Nvidia na CESu představila projekt Denver, Intel zaútočil Sandy Bridgem a na doprovodné akci se ukázal i projekt OnLive. Každý nabízí něco úplně jiného, jde jim ale o to samé.
Letošní Consumer Electronics Show je už minulostí – brány se nadobro zavřely v neděli odpoledne tamního času, přesto se k němu ale ještě musíme vrátit v několika článcích. Tím prvním bude shrnutí a možná i tak trochu kontrast několika přístupů, několika koncepcí, které se budou doplňovat a zároveň budou i navzájem soupeřit.
A o jaký spor a kontrast půjde? O ten, jestli je lepší nadupaný počítač, nebo naopak koncept úspory energie a přesunu výpočtu do starého dobrého cloudu. Právě letošní CES totiž všechny tyto výpočetní koncepce nabídl, návštěvník je viděl na jednom místě a mohl si rychle udělat jasné a do kontextu zasazené srovnání.
1. Výkon, výkon, výkon a vždy u mě doma
Prvním přístupem je vlastně ten starý dobrý Mooreův zákon, který praví, že se výkon počítačů neustále zvyšuje a je tedy třeba neustále vylepšovat počítač a zvyšovat jeho výkon výměnou komponent. Tento přístup k počítači zastávají skoro všichni hráči, střihači videa a další uživatelé, kteří vyžadují specifický výkon. Na druhou stranu, tato skupina specializovaných a náročných majitelů počítačů musí o zájem na trhu soupeřit se stále početnější skupinou těch zákazníků, pro které je počítač prostě jen spotřební zboží, nechtějí o něm přemýšlet a už vůbec ne se starat o jeho výbavu.
Vlevo je Core i7 SB, uprostřed současný Core i7 a vpravo starší Core 2 Duo: benchmark, kdy se modeluje na všech počítačích 3D scéna. Core i7 SB je už hotový, C2D teprve začal
Příkladem této koncepce na CESu byla samozřejmě nová architektura procesorů Intel Core – Sandy Bridge. Na tiskové konferenci se nás Intel snažil přesvědčit, že i notebook bude moci být výkonný jako velký počítač, Sandy Bridge totiž nabízí výkonnou integrovanou grafiku a ještě se může oproti svým předchůdcům pochlubit výrazně nižší spotřebou. První várka procesorů nové generace už sjela z výrobních linek a pomalu putuje k těm, pro které je výkon na domácím počítači to první v pořadí.
2. Hlavně výdrž a jednoduchý procesor
Opakem koncepce starého dobrého výkonného procesoru je třeba projekt Denver od Nvidie a pak obecně všechny procesory SoC architektury ARM a modelové řady Cortex A9. Nvidia, výrobce SoC platformy Tegra, oznámila, že hodlá vyrábět armové procesory i pro velké počítače. Microsoft ji vyšel vstříc a Steve Ballmer na své vegaské keynote oznámil, že si se SoC a ARMy poradí už příští verze Windows, desktopových Windows.
Experimentální notebook v jehož nitru tepe namísto Core nebo Atomu podobný Snapdragon jako třeba v telefonu Nexus One od Googlu. O systém se stará inženýrská verze Windows 8
Procesory standardu ARM se sice nebudou moci srovnávat se Sandy Bridge, na druhou stranu se ale soustředí především na úsporu energie a zde jim nemůže zatím konkurovat – ani to nejefektivnější „ULVéčko“. Své odbytiště tak kousky od Samsungu, Qualcommu, Ti a dalších brzy najdou vedle mobilů a tabletů i v netboocích, které budou pohánět zcela běžný Windows 8.
3. Výkonný procesor je k ničemu, vše obstará datové centrum
A pak je tu ještě onen mytický cloud-computing. Ačkoliv si jej dnes mnozí představují pouze jako webové služby po vzoru Googlu, ve skutečnosti dokáže mráček kdesi na internetu zastoupit celý počítač. V případě letošního CESu byl jedním z nejzajímavějších zástupců tohoto přístupu stále malá a mladá firma OnLive.
Už jste o ní určitě slyšeli, je to totiž přesně ten systém, který dokáže streamovat hry jako vcelku běžné video. Herní grafiku tedy spočítá a vykreslí supervýkonné datové centrum a do vašeho počítače – nebo jen internetové televize – dorazí pouze obraz. OnLive vyžaduje především stabilní internet s co nejnižší latencí, služba tedy dosahuje nejvyšší kvality zpravidla do několika stovek kilometrů od nejbližšího datového centra. U nás dostupná není – nejbližší servery jsou v Británii. Obraz si vystačí s přenosem někde mezi 5-7 Mb/s, což je ve vyspělých internetových zemích naprostý standard, Video pak má rozlišení 720p. Pro herní účely je to zcela dostačující.
Ukázka OnLive prohlížeče pro tablety s iOS a Androidem (Tomáš Holčík)
OnLive je tedy koncepcí, která nevyžaduje žádný úsporný, nebo naopak velmi výkonný herní hardware. Jediné, co budete potřebovat, je drobný dekodér videa, který bude vaše příkazy, pohyby a gesta posílat zpět do datového centra. Anebo rovnou chytrou televizi, kde vše bude zabudované přímo uvnitř.
Technologie OnLive usiluje o to samé, o co usiluje i Sandy Bridge – nabídnout uživateli ten nejlepší multimediální zážitek. Oba systémy jsou si ale zároveň na hony vzdálené. Bude zajímavé sledovat, jaký koncept se skutečně ujme a jestli nakonec nebude Intel a další tradiční výrobci procesorů vyrábět pouze serverové mašiny, které budou kdesi v přítmí počítačových supercenter počítat a modelovat postavičky z nového herního trháku. V režimu diváka je dnes OnLive dostupný už i na mobilních systémech iOS a Android, podoba počítače i herní konzole by se tak mohla dramaticky proměnit.
