Veškerá naše existence na webu je neskutečný žrout času. Co kdyby za nás servery trošku myslely? To není sci-fi, Google před pár dny získal patent na automatizaci nás samotných.
Kdejaký internetový tvor je dnes v zajetí sociálních sítí. Během ranní hygieny zkontroluje Twitter, při cestě do práce vyřídí Facebook a během polední pauzy se nezapomene čeknout na Foursquaru. Odpoledne ještě potvrdí nové profesní kontakty na LinkedInu a podívá se na Google+, aby celé kolečko začalo znovu, poněvadž mu právě zapípal telefon a ohlásil tři zmínky na Twitteru, pět lajků na Facebooku a dvě pluska na G+.
Homo sapiens sice stvořil internetové sociální sítě, sám o sobě je ale v jejich managementu žalostně neefektivní. Bylo tedy jen otázkou času, kdy si někdo položí kardinální otázku, jestli by se o to všechno nemohl postarat nějaký robot. Softwarový robot.
Posmrtný život existuje
Služba LivesOn šla v tomto bádání ještě mnohem dál a dumá nad tím, jestli by náš sociální život nemohl pokračovat i po naší biologické smrti. Pokud strávíte na rychlém Twitteru několik dlouhých let a vyprodukujete stovky a možná i tisíce zpráv, zanecháte po sobě docela velkou stopu. Web LivesOn si dal za úkol tuto stopu analyzovat a podle vašich příspěvků pochopit, kdo vlastně jste a jaké máte při psaní stavových zpráviček návyky.
Suma sumárum, LivesOn vás chce doslova rekonstruovat – tedy vaše sociální internetové ego, služba totiž slouží k tomu, aby za vás psala zprávičky na Twitter i dávno poté, co se o vaši tělesnou schránku postará žár kremační pece.
LivesOn slibuje posmrtný život na Twitteru. S reklamací bude asi problém.
Technicky vzato by to nemuselo být až tak složité, zprávy na Twitteru jsou totiž krátké a většinou obsahují docela banální příhody z každodenního života. Pokud tedy osoba X během biologické existence navštěvovala o víkendu kavárny a na Twitteru sdílela své zkušenosti, může v tom pokračovat i robot Y. Ještě snadněji by si pak poradil s Foursquarem. Pokud jste celý život chodili do italských restaurací, vaše kyberego v tom přeci může bez problému pokračovat i po smrti.
Byl by to podvod? Určitě ne. Pokud by vás robot znal opravdu dobře a perfektně by chápal vaše historické hodnocení, s jistou dávkou pravděpodobnosti by mohl spočítat, jak by vám asi chutnaly těstoviny v restauraci, kterou lze popsat jednoznačnými proměnnými a tedy matematicky pochopit. Pokud by byl mechanizmus takové hypotetické služby opravdu dobrý, vaše komunita by se vůbec nemusela dozvědět, že jste před lety fatálně vdechli obří olivu s ančovičkou, a hladově by čekala na další doporučenou baštu od toho skvělého gurmána, který se kupodivu fyzicky neúčastnil ani jednoho #4sqDay…
Automatizovaný svět podle Googlu
LivesOn a jemu podobné nápady jsou možná poněkud zvláštní, automatizace našeho sociálního života se ale pochopitelně nemusí točit jen okolo jeho biologického konce. Dokládá to i čerstvě uznaný patent Googlu, který se jmenuje Automated generation of suggestions for personalized reactions in a social network a najdete jej v americkém patentovém registru pod číslem 8589407.
Autorem patentu je počítačový inženýr a bezpečnostní expert Ashish Bhatia, který sice letos v létě Google opustil, s jeho prací se ale setkává každý majitel telefonu s Androidem, společně s ostatními totiž zakládal tým, který vyvinul systém automatizovaného bezpečnostního skenování aplikací pro tuto platformu.
Automatizaci se věnuje i jeho patent, který se dočkal publikace 19. listopadu. Ashish v něm popisuje mechanizmus, který by mohl sám reagovat na dění v našem sociálním světě. Tedy tak na půl, už podle svého názvu se totiž patent (zatím) věnuje pouze automatizovanými návrhy.
Patent popisuje systém, který bude analyzovat veškerou komunikaci a navrhovat odpovědi i nové příspěvky na sociálních sítích
V praxi to znamená, že bude chytrý software neustále analyzovat dění v naší sociální komunitě a bude sám navrhovat reakce i nové příspěvky. Zatímco si tedy dopřejete krátký odpolední spánek před klávesnicí, software dolováním dat zjistí, že se váš starý známý z dětství Čeněk Kedlubna na LinkedInu pochlubil novým zaměstnáním. Telefon zapípá a zobrazí se dialog s připravenou odpovědí s gratulací, takže jen klepnete na OK a je vyřízeno.
Software by ale mohl být pochopitelně mnohem chytřejší. Jelikož má stejně jako vy přístup k Čeňkovu profilu na LinkedInu, dobře zná jeho pracovní historii a ví tedy, že Čeněk zatím v žádné práci nepřežil zkušební lhůtu. Text by tedy namísto prosté gratulace mohl obsahovat třeba sdělení: „Výborně Čeňku! Držím palce, ať se to tentokrát podaří.“
Tom právě dostal novou práci a všichni známi mu gratulují. Patentovaný systém tuto interakci zachytil a navrhuje nám, abychom mu pogratulovali také. Stačí klepnout na tlačítko.
Pokud se začtete do textu patentu, zjistíte, že Ashish principiálně míří mnohem výš. Jeho hypotetický systém by měl analyzovat nejen LinkedIn, ale prakticky vše – všechny zdroje informací počínaje e-maily, SMS, MMS, IM a konče klasickými sociálními sítěmi, blogy, mikroblogy a dalšími daty které se nějak týkají našeho kamaráda Čeňka.
Hypotetická strojová odpověď by tedy nakonec mohla znít ještě trošku jinak. Třeba: „Výborně Čeňku! Držím palce, ať se to tentokrát podaří a konečně mi vrátíš těch 5 000 korun, které jsem ti zapůjčil 10. března 2012 v 14:53:14. Částka se mezitím inflačně navýšila o 5,368 korun. Měj se fajn!“
Pro robota by takové zjištění nebylo žádnou překážkou, poněvadž si průběžně kontroluje výpisy na službě Google Wallet, které si spojil s údaji z kalendáře, soukromé poštovní komunikace, ve které mě Čeněk prosí o půjčku, IM a dalších zdrojů. Voalá, máme kontext.
Svět mrtvých stínů
Nabízí se otázka, co by následovalo poté. Teď se trošku zasním. Pokud bychom si jednou skutečně navykli na to, že nám jakási inteligence na serveru radí, co máme psát a komu odpovídat, logickým krokem č. 2 by byla plná automatizace, kdy by jednoho dne začal robot psát a odpovídat, aniž by potřeboval naše svolení. Vždyť nás přeci zná a prostou empirií může odhadnout, co bychom v dané situaci sami napsali.
Haló, haló, píše se rok 2113 a my jsme zástupy tweetujících duší na službě LivesOn. Naše biologická ega zemřela už před desítkami let, ale my tu strašíme dodnes. Za tu dobu jsme toho vyprodukovaly více, než za celý svůj život.
A tak by vedle světa z masa a kostí postupně vznikl i jakýsi alternativní svět stínových identit, které by na sebe vzájemně reagovaly a chovaly by se stejně jako my. Psaly by za nás na Twitter, Facebook i Google+, smály by se vtipným scénkám na YouTube, dále by se intelektuálně rozvíjely, načež by se začaly samy seznamovat a intimně žít jeden s druhým. Roky by plynuly, jejich biologické originály by už byly desítky let po smrti, ale tyto podivné stíny skutečných lidí by po vzoru LivesOn spokojeně žily dál...
Může to být poněkud děsivá vize, ale zároveň vděčné téma pro sociology a autory béčkových sci-fi.
