Kapitoly článku:
Vyprávěli jsme si, jak si ZX Spectrum různých verzí pořídit, kolik nás tato zábava asi tak bude stát a jaké klasické periferie je vhodné nenechat si ujít. Od doby, kdy ZX Spectrum znamenalo bezesnou noc mnohého kluka, toužícího po počítači, už ale uběhlo hodně vody. Dnes jsme daleko dále a to i v nabídce možnosti, co k tomu dýchavičnému dědečkovi připojit, aby se mu s námahou ulehčilo.
Nejzásadnějším vylepšením, které přináší moderní doba, je nasazení vysokokapacitních paměťových karet v roli média, s nímž naše milovaná vykopávka radostně komunikuje v blahém domnění, že se jedná o disketovou jednotku, magnetofon, microdrive či nějakou jinou důvěrně známou technologii z jejího mládí. Zatímco k jiným platformám je takové vylepšení tím v podstatě jediným, co je k mání, ZX Spectrum má i v tomto velkou výhodu – možnosti jsou daleko širší, než jinde. Bohužel, některé známé a na internetu dobře popsané karty nejsou prodávány a musíte si je sestavit svépomocí, což je u mne nemožné.
keyboard proface interface (zdroj: velesoft.speccy.cz)
To se týká například PS/2 Keyboard Interface, které umožňuje připojit ke Spectru klasickou PS/2 klávesnici. Takových rozhraní je samozřejmě více s různými jmény, jedno ale mají společné – dnes si je nekoupíte, nikdo je nenabízí. Taktéž si nekoupíte žádný interní Scandoubler, který by umožnil snadné připojení k VGA monitoru a dalo by se na něj (na rozdíl od externích mnohdy bídně fungujících krabiček) spolehnout. Přesto existují zajímavé periférie, některé smysluplné, jiné méně, kterými můžete své Spectrum obšťastnit.
Jeden z klasických scandoublerů, osobně s nimi nemám nejlepší zkušenosti (zdroj: krupkaj.cz)
Těmi smysluplnými jsou různé moderní karty pro připojení joysticku, což je hezká věc, ale joystickový port nabízí i mnohé další sofistikovanější karty. Dá se pořídit vylepšení zvukových schopností pomocí AY Sound Interface, čímž klasické Spectrum dostaneme na úroveň Spectra 128 a modernějších, i když je třeba zdůraznit, že ne všechny staré herní pecky s tímto počítají.
Existuje i Spectra interface (zde), který nejenže vám nabídne obligátní joystickový port, reset tlačítko, připojení počítače přes SCART k televizoru a dnes už poněkud méně aktuální sériový port, ale dokonce funguje i jako nová grafická karta, rozšiřující standardní paletu barev na 64 a nabízející nové grafické módy, které jistě budou přímo skvělé, až pro ně někdo někdy něco naprogramuje. Ano, každý asi pochopil mou skepsi k podobným výdobytkům lidského ducha.
Do stejné kategorie řadím i ethernetovou kartu, pomocí níž lze osmibitový počítač připojit k internetu a hrát přes síť síťové hry, kterých už dokonce pár existuje. Je opravdu zázrak a chápu to nadšení šikovných, co s tou zastaralou technologií jsou schopni dosáhnout. Na druhé straně, co my ostatní s tím naděláme? Má to pro nás význam? To nechť si zodpoví každý sám.
Pokud už nutně chcete zkusit ten ethernet, tak je asi nejlepší varianta „vše v jednom“, která se jmenuje Interface 1bis. Tato karta nabízí v podstatě vše – jak ethernet, tak joystickový port, kromě toho ještě port na PS/2 myš a dokonce umí emulovat i microdrive a podporuje zařízení „M“, které u sinclairů slouží právě jako microdrive. Díky tomu by s ní měl být schopen funkce veškerý originální software, který s microdrivem počítá.
Interface 1bis a jeho možnosti (zdroj: retroasylum.com)
Kromě toho je na kartě i čtečka SD karet a port USB, k němuž připojíte jakékoliv dnešní velkokapacitní paměťové médium a Spectrum ho může používat. Myslím, že tato karta je přímo skvělou možností, jak si v jednom nákupu pořídit v podstatě všechna zásadní moderní vylepšení. Já se o ní bohužel dozvěděl pozdě, takže leccos už mám pořízené separátně a kvůli tomu zbytku se mi ji pořizovat nechce.
ZX Matrix interface (zdroj: user.tninet.se)
Pro nahrávání softwaru přímo z USB zařízení existuje ZXMatrix interface, který na rozdíl od jiných nepotřebuje paměťovou kartu (i když nabízí i rozšíření na její připojení). Lze si je pořídit z zde, S tím nemám zkušenosti, protože je na rozdíl od jiných variant dražší a nevidím žádný důvod, investovat výrazně výše za něco, co odvede v podstatě stejnou službu, jako lacinější varianty.
Lotharkova verze divIDE
Pro nahrávání softwaru jsem vyzkoušel celkem 2 různé realizace klasického divIDE od Pavla Cimbala – jednak vytvořené Jaroslavem Smětákem na www.divide.cz, druhou od pana Lotharka na www.lotharek.pl. DivIDE je geniální krabička, která umožňuje připojení CF karet (ovšem verze od pana Smětáka i SD karet) ke Spectru. Pomocí malého tlačítka si můžete vyvolat onscreen menu, v něm si vybrat požadovaný soubor a ten do Spectra nahrát.
Podporovány jsou jednak soubory TAP, což není nic jiného, než v podstatě zdigitalizovaný záznam na magnetofonové kazetě, kromě toho i soubory s příponou Z80 či SNA, což jsou snapshoty, obsahující kopii obsahu paměti RAM. Bohužel, zařízení nepodporuje soubory TZX, což je komprimovaný TAP, který se používá v emulátorech a je v něm na internetu k dispozici největší množství softwaru. Naštěstí, existuje hodně utilitek, které vám TZX převedou na TAP. Základní stránka pro hledání softwaru, utilit i dokumentace, je zde.
divIDE od Jaroslava Smětáka
Každá z výše uvedených variant má něco do sebe. Lotharkova je poněkud bytelnější a zvládá zobrazit dlouhé názvy souborů. Její nevýhodou je, že pokud si zvolíte nějaký soubor ve formátu TAP, tak je nutné napsat na Spectru LOAD ““, aby se program nahrál a spustil. Tento fakt může možná být i někdy výhodný, jinak je ovšem lepší naše malé české řešení, neboť si jej můžete zakoupit i s ESXDosem, což je jedna z nejjednodušších možností, jak na moderní paměťové médium ukládat soubory. Prostě, zadáte SAVE hd0 „jmeno souboru“ a je vymalováno, zatímco obsah adresáře se vypíše pomocí CAT hd0. DOS zná samozřejmě i další příkazy, není problém si návod na něj sehnat na internetu. Díky tomu lze bez jakéhokoliv problému experimentovat v Basicu a velkým obloukem zahodit do koše kazetový magnetofon...
Pokračování v další kapitole »