Americký prezident v San Franciscu povečeřel s šéfy největších IT a internetových firem. Západ chce využít vědu, inovace a nové technologie k obnově ekonomiky.
Americká ekonomika (a potažmo také ekonomika celého Západu) stagnuje, nezaměstnanost dosahuje závratných čísel a političtí představitelé se tak snaží nalézt recept pro léčbu této postkrizové situace. Patří mezi ně také americký prezident Barack Obama, který včera večer povečeřel s šéfy nejvýznamnějších amerických technologických firem, aby s nimi probral možnosti investic a budoucí spolupráce.
Pozvání na společnou večeři v San Franciscu přijali hlavouni jako Steve Jobs z Applu, Mark Zuckerberg z Facebooku, Eric Schmidt z Googlu, Carol Bartz z Yahoo, Dick Costolo z Twitteru, Reed Hastings z Netflixu, John Chambers z Cisca, Paul Otellini z Intelu a Larry Ellison z Oraclu. Přítomen byl také John L. Hennessy z univerzity ve Stanfordu, která vychovává ty nejlepší světové technologické vědce a odborníky, a rovněž John Doerr, zástupce investiční společnosti Kleiner Perkins, která v současné době patří k nejvýznamnějším investorům internetových a IT firem v Silicon Valley.
Americké firmy drží 1 bilion finančních rezerv
Obama se podle prohlášení snažil s 20 zástupci amerických firem domluvit na možné spolupráci a zajímal se, jak by měl firmám vyjít vstříc, aby byly schopné najímat více zaměstnanců a americká ekonomika tak mohla v budoucnu růst. Dle jeho slov našel s šéfy firem společnou řeč a budoucnost vidí poměrně optimisticky.
Obamovi už delší dobu leží v žaludku, že americké firmy drží ohromné množství volného kapitálu, který nijak neinvestují, i když roste nezaměstnanost. Podle posledních údajů mají americké společnosti na svých účtech více než 1 bilion finančních rezerv. IT společnosti přitom drží největší množství kapitálu za posledních 50 let. Obama je už dříve vyzval k tomu, aby své prostředky investovaly ve prospěch americké ekonomiky.
Přední ekonomičtí odborníci se shodují v tom, že Západ nesmí pouze nečině přihlížet dravosti nových gigantických ekonomik jako je ta čínská, indická či brazilská, a nesmí pouze kritizovat podhodnocenost čínského yuanu. Je bezpodmínečně nutné, aby v současné situaci západní firmy neustále inovovaly a vytvářely nové a nové technologie, které jiné firmy nemají. Pouze to dokáže zaručit odbyt a zájem o západní zboží.
Mark Zuckerberg při významné večeři odhodil svojí mikinu s kapucí a navlékl se do obleku. Na záběru je možné vidět kromě něj a amerického prezidenta také šéfku Yahoo Carol Bratz (vlevo) či šéfa Googlu Erica Schmidta.
Pokud ale vláda chce, aby technologické firmy, které se stávají hlavními tahouny ekonomiky, výrazněji investovaly v zemích, kde působí, musí k tomu přizpůsobit také podmínky. Právě z toho důvodu se Obama od šéfů technologických gigantů snažil dozvědět, co přesně pro ně může americká vláda udělat. Obecně se samozřejmě mluví o těch nejlepších podmínkách pro podnikání. Obama například přímo zmínil daňovou reformu a vyvážený přístup k regulacím. Demokratický prezident zároveň zdůraznil, že za úspěchem státu v prvé řadě nestojí vláda, ale vynalézavost a důvtip firem.
Šéf Bílého domu přislíbil miliardové investice do síťové infrastruktury a podpory vzdělávání. Nedávno také oznámil svůj plán pokrýt Spojené státy rychlou bezdrátovou internetovou linkou. Právě kvalitní a dostupné internetové připojení v současnosti může hrát minimálně stejně důležitou roli, jakou v minulosti hrála dopravní infrastruktura.
Miliardové investice do vědy, výzkumu a vzdělávání jsou součástí nového rozpočtu Obamova úřadu, na který se však snesla hromada kritiky. Rozpočet sice počítá s investicemi do nových technologií, podle některých odpůrců ale neřeší drastický schodek veřejných financí Spojených států.
Šéf Intelu novým členem Obamovy administrativy
Ještě před pár lety platilo, že pokud chtěl někdo uspět v technologickém oboru, nejčastěji se vydával do Spojených států a zde pak zakládal společnost a platil daně. I když je Silicon Valley (a stále více také New York) stále centrem světového IT dění, stále více odborníků z Číny či Indie už ze svých zemí neutíká a pokouší se byznys rozjet ve své domovině.
To, že technologie jsou ten správný směr, lze popsat na příkladu v posledních měsících tolik oslavovaného Applu. Nové technologie daly vzniknout iPhonu a iPadu, tedy přístrojům, které definovaly novou generaci a nové trhy a pumpují do Ameriky příjmy z celého světa. Tedy, ani ne tak do Ameriky, jako spíše do Applu, který se díky ohromnému růstu za poslední 2 roky stal největší technologickou firmou co do tržní kapitalizace. Stát si ale samozřejmě přeje, aby taková úspěšná firma neustále zaměstnávala více a více lidí a platila více a více daní. A proto se musí snažit o to, aby to bylo a aby v USA vyrostlo více Applů, Googlů, Facebooků a dalších moderních společností.
Obama si IT a internetových společností váží, což dokládá také skutečnost, že jmenoval šéfa Intelu Paula Otelliniho členem svého nového úřadu pro zaměstnanost a konkurenceschopnost. Tento úřad nahrazuje dosavadní úřad pro ekonomickou obnovu a jmenování Otelliniho do jednoho z křesel vychází například z jeho nedávné kritiky přístupu Obamovy administrativy k ekonomickému oživení.
Večeře šéfů IT firem s Barackem Obamou se stala také předmětem vtipálků. V tomto komixu ze stránky The Oatmeal si autor dělá legraci z toho, proč pozvánku nebdržel také šéf Microsoftu Steve Ballmer. Autor naráží na to, že si Obama pozval firmy, které výrazně inovují a definují nové trhy (v tomto případě Google, Apple, Facebook), mezi něž Microsoft nepatří. Obama se ale s Ballmerem sešel při nedávné návštěvě čínského prezidenta ve Washingtonu. Společně pak zástupci druhé největší ekonomiky světa vyčítali špatné dodržování duševního vlastnictví. Více v našem článku.
Nové technologie a výzkum nemají hrát významnou roli pouze ve Spojených státech, ale zajímat se začínají také ostatní mocnosti. Nedá se však říci, že by se jim to stoprocentně dařilo. Čína by si technologické prvenství velice přála, ale prozatím spíše kopíruje nápady a technologie nakupuje právě v Americe. O nutnosti přechodu z ekonomiky poháněné přírodním nerostným bohatstvím na vědu a výzkum nedávno mluvil také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Oznámil sice svůj plán poblíž Moskvy vybudovat kremelské Silicon Valley, Rusko má ale poněkud jiné problémy, které brzkému přerodu ze státem ovládané země k technologické velmoci hodně brání.
Také Česká republika si začíná uvědomovat význam technologické oblasti, i když tento sektor prozatím není hlavní náplní programu tuzemských politických stran. Oživení je vidět spíše na regionálních úrovních. Například Jihomoravský kraj podporuje investice technologických firem v této oblasti a podporuje výzkum. Funguje zde Jihomoravské inovační centrum podporující vědce a mladé společnosti a do Brna přichází investovat velké technologické společnosti.
Budoucnost Západu, zdá se, stojí na finančních službách a nových technologiích.