Internet | Web | Cenzura

Svoboda na tureckém internetu pomalu končí. Vláda blokuje přes 100 tisíc webů

  • Nejčastěji blokovanou službou v Turecku je Twitter
  • Uživatelé se brání využíváním VPN
  • Většina internetové komunikace teče přes státního poskytovatele

V reakci na pokus o vojenský převrat v Turecku vydala organizace Wikileaks databázi s třemi sty tisíci e-mailových zpráv, které si mezi sebou vyměňovali především členové Erdoganovy strany. Turecká vláda nechala Wikileaks okamžitě zablokovat tak, aby si uniklé zprávy mohlo přečíst co možná nejmenší množství Turků. Podobné praktiky však v Turecku nejsou ojedinělé, aktuálně je na příkaz vládnoucí strany zablokováno několik desítek tisíc stránek. Navíc se mezi nimi až příliš často objevují sociální sítě, k jejichž blokování přistupují turecké instituce při mimořádných událostech.

Centralizovaný internet

V předchozích dvou dílech o cenzurování internetu v Číně a Rusku jsme psali o státních institucích, které umožňují efektivní sledování a filtrování obsahu na internetu. A zatímco Rusko má svůj Roskomnadzor, v Turecku probíhají podobné zásahy prostřednictvím státem vlastněného poskytovatele Türk Telekom, přes jehož infrastrukturu teče většina internetové komunikace v zemi.

Z toho důvodu není pro turecké úřady velkým problémem nařídit blokování kteréhokoliv webu nebo komunikační služby. Nejčastěji se tyto zásahy dotýkají Twitteru, který je v Turecku velmi populární komunikační platformou. Není proto divu, že k jeho odstavení, podobně jako v případě Facebooku, Youtube, Instagramu a Vimea, přistoupily instituce i při nedávném pokusu o puč, který se odehrál 15. 7. Vyjmenované služby nebyly v provozu po dobu 24 hodin.

Sociální sítě jsou však pouze špičkou ledovce – v současné době je totiž na tureckém internetu blokováno přes 112 tisíc webů, jejich seznam najdete na webu Engelliweb.com. Vedle Wikileaks tam z posledních dnů najdete například zablokování největšího internetového archivu Archive.org. Z pohledu turecké vlády jde o logický krok - na tomto webu jsou zaznamenány a zveřejněny stavy webů z minulosti a tedy informacemi, které jsou na samotných stránkách blokované. Dá se předpokládat, že k zablokování Archive.org došlo poté, co zaindexoval také web Wikileaks se zmíněnou databází e-mailů.

engelli.jpg
Seznam blokovaných webů na tureckém internetu. Aktuálně jich je přes 112 tisíc

Kritika nepřípustná

Podobně jako v případě ruského Roskomnadzoru, i v Turecku má vláda prezidenta Erdogana k dispozici instituce pro sledování aktivistů na webu i sociálních sítích a případné potrestání za opoziční příspěvky, které by se až příliš kriticky stavěly proti aktuální vládě.

Podle New York Times bylo mezi srpnem 2014 a letošním březnem souzeno 1 845 lidí, kteří kritizovali prezidenta země. Jedním z nejznámějších případů se stal obrázek, který přirovnal Erdogana ke Glumovi z Pána Prstenů. Na soudci potom zbylo rozhodnutí o tom, zda je Glum kladná či záporná postava. A protože je jasné, jak soud rozhodl, přišel tvůrce obrázku o pracovní místo doktora.

Od srpna 2014 bylo souzeno 1 845 lidí za příspěvky na sociálních sítích

Obvinění se nevyhýbají ani studentům, kteří jsou za kritické příspěvky vylučování z vysokých škol. Potrestán však byl i třináctiletý žák, který se o prezidentu kriticky vyjádřil na Facebooku. Kritika prezidenta a jeho strany se potom neodpouští ani tureckým novinářům. Takto přišla o práci jedna ze sloupkařek Cemile Bayraktarová, která kritizovala postoj Erdogana k Izraeli.

Zajímavostí je potom případ jednoho ze státních operátorů Turkcell, který žádá odškodnění za to, že se na Twitteru dohodlo několik tisíc uživatelů k bojkotování této společnosti. Způsobené škody prý dosáhly částky desíti tisíc tureckých lir, tedy necelého milionu korun.

VPN i exotické domény jako obrana

Turecko na rozdíl od Ruska zatím nezavedlo zákony, které by službám působícím na tureckém internetu nařizovaly ukládat data pouze na území Turecka. Zároveň neplatí povinnost dlouhodobě uchovávat záznamy o provozu těchto služeb. I díky tomu se mohou pokročilejší uživatelé bránit cenzuře například použitím sítí VPN. Podle průzkumu, který vytvořil web Wired, patří Turecko mezi pět zemí, v nichž je nejvíce uživatelů těchto sítí. Díky VPN je možné získat IP adresu cizí země a dostat se tak na jinak blokované weby.

1620.jpg
Turecko patří mezi země s největším počtem uživatelů VPN (zdroj: Wired)

Chování tureckých uživatelů potvrzuje také zpráva jednoho z provozovatelů VPN – Zenmate. Po útocích, které se odehrály na letišti v Istanbulu, přistoupila vláda k blokování sociálních sítí a uživatelé reagovali použitím prostředků pro obejití blokace. Zenmate za jediný den získal 135 tisíc nových uživatelů z Turecka.

VPN nebo Tor jsou řešení, které uživatelé volí v případě, že jsou pro turecký internet zablokovány zahraniční služby. Aktuálně však turecká vláda přistupuje k opatřením, která nejsou ze strany Turků řešitelná. Podle Amnesty International bylo zablokováno přes 20 zpravodajských webů a to na straně hostingu – tato média tak přestala na internetu existovat.

Vedle toho jsou vydavatelským domům odebírány licence, které jim umožňují publikovat jak online obsah, tak běžné deníky nebo televizní obsah. Novináři se potom brání zakládáním nových domén, jejichž blokování je pro tureckou vládu složitější. Jedna z agentur, Dicle News, tak nedávno mohla oslavit čtyřicátou doménu, na níž její zpravodajský web funguje. Mezi nimi jsou i varianty jako diclenews.xyz, diclenews.link nebo diclenews.win. Další zpravodajský web s názvem Sendika se potom brání registrováním domén, jejíž jméno končí rostoucí číslovkou. Aktuálně jsou u varianty Sendika10.org.

Svobody bude ubývat

Turecký internet na žebříčku neziskové společnosti Freedom House za rok 2015 obdržel hodnocení Partly Free, tedy částečně svobodný. Události, které však zemi postihly za prvních sedm měsíců letošního roku, ji s velkou pravděpodobností zařadí mezi necelé dvě desítky států s tzv. nesvobodným internetem.

Podobně jako v případě aktuálních opatření turecké vlády, mezi nimiž je zavírání vysokých škol nebo odvolání většiny soudců v zemi, se budou zvyšovat počty zablokovaných webů, opozice bude v online prostředí hlídána ještě bedlivěji a jakákoliv kritika prezidenta Erdogana a jeho vlády může znamenat i pro běžné uživatele velký problém.

Turecko se tím pádem může jednoduše dostat do společnosti zemí jako je Rusko, Čína, Bělorusko, blízkovýchodní země nebo africké Gambie a Etiopie.

Předchozí články seriálu:

Diskuze (42) Další článek: Remix OS vyšel ve třetí verzi, přináší novou práci s okny a hlavně Android 6

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,