vám je daří naplnit. Nevidím, nic špatného na tom, kdyby Český Telecom otevřeně prohlásil, že si do konce roku troufá na 100 tisíc přípojek (poškodilo by vás to snad jenom tehdy, kdyby jste svůj cíl nesplnili a zrealizovali třeba jen polovinu z toho, co jste si vytyčili). Na tomto místě si dovolím, zveřejnit pro změnu náš graf, který vyobrazuje počet přípojek přepočtený na 100 obyvatel v 37 státech světa. Protože se situace každý den vyvíjí, na této adrese najdete vždy aktuální graf.

Na vysvětlenou by bylo vhodné uvést, že tento graf je k Českému Telecomu maximálně korektní, jelikož údaje u všech zemí jsou většinou staršího data, než které máme k dispozici od ČTc. Takže jestli graf počítá s přibližně 30 tisíci ADSL přípojek u nás, tak v tu samou dobu jich má podle našeho odhadu Maďarsko cca. 150 tisíc (bohužel přesná čísla vztahující se k datu 30.6.2004 budeme mít k dispozici až za několik týdnů.

Na závěr, bych si dovolil poděkovat Vladanovi Crhovi za čas, který věnoval odpovědím na naše otázky. Nakolik byly jeho odpovědi upřímné a kde se pokusil šikovně manévrovat, tak aby ukázal ČTc v lepším světle, to musíte posoudit sami v následující diskusi.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (93) Další článek: Intel nyní zavádí 32nm technologii pro rok 2009

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,