Málokdo ví, co to je, ale každý to chce. Tak lze v kostce popsat tajemný Ingress – mobilní hru od Googlu s prvky rozšířené reality, kde proti sobě stojí Osvícení a Odpor a obsazují portály.
Co se letos Googlu vážně povedlo? Podobnou otázku si položil i Joe Wilcox z Betanews. Na jeho seznam se dostala třeba služba Google New z nového Androidu, sedmipalcový tablet Nexus 7 a ke štěstí mu jistě pomohly také medializované a neuspokojivé mapy od Applu a také iPad Mini, který nakonec není tak levný, jak mnozí původně doufali, a tak nezničil trh se sedmipalcovými tablety, kam se hrdě hlásí jak Nexus, tak jeho ryze americký protivník Kindle Fire.
Nakonec Wilcox na seznam připsal ještě jedno slovo, které v posledních dnech vzbudilo na internetech neskutečný šum – Ingress. Těžko říci, o co se vlastně v dlouhodobějším měřítku jedná, v tuto chvíli ovšem platí, že to je nová mobilní hra pro Android (iOS v přípravě) založená na principu rozšířené reality (AR).
John Hanke, velrybářský škuner a zrození Niantic Labs
Ingress je tajemný hned v několika ohledech. Když si aplikaci najdete na Play Storu, zjistíte, že pod ní vlastně není podepsaný přímo Google, ale jakási společnost Niantic Labs. Kdo to vlastně je? Jedná se o tým mapových vývojářů okolo Johna Hankeho. Nejspíš ho neznáte, jeho produkt ale rozhodně ano, je to totiž jeden ze zakladatelů společnosti Keyhole, která dala život virtuálnímu glóbu, který se dnes jmenuje Google Earth.
Hanke chtěl loni Google opustit a hodlal se věnovat novým a průkopnickým mapovým projektům. Larry Page naštěstí zavětřil příležitost a přesvědčil Hankeho, aby svůj nový byznys dělal pod patronátem Googlu. Tak vznikla experimentální skupina Niantic Labs, která sídlí v centru San Franciska a název si symbolicky zvolila podle slavného velrybářského škuneru Niantic.
Velrybářský škuner Niantic na dobové malbě a později v zástavbě mladého San Franciska
Niantic dlouhé roky brázdil širý oceán, až se v létě roku 1849 dostal do sanfranciské zátoky a zakotvil na pobřeží mladého městečka, které se teprve nedávno oprostilo od nadvlády Mexičanů. Následující dny většina posádky dezertovala, v Kalifornii totiž zrovna propukla zlatá horečka, a Niantic už město nikdy neopustil. Byl částečně zatopen na mělčině, proměnil se v hotel a časem se stal součástí podloží rychle se rozvíjejícího města. Části jeho zakonzervovaného kýlu se dodnes nacházejí několik metrů pod povrchem poblíž Transamerica Pyramid – jedné z nejvyšších budov západního pobřeží USA.
Niantic je tedy symbolem kalifornské zlaté horečky a přeneseně vzato i té silikonové, ke které došlo o stodvacet let později a která celý region proměnila v celosvětové technologické centrum. Tentokrát už na divoký západ nemířili zlatokopové, ale inženýři z Indie a zbytku světa.
První experiment
Jedním z prvních počinů Niantic Labs je mobilní aplikace Field Trip, k dispozici je ale pouze v americké verzi obchodu Play Store. Aplikace běží podobně jako Google Now na pozadí a sleduje, co je kolem vás zajímavého. Když něco najde, zobrazí notifikaci, a když pojedete autem, což prý aplikace samá rozpozná, prostě vám to sama řekne skrze hlasový syntetizátor. Ke všemu můžete nalezená místa hodnotit a Field Trip se podle toho učí, co vás zajímá a na co má tedy příště upozorňovat. Pokud si budete libovat v rybích restauracích, Field Trip vás poté vždy upozorní, když bude některá v okolí.
Osvícení proti Odporu
Společně s Field Trip začaly na povrch prosakovat také informace o připravovaném projektu Niantic Project. Na webu bylo k dispozici jen několik obrázků a videí a nikdo pořádně nevěděl, o co se vlastně jedná. Pak to konečně vypuklo a John Hanke a jeho tým představili web a aplikaci Ingress.
Toto video pobláznilo svět
Ingress je komunitní celosvětová hra s prvky rozšířené reality. Samotný herní princip, tak jak ho dnes známe, není příliš komplikovaný. V kostce jej popisuje Ivan Kutil (@codeas), který se ke hře dostal jako jeden z prvních Čechů. Po celém světě je rozprostřena tajemná hmota XM, kterou hráči sbírají a obsazují virtuální portály rozeseté na nejrůznějších veřejných místech.
Mapa Prahy optikou hry Ingress (Zdroj: Codeasi)
Při registraci si každý vybere, jestli bude členem Osvícených (Enlightened), kteří chtějí tajemnou hmotu využít pro infiltraci ještě tajemnější inteligence (Shapers), nebo naopak jestli bude členem Odporu (Resistance) a bude jim v tom bránit. Příběh je otevřený a dále se vyvíjí.
Sbírej manu a pomáhej Googlu
Hráči v každém případě chodí po městě, sbírají „manu“ XM, obsazují portály a navzájem je propojují, čímž zvyšují celkové skóre svého tábora. Méně zábavné to bude na venkově, ložiska energie a portály se totiž vyskytují spíše v hustě osídlených oblastech. Zájemci z horských vesniček Šumavy a Beskyd si tedy zatím asi příliš nezahrají.
Ingress na Androidu: zelené obsazené portály a modrá tajemná energie (Zdroj: Codeasi)
Ingress může trošku připomínat geocaching (hledání a sbírání), může trošku připomínat některé principy Foursquaru (obsazování portálů = majorství), ale v zásadě se nabízí otázka, proč to vlastně Google dělá.
Těch důvodů bude jistě mnoho počínaje popularizací samotné doktríny rozšířené reality (AR). John Hanke si kdysi stěžoval, že současné výkonné mobilní telefony člověka často izolují od reality. Při chůzi městem často čteme v mobilu zpravodajství, telefonujeme druhým, ale mobil samotný nám příliš nepomáhá zjistit to, co se děje v našem bezprostředním okolí. Na trhu je sice několik AR vlaštovek a lokálních vyhledávačů, ale samotný koncept je stále v plenkách.
Cílen hry je sbírání energie, obsazování portálů, a jejich propojování (Zdroj: Codeasi)
Ingress není hra, kterou můžete hrát z tepla domova. Je to hra, která se hraje venku, v ulicích vašeho města a s ostatními poblázněnými geeky. Telefon tady přímo kooperuje s lokálním kontextem, učí člověka přemýšlet trošku jinak a nakonec může předávat Googlu zajímavé údaje.
Pokud Google donutí lidi běhat po městě s telefonem s aktivním příjmem GPS a Wi-Fi, může zpřesňovat svůj geolokační systém a může na zajímavém vzorku studovat nejrůznější behaviorální data. Tajemná hra, kterou prostě musí každý vyzkoušet, poněvadž toho o ní víme tak málo, je naprosto ideální způsob, jak toho docílit.
Jen pro zvané
Aby Google udržel o Ingress dostatečný zájem, je celý experiment k dispozici pouze jako uzavřená betaverze. Do hry se tedy dostane pouze ten, kdo si zažádá o pozvánku. Jednomu dorazí relativně brzy, druhý naopak marně čeká dlouhé dny a plní sociální sítě prosbami o aktivační kód. Možná je to nakonec opravdu hlavní důvod, proč je Ingress uzavřený.
Kdyby jej Google s velkou pompou představil hned první den, možná by se o něm po několika dnech přestalo mluvit, takto ale zůstává jednou z nejexkluzivnějších záležitostí podzimní sezóny. Skoro by se dalo vykřiknout: „Vy ještě nejste na Ingressu? Styďte se!“
Rekapitulace: