Jak využívat výhod desítek různých předplatných, ale neplatit za to tisíce korun? Jedinou legální možností je služby pravidelně střídat a v daný měsíc je vytěžit na maximum. Ty, které nabízejí i rodinné tarify, zase můžete sdílet typicky se čtyřmi či pěti dalšími uživateli a dělit se s nimi o placení, všichni ale musí být součástí jedné domácnosti.
Na to ale málokdo hledí, a tak se účty sdílejí i s kamarády či kolegy v práci. Netflix to stále toleruje, YouTube to neřeší vůbec, ale třeba Spotify si pravidelně hlídá, jestli se uživatelé přihlašují z jedné fyzické adresy.
VPN a předplatné ze zahraničí
Jenže pak je tady možnost, jak ušetřit ještě více a zároveň ještě více ohnout podmínky dané služby. Udělat ze sebe virtuálního Inda, Argentince nebo Turka. Právě tyto země s nižší kupní silou mají obvykle nejlevnější předplatné na světě.
Kupříkladu předplatné YouTube Premium, které vás na největší video síti zbaví reklamy, a ještě vám poskytne obstojnou hudební službu, u nás stojí 179 Kč pro jednotlivce nebo 239 Kč pro rodiny s až šesti členy. V Argentině za stejnou službu zaplatí 119, resp. 179 pesos, tedy v přepočtu 26 Kč, resp. 39 Kč. To při dělení účtu dělá necelých sedm korun na hlavu za měsíc.
V Turecku mají nejlevnější Netflix na světě, nejvyšší tarif Premium stojí 55 lir (79 Kč). V Česku platíme 319 Kč. Naopak nejvíce si připlatí Švýcaři, tam tarif stojí 25 franků (600 Kč)
Podle zkušeností z Redditu nebo i naší poradny to Google nijak neřeší. Stačí se přihlásit s argentinskou IP adresou (tu zajistí VPN) a vyplnit nějakou náhodnou poštovní adresu. Platit se dá libovolnou kartou, tam regionální omezení není. Google stačí pomocí VPN obelstít jen při registraci, ale poté už můžete výhod placeného YouTubu využívat – nebo spíš zneužívat – i bez těchto kliček.
Rozhodně vás nechci nabádat k tomu, abyste takové manipulace prováděli. to je čistě na vašem svědomí. Pokud už je ale děláte, dejte pozor na to, že Google vám za porušení podmínek může kdykoliv takový účet zablokovat. Proto byste neměli podobné vylomeniny dělat s účtem, který používáte i pro důležitou poštu na Gmailu, máte soubory na Disku, zakoupené aplikace pro Android apod.
YouTube Premium zmiňuji jako příklad, kdy je provozovatel nejbenevolentnější. Podle zkušeností uživatelů na Redditu lze za pár korun obdobným způsobem získat i předplatné Tidalu, Spotify, Netflixu a dalších, ale tam už tyto manipulace stojí více úsilí. Služby mohou kontrolovat zemi, kde vám vydali platební kartu. Netflix pak velmi agresivně blokuje VPN. A místo plateb kartou se musí kupovat lokální předplacené kupóny.
Kompletní účet z Alíka na rok či doživotí
Neomezený počet e-mailových schránek, generování jednorázových karet na Revolutu a VPN jsou ostatně důvody, proč skoro všechny společnosti zrušily bezplatné zkušební doby. Kdo nechtěl platit, mohl každý měsíc věnovat pár minut tomu vytvořit si nový účet, zaregistrovat se do trial verze a pak dát sbohem. Výše zmíněné předplácení v levných krajích je sice stejná šedá zóna, ale alespoň nějaké peníze z toho provozovatelům plynou.
Pak jsou ale též praktiky, které se nebojím označit za tmavě šedou zónu. Od té černé už je dělí snad jen fakt, že nemusíte navštěvovat darknet. Na Aliexpressu, eBay nebo dalších tržnicích si můžete koupit již předpřipravené účty s ročním předplatným, ale třeba i doživotním. Jen vyberete délku úvazku, zaplatíte a do soukromé zprávy vám přijdou přihlašovací údaje. Vybrat si můžete Netflix, HBO Max, Disney+ i exotičtější služby.
Tady už se kombinují všechny možné způsoby přečůrávání systému. Nákup v zahraničí na cizí osobu. Sdílení jednoho účtu lidmi z celé planety. Krácení DPH (prodejci doporučují nepoužívat evropské adresy). Už ani to VPN nepotřebujete. A to bych se ještě nedivil, kdyby prodejci za ty účty platili kradenými kreditkami.
Je libo Disney+ na celý rok za necelé tři dolary? Prý to funguje, ale už zítra nemusí
Varováním pro uživatele by mělo být už to, že obchody obvykle nemají žádné recenze (rychle vznikají, rychle zanikají) a že nabízejí i zmíněné doživotní účty, které nemůžou nijak garantovat, protože žádné „netflixy“ je neposkytují. Uživatelé musí naivně doufat, že se jim prodejci budou věnovat i po zaplacení a neokradou je.
Rupiemi dlážděná cesta do pekla
Je to válka, kterou streamovací služby nemohou vyhrát. Piráti vždy vyzrají na ochrany DRM. A ti, co chtějí platit málo, zase vždy najdou kličky, jak to provést. Skutečným řešením by bylo pouze sjednotit ceny předplatného ma všech trzích, jenže to je také utopie.
Průměrný Ind si nedovolí zaplatit tolik co Němec. A chtít po bohatých ze západu zlomky současných cen by se nevyplatilo. Netflix nebo Spotify už i tak dlouhé roky končily v hluboké ztrátě a do plusu se dostaly až nyní.
Odlišné ceny v různých regionech tedy zůstanou a způsoby obcházení se vždycky najdou. Kdo nakoupí levně v Indii s tím, že je to slušnější než pirátské kopie, by si však měl uvědomit, že škodí ostatním. Služby to totiž budou buď kompenzovat zdražením jinde, omezením produkce nového obsahu nebo rovnou zavřením krámu, pokud by se provoz nikdy nezaplatil.
