V centru naší galaxie Mléčné dráhy, v bezprostředním sousedství domácí supermasivní černé díry, je oblast, která je vystavená hodně extrémním podmínkám. Působí tu intenzivní slapové síly a prostor skrápí silné ultrafialové a rentgenové záření.
Astronomové předpokládali, že v takových podmínkách by neměly vznikat hvězdy, obzvláště ne hvězdy velikostí podobné našemu Slunci.
Předpoklad vědců byl ale mylný. Ukazují to nová pozorovaní soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile. Farhad Yusef-Zadeh z americké Univerzity Severozápadu v Evanstonu a jeho spolupracovníci totiž objevili hned 11 čerstvých hvězd o velikosti blízké Slunci, které vznikají velice blízko supermasivní černé díře Mléčné dráhy. Všechny se nalézají do vzdálenosti 3 světelných let od našeho galaktického monstra, známého jako objekt Sagittarius A* (Sgr A*).
V tak malé vzdálenosti od supermasivní černé díry by slapové síly vytvářené černou dírou měly být schopné rozptýlit mračna kosmického plynu a prachu, z nichž vznikají hvězdy. Jak ale pozorujeme v přímém přenosu, očividně toho z nějakého důvodu schopné nejsou.
Nově objevené protohvězdy překvapivě ukazují, že podmínky nezbytné pro vznik hvězd velikostí podobných Slunci mohou existovat i v jednom z nejvíce drsných a turbulentních prostředí Mléčné dráhy. A nejspíš to platí i pro mnohé další galaxie ve vesmíru.
Pozorování radioteleskopů soustavy ALMA vedla badatele k závěru, že protohvězdy v blízkosti supermasivní černé díry jsou staré pouhých 6 tisíc let. Tím pádem jde o rekordní pozorování i v tom smyslu, že jsme ještě nikdy neviděli tak mladé hvězdy v tak extrémním prostředí.
Centrum Mléčné dráhy leží z našeho pohledu v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Je od nás vzdálené přibližně 26 tisíc světlených let. V jeho středu číhá supermasivní černá díra o hmotnosti asi 4 milionu Sluncí.
V oblasti viditelného záření je centrum Mléčné dráhy zahalené ohromnými oblaky kosmického prachu a plynu. Můžeme tam ale dohlédnout právě v oblasti rádiových vln, ve které pracují i radioteleskopy soustavy ALMA.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory, Foto: ESO/Y. Beletsky
