Red Hat je příkladnou linuxovou firmou a vydělává, nejpomalejší linuxový počítač jede na 24MHz čipu, Gnome povýšil na verzi 3.4 a dánské ministerstvo přešlo na LibreOffice.
Tento článek vychází ve spolupráci s magazínem LinuxEXPRES, který vydává aktuální články ze světa Linuxu a svobodného softwaru a snaží se ukázat, že linuxové operační systémy obsahují mnoho kvalitního softwaru pro zábavu i profesionální práci
Red Hat zveřejnil finanční výsledky za minulý rok, které potvrdily předpokládané. Společnost překročila magickou hranici jedné miliardy dolarů tržeb, což se jí povedlo jako první firmě primárně zaměřené na svobodný software. Rok 2011 vypadal v číslech takto: Zmiňované tržby se meziročně zvýšily o 25 % na 1,13 miliardy dolarů a zisk vzrostl dokonce o 37 % na 146 miliónů dolarů. Více informací v našem článku.
Zveřejnění kladných hospodářských výsledků se také projevilo na akciovém trhu, kde cena akcií společnosti během dne vyskočila o zhruba 20 %. Poslední čtvrtletí navíc bylo nejúspěšnější, takže lze předpokládat další růst. Jednou z hlavních oblastí působnosti Red Hatu je totiž virtualizace, které se předpovídá velmi zářná budoucnost. Jako poděkování komunitě se Red Hat rozhodl darovat celkem 100 tisíc dolarů několika organizacím propagujícím „elektronickou svobodu“.
Nejhorší počítač s Linuxem bootuje šest hodin
Asi víte, že Linux běží i ve spoustě malých jednoúčelových zařízení, třeba takových DVD přehrávačích. Napadlo vás ale někdy, jak vypadá nejslabší počítač, na kterém lze Linux provozovat?Jistý Dmitry Grinberg to vyzkoušel a výsledkem ohromil linuxové nadšence. Stačil mu 8-bitový mikrokontrolér ATmega1284p o taktu 24 MHz, plus samozřejmě operační paměť SIMM (16 MB) a úložiště v podobě SD karty. To samo o sobě k rozběhnutí Linuxu nestačí, bylo potřeba mnoho dalších berliček.
Seznamte se – nejpomalejší počítač s Linuxem
Hlavním problémem byl fakt, že Linux potřebuje 32-bitový procesor, proto Dmitrymusel napsat emulátor procesoru ARM, jehož reálná rychlost nakonec byla pouhých 6,5 KHz. Nabootovat Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope do konzole této sestavě trvalo šest hodin. Teoreticky by na ní mohl běžet i X Server, ale jeho spuštění by možná trvalo dodnes. Pro příklad zpracování příkazu trvá minutu, zformátování SD karty celý den. Kdybyste si takový pekelný stroj také chtěli postavit, na stránkách autora najdete detaily a zdrojové kódy.
GNOME 3.4
Od vydání prostředí GNOME 3.0 s kontroverzním rozhraním GNOME Shell uběhl už rok. I přes to „třetí generace“ stále přichází s mnoha novinkami, nedávno vydaná verze 3.4 je toho důkazem. Pravděpodobně nejvýraznější novinka se týká vnitřku – pro běh prostředí již není potřeba grafická akcelerace. Tuto funkci ještě čeká dlouhá optimalizace, ale údajně je už teď slušně použitelná. „Super menu“ je něco jako „global menu“ v Ubuntu, ale ne tak úplně. Podrobněji tuto a další vlastnosti popisuje Jiří Eischmann v článku GNOME 3.4: Čas zlepšováků.
GNOME 3.4 – „super menu“
Další změny se týkají hlavně aplikací, které jsou jednoduché jak je to jen možné. Webový prohlížeč Epiphany se nově jmenuje prostě Web a také dostal nové rozhraní. Nové aplikace Dokumenty a Kontakty uvedené v minulé verzi 3.2 přinášejí dílčí vylepšení, u Dokumentů je to třeba podpora tisku a v Kontaktech jejich inteligentní slučování z více zdrojů. „Kecálek“ Empathy přichází s přepracovanou podporou pro Live Messenger a Facebook Chat a integrací upozornění do GNOME Shellu. Správce souborů Nautilus se konečně dočkal funkce Zpět, která dokáže vrátit zpět předchozí manipulaci se soubory. Dynamická pozadí jsou takový zajímavý bonus – dokáží se měnit podle denní doby. Zatím tuto funkci ale podporuje pouze výchozí tapeta.
GNOME 3.4 – Kontakty
Linus Torvalds mohl pracovat u Applu
Magazín Wired přinesl zajímavý článek o otci Linuxu Linusu Torvaldsovi. Dozvíte se v něm například, že v roce 2000 dostal nabídku pracovat u Applu na vývoji jádra jablečného systému. Konkrétní pozice v článku sice zmíněna není, ale vzhledem k tomu, že mu ji nabídl Steve Jobs osobně, se zřejmě jednalo o jednu z nejvyšších. Podmínka Applu byla předvídatelná – vzdej se Linuxu. Jak to dopadlo všichni víme.
Torvalds odmítl i proto, že se mu nelíbilo jádro systému Mach a musel by dělat „nelinuxové“ věci. Společnou vlastností Torvaldse a Jobse je prý cit pro detail. Otec Linuxu už je také spíše šéf než vývojář – musí dělat důležitá, někdy i autoritativní, rozhodnutí ařešit směřování projektu. „Občas je hajzl, ale je v tom dobrý,“ říká Jeremy Allison z Googlu.
Dánské ministerstvo dopravy nasadilo LibreOffice
Seriál migrací na open source pokračuje v Dánsku, kde se ministerstvo dopravy rozhodlo přejít na kancelářský balík LibreOffice. Hlavním důvodem změny je povinnost dánských úřadů přijímat dokumenty jak ve formátech OOXML (např. docx) od Microsoftu, tak v ODF, které jsou doma právě v LibreOffice. Společnost zajišťující přechod odhaduje, že se takto ročně ušetří v přepočtu zhruba půl milionu korun. Pro lepší představu – ministerstvo má 145 zaměstnanců. Ministerstvo rovněž používá Ubuntu, ale pouze jako záložní řešení. Jinak hraje prim virtualizační řešení od VMWare s Microsoft Windows 7.
NVIDIA se stala členem Linux Foundation
Přední výrobce grafických čipů NVIDIA se jako poslední z „velké hardwarové trojky“, kam patří ještě Intel a AMD, stal členem Linux Foundation. Pokud už se radujete, že svobodné ovladače pro grafické karty budou kvalitnější, tak byste s tím nadšením měli počkat. Hlavním důvodem členství společnosti NVIDIA je zřejmě její platforma Tegra, která se teď snaží opanovat telefony a tablety s Androidem. Nicméně je tu naděje, že by vstup do Linux Foundation mohl se situací alespoň trochu pohnout. V současné době na tom svobodné ovladače Nouveau nejsou moc dobře, NVIDIA je nijak nepodporuje a vývojáři musí na všechno přijít sami reverzním inženýrstvím.
Novinky ze světa softwaru
XBMC 11 Eden
Multimediální centrum XBMC vyšlo v nové verzi 11.0 pojmenované Eden. Uživatelé se mohou těšit například na vylepšený výchozí vzhled, podporu technologie AirPlay od Applu, možnost přejít zpět na starší verzi rozšíření (tzv. rollback) nebo nový dekodér obrázků JPEG. Vylepšení se dočkaly podpora Blu-ray, sítě a předpověď počasí. XMBC je dostupné pro Linux, Microsoft Windows a Mac OS X.
Kromě toho je k dispozici XBMCbuntu – linuxová distribuce založená na Ubuntu s hlavním cílem umožnit co nejlepší „bezešvý“ běh XBMC. Pokud uživatel nebude chtít, ani nepozná, že používá v podstatě klasickou desktopovou distribuci, protože se ihned spustí multimediální centrum. V opačném případě mu bude k dispozici prostředí LXDE a samozřejmě možnost instalovat další balíčky. XMBCbuntu nahrazuje podobnou distribuci XBMC Live.
Darktable 1.0
Darktable je schopná linuxová alternativa známého Adobe Photoshop Lightroom. Stará se tedy o úpravy a postprodukci digitálních fotografií, přičemž zvládá surové (RAW) i běžné formáty jako TIFF nebo PNG. Po téměř třech letech vývoje vyšla verze s označením 1.0, která přináší mnoho nového.
Darktable aneb temná komora digitální doby
Podpory se dočkala řada dalších fotoaparátů, přibyla integrace s prostředím Unity v Ubuntu a přepracováno bylo uživatelské prostředí, které je nově modulární. Dále by aplikace měla pracovat rychleji, dostala novou paletu barev, některé moduly přibyly a další byly předělány. Pokud se o tuto oblast zajímáte, na Darktable.org najdete podrobnosti. A pokud ještě ne, začít můžete třeba s naším článkem Darktable: Linuxová náhrada za Adobe Lightroom.
Wine 1.4
Po dvaceti měsících vychází další nová verze Wine, nástroje pro spouštění aplikací pro Microsoft Windows v Linuxu (případně v Mac OS X). Wine 1.4 přináší například nový engine pro renderování bitmap, podporu nových obrázkových formátů, zvukový systém založený na tom z Windows Vista a při přehrávání audia a videa je nově využíván GStreamer.
Vylepšena byla také integrace aplikací do oznamovací (tray) oblasti, zobrazovací jádro Gecko bylo povýšeno na verzi obsaženou v prohlížeči Mozilla Firefox 8 a podporuje ActiveX. Když se podíváme na konkrétní aplikace, tak je zajímavá třeba značně vylepšená podpora kancelářského balíku Microsoft Office 2010.
Cinnamon 1.4
Cinnamon, odnož GNOME Shellu, je tu opět s novou verzí 1.4 a balíkem nových funkcí. Expo je nový správce pracovních ploch, který umožňuje mezi nimi nejen přepínat, ale i přesouvat okna z jedné plochy na druhou. Plochy lze flexibilně přidávat a odebírat. Menu se dočkalo možnosti „drag-and-drop“ – jednotlivé položky tedy můžete prostým tažením přeskupit, přidat či odebrat z oblíbených nebo přidat na panel.
Expo – správce pracovních ploch
Dále přibyl editor položek v menu, jmenuje se Alacarte a můžete už ho znát z GNOME 2. Seznam oken na panelu nyní umožňuje přesouvání oken a možnost rychlého určení, na kterých plochách se bude dané okno zobrazovat. Skrze nový applet nastavení můžete snadno a přehledně přeorganizovat applety na panelu. Když už jsme u těch appletů, tak ty také procházejí vývojem a s každou verzí se trochu promění. Je toho zkrátka hodně, pěkný přehled novinek sepsal sám otec Cinnamonu Clement Lefebvre. Navíc se naplno rozjel překlad rozhraní, do češtiny a slovenštiny už je přeloženo kompletně.
Novinky ze světa distribucí
Arch Linux slaví desáté narozeniny
Před deseti lety, 11. března 2002, vyšla první verze linuxové distribuce Arch Linux, kterou měl na svědomí tehdy teprve dvaadvacetiletý kanadský student Judd Vinet. Ten také vedl vývoj až do roku 2006, kdy předal žezlo Aaronu Griffinovi. Postupem času se Arch Linux stal jednou z nejoblíbenějších distribucí. Podobně jako třeba Debian jej můžete všemožně upravovat a konfigurovat.
Na rozdíl od něj se však snaží o to, aby jeho základ byl co nejmenší a nejsrozumitelnější. Proto se Arch Linux stal baštou zkušených uživatelů, kteří si na jeho základech chtějí postavit „vlastní systém“ a nedají na něj dopustit. Distribuce obsahuje vlastní balíčkovací systém Pacman, což s sebou nese i tu nevýhodu, že dostupných balíčků není tolik. K dispozici je ale šikovný Arch User Repository (AUR), kam uživatelé přidávají vytvořené balíčky, které se mohou „prohlasovat“ až do hlavního repozitáře. U Arch Linuxu neexistují verze, tak jak je znáte u většiny jiných distribucí, ale jde o „rolling release“ distro, které nainstalujete a pak už jen přicházejí aktualizace, napořád.
Jednou větou
