Zatímco se v na sklonku roku 1969 Československo propadalo do plíživé normalizace, v helsinské porodnici se poprvé ozval pláč malého Linuse Benedikta Torvaldse, který o necelých 22 let později a už jako student Helsinské univerzity napíše do e-mailového fóra jednu z nejdůležitějších zpráv moderního informačního věku: „Pracuji na bezplatném operačním systému. Není to nic profesionálního, jen koníček.“
A tak se svět – no, z počátku jen pár unixových nerdů – dozvěděl o Linuxu, který se své první veřejné verze dočkal o pár týdnů později, konkrétně 17. září 1991.
První zpráva o Linuxu
(Zdroj: Archiv na Google Groups)
From: torvalds@klaava.Helsinki.FI (Linus Benedict Torvalds)
Newsgroups: comp.os.minix
Subject: What would you like to see most in minix?
Summary: small poll for my new operating systém
Message-ID: <1991Aug25.205708.9541@klaava.Helsinki.FI>
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Organization: University of Helsinki
Hello everybody out there using minix -
I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready.I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-systém (due to practical reasons) among other things).
I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work.This implies that I'll get something practical within a few months, andI'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-)
Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)
PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have :-(.
Na počátku byl Prince of Persia
Legenda praví, že na počátku toho všeho byl starý dobrý Prince of Persia, kterému posluchač druhého ročníku natolik propadl, že když legendární hru později konečně dohrál, potřeboval najít nějakou novou náplň studentského života. Asi na tom bude něco pravdy, skutečnost je nicméně mnohem prozaičtější.
Linus se potřeboval vzdáleně připojovat na unixové servery na Helsinské univerzitě, napsal si tedy jednoduchý terminál. A jelikož si tehdy pořídil nový počítač s procesorem Intel 80386 a nechtěl být omezený existujícími operačními systémy pro tuto architekturu, začal psát terminál od úplné nuly – doslova nad biosem a hardwarem. Když bylo dílo hotové, měl Linus po ruce nejen terminál, ale i existenční minimum pro jeho chod – jádro operačního systému.
Terminál DEC VT220 pro připojení k centrálnímu podnikovému nebo univerzitnímu počítači. Podobné se používaly od poloviny 80. let (Foto: Jason Scott, CC BY 2.0 )
Aby jej mohl ovládat, přepsal pro něj další potřebné textové programy a knihovny z pomalu se rodícího svobodného projektu GNU a na sklonku letních prázdnin se se svou půlroční prací podělil světu v e-mailové konferenci operačního systému Minix.
Něco jako Pascal
Minix možná něco říká i těm, kteří nad historií Linuxu nikdy nepřemýšleli. Často se o něm píše, že z něho vlastně Linux přímo vychází, slovíčko inspirace je ale přesnější.
Minix byl tehdy něčím podobným jako byl před lety Pascal pro studenty informatiky na středních školách. Byl to jednoduchý studijní textový OS – no opět spíše jádro, na kterém se tehdejší studenti počítačových věd učili základní fungování systému unixového vzoru.
Celý operační systém se skládal z pouhých 12 000 řádků. Linus Torvalds jeho zdrojový kód nepoužil, ale z praktických důvodů se inspiroval třeba při návrhu souborového systému.
GNU/Linux
Ačkoliv dnes slovíčkem Linux často označujeme celý operační systém, je to pouze jeho jádro, které je samo o sobě prakticky k ničemu, stejně jako motor ve vašem voze vás sám o sobě nedoveze ráno do práce.
Linux bylo třeba obalit desítkami základních programů, které se postarají o jeho smysluplné práci, abychom jej mohli používat i k něčemu jinému než jen k připojování na univerzitní server.
Linux 0.01 na svém úplném začátku
Naštěstí tu byl Richard Stallman, duchovní otec projektu GNU, jenž toužil po kompletním operačním systému s balíkem svobodných aplikací, který by si mohl každý upravit na úrovni zdrojového kódu, sestavit, a pak už klidně nasadit kdekoliv – ať už doma, ve škole nebo v práci.
Komunita GNU však tou dobou neměla žádné vlastní svobodné jádro, a tak začala používat právě Torvaldsův Linux. Pro toto spojení se nakonec vžilo označení GNU/Linux, ačkoliv se mělo jednat jen o dočasné řešení, než GNU zplodí něco vlastního – Hurd.
Jak to dopadlo, už víme. Zatímco jádro GNU Hurd zůstává i po desetiletích poměrně okrajovým experimentem, to linuxové se začalo obalovat dalšími a dalšími aplikacemi, až se na scéně objevily první linuxové distribuce – jakési složeniny, které z těchto hromad dílčích programů udělaly funkční a dostatečně univerzální operační systém srovnatelný s Windows, Unixem, BSD atd.
Růst a komercializace
Postupně se nafukovalo i samotné jádro, které se učilo novým kouskům. Jestli měl Linux 0.01 v září 1991 pouhých 10 tisíc řádků kódu v C, na sklonku 90. let to už byly skoro dva miliony řádků a v roce 2011 neskutečných 14 milionů!
Nové budovy brněnského vývojového centra Red Hatu – jednoho z lídrů současného linuxového a cloudového byznysu. Zcela vpravo pak jeho americké vedení z roku 2018. O pár měsíců později Red Hat oznámil, že jej kupuje IBM.
Tou dobou už jeho kód pochopitelně nepsal pouze Linus Torvalds, ale hromada vývojářů z nových společností vydělávajících velké peníze právě díky Linuxu, na kterém vyrostly obří korporace jako Red Hat, ale vlastně i Google nebo Facebook, které si mohly svobodné technologie ohnout pro své vlastní potřeby.
Nejrozšířenější kus softwaru na světě
Ačkoliv dostatečně věrohodné statistiky prakticky neexistují, Linux je dnes pravděpodobně nejrozšířenějším kusem softwaru, který kdy člověk stvořil.
O to více motivující je fakt, že na jeho počátku nebyl Microsoft, Apple, IBM, Google a další korporace s miliardovými rozpočty, ale jen jeden student, který si chtěl usnadnit práci. Potřeboval jen jednu věc – komunitu nadšenců. Linux lze tedy považovat i za nejúspěšnější crowdsourcingový projekt historie.
Linuxový operační systém Ubuntu
Dnes běží Linux všude. Jistě, statistikám desktopových operačních systémů rozhodně nevládne, ale jeho každodenními uživateli jsou přesto všichni z nás.
Pohání operační systém Android, je mozkem hromady modemů, domácích Wi-Fi routerů a další sofistikované elektroniky počínaje mnoha chytrými televizory a konče třeba systémy v dopravě. Linux pohání ty nejvýkonnější superpočítače světa a většinu internetových serverů. Dostal se do vesmíru a nakonec i na americké jaderné ponorky.
Linux najdete i v telefonech s Androidem
A to vše, aniž by se z Linuse Torvaldse stal nejbohatší člověk planety, který by ze své pozice tahal za nitky celosvětového dění. Tak totiž open-source nefunguje.
Namísto toho se stará o další vývoj svého jádra pod střechou The Linux Foundation, jejímiž členy jsou prakticky všechny technologické společnosti, které mají co do činění se svobodným softwarem, a provoz nadace tak štědře financují.
