Podrobný návod, jak hledat ve starých matrikách informace o předcích a nemuset při tom ani vstát od počítače. Základy internetové genealogie.
Tvorba rodokmenu
Rodokmen svých předků si tvořím už mnoho let. Dřív to ale bylo výhradně stylem Kdo si co pamatuje. Obešel jsem příbuzné, poptal se, na co si vzpomínají, a v internetové službě Geni.com tvořil pavouka. Geni navíc umožňuje přizvat do stromu další členy rodiny, kteří mohou sami doplňovat.
Až začátkem roku 2014 jsem s velkým zpožděním zjistil zásadní věc: staré matriky jsou dostupné online! Tím začala druhá fáze mého bádání, která mi otevřela možnost dostat se třeba až k předkům ze 17. století. Na pár kliknutí myši.
Dobře, kliků je často o dost víc. A někdy trvá hodně dlouho, než v matrikách najdete to, co hledáte. Nebo taky některého předka nenajdete vůbec, případně za dlouhou dobu, klidně jen díky náhodě. Ale to není překážka – vždyť pátrání v historii je na celém rodopisu to nejzajímavější.
Zeptejte se dnes svých příbuzných, co si pamatují o své rodině. A zapište si to.
V tomto článku shrnu základy internetové genealogie. Zjistíte, co hledat, kde hledat, jak hledat. Odkážu vás na další zdroje informací a přidám řadu tipů, které mi buď někdo poradil, nebo jsem se k nim postupně dostal sám.
Chci najít svého praprapradědu. Teď hned!
Běžte na stránky www.genealogie.cz/aktivity/digitalizace a vyberte si oblast, ve které se váš předek narodil, kde se oženil nebo vdal, kde zemřel. Jinými slovy klikněte podle mapy na oblastní archiv, pod který spadá příslušná obec.
České matriky spravuje osm archivů
Archivy používají různé systémy pro zpřístupnění oskenovaných matričních knih. Některé jsou pohodlnější, jiné vůbec; ale s tím si určitě nějak poradíte.
Vyhledejte si v archivu příslušnou obec. Podle data zvolte vhodnou matriční knihu. A pak už jen najděte konkrétní datum.
Pro pokračování klikněte na šipku:
Vůbec nevím, o čem tady píšeš
Dobrá, ukážu to na konkrétním příkladu. Zjistil jsem, že se můj praděda Alois Lutonský narodil 13. prosince 1883 ve Vizovicích. Z mapky vyberu brněnský archiv, do pole obec napíšu Vizovice a kliknu na jedinou možnost, kterou mi našeptávač nabídne.
Našeptávač při hledání obce
Tlačítko Hledat mě dostane do výpisu všech vizovických matrik. V nich mě zajímá kniha 4914, která pokrývá narození v letech 1872–1885. Tlačítkem s lupou ji otevřu.
Začnu v samém závěru knihy, kde je takzvaný index. Na straně 197 jsem v něm objevil písmeno L a u roku 1883 hned vidím jméno svého příbuzného. Čtu, že podrobnosti budou v knize na straně 162.
Když je v matriční knize index, velmi to usnadní vyhledávání
Na straně 162 pak už mohu rovnou vyhledat rodný záznam svého pradědy.
Matriční kniha na straně 162 se záznamem o narození mého předka
Podívejme se teď na detail tohoto záznamu. Co se z něj všechno dozvím?
Záznam, který byl původně na dvou listech, jsem do obrázku poskládal do dvou řádků
Praděda se jmenoval plným jménem Alois Jan Lutonský. Narodil se 13. prosince 1883 v domě číslo 883 a otec se s ním ve stejný den rovnou vydal do kostela ke křtu (tenkrát byla taková rychlost normální). Jan Alois se narodil jako katolík, byl to kluk a manželské dítě. Jeho otec, katolík František Lutonský, byl bednář ve Vizovicích, syn Františka Lutonského, soukeníka ve Vizovicích a jeho již zesnulé ženy Anny rozené Mikuláštíkové z Vizovic. Matka Jana Aloise, katolička Terezie, byla nemanželská dcera již zesnulé Rosiny a vnučka rovněž zesnulého Josefa Hudečka, tesaře z Bratřejova. Matka Rosiny byla Anna rozená Tomšů z Bratřejova. V posledních polích jsou jména kmotrů.
Tohle byl takřka ideální matriční záznam: Plný informací, čitelný, přesný. Získal jsem jím sedm nových jmen do rodokmenu, se kterými mohu podobným způsobem pracovat dál.
Co najdete v internetových archivech
Bavíme se teď výhradně o církevních matrikách. Tedy o knihách narození a křtů, o záznamech o sňatcích a o úmrtích. Můžete potom ale hledat i další archiválie, jako jsou třeba mapy, staré katastry nemovitostí, záznamy ze sčítání lidu atd.
Jestli na internetu matriční kniha s vaším předkem není, mohly nastat nejčastěji tyto situace:
Kniha ještě není oskenovaná. Budete muset počkat, nebo se osobně vypravit do badatelny příslušného oblastního archivu a knihu si přímo prolistovat. Buď fyzicky, nebo pomocí čtečky mikrofilmů.
Mám asi štěstí. I když je moje rodina roztahaná po celé republice, zatím jsem u mnoha set předků narazil jen na jeden případ, kdy matrika nebyla dostupná online. Jestli ale žijete zrovna v oblasti, kde převod probíhá pomalu, můžete s internetovou genealogií skončit hned na začátku.
Kniha se ztratila. To je větší problém. Občas existují opisy, pro které je většinou potřeba také zajít do archivu, ale někdy se nedá nic dělat, kniha je skutečně pryč. Buď tím větev rodopisu skončí, nebo se vám podaří ve starší nebo jiné knize podle jiných indicií natrefit na jiného předka a větev navázat.
Matrika je ještě „živá”. Hlavně z důvodů ochrany osobních údajů jsou zveřejněné pouze starší matriční knihy. Konkrétně musí uplynout 100 let od posledního narození v knize nebo 75 let od sňatku a úmrtí. Prakticky to znamená, že průměrně se na internetu dostanete ke knihám z počátku 20. století. Ale někdy ani to ne.
Souhrn z českokrumlovské matriční knihy, ve které jsou narození z let 1909 až 1915. Protože ještě neuplynulo sto let od posledního záznamu, bude kniha zpřístupněna až po roce 2015
Bez zjišťování u příbuzných se tedy stejně neobejdete. Potřebujete se napřed dostat ke jménům, alespoň přibližným datům a hlavně obcím z počátku minulého století. Často to ale není těžké. Hodně prozradí třeba rodné nebo oddací listy prarodičů, kde najdete informace o svém pradědovi, prababičce a jejich rodičích. Od toho se pak už dá pokračovat dál.
Anebo se jako příbuzný můžete obrátit na příslušnou matriku a požádat o výpis z živé matriční knihy. Jak na to, ještě v článku napíšu.
Mormoni českým genealogům
Ještě vlastně může nastat jedna situace. Internetová matrika, kam se potřebujete podívat, zrovna nefunguje. Nebo funguje způsobem, který vám nevyhovuje. Trpím zejména u serverově poddimenzovaného a věčně nefunkčního litoměřického archivu a moc mi nesedí způsob práce s naskenovanými daty u východočeského Zámrsku.
V takových případech se zkuste podívat na web FamilySearch.org, který se záměrem zmapovat lidstvo provozuje mormonská církev. I některé české internetové archivy vznikají s její pomocí.
Na této stránce se přes odkaz Czech Republic, Church Books, 1552-1948 a další odkaz Browse through... dostanete k českým církevním matrikám. Nalezení konkrétní knihy je ale na FamilySearch trochu komplikované. Někdy si knihu raději najdu v českém archivu a tady už pak jdu na konkrétní číslo.
Ani prohlížeč na webu FamilySearch není dokonalý. Přesto je to výborná pomůcka v případech, kdy český archiv není dostupný
Co najdete v matrice
Každý typ matriční knihy má trochu jinou strukturu. Informace se také postupně mění v čase: v nejmladších knihách toho najdete většinou nejvíc a nejčitelněji, směrem do minulosti jsou informace stručnější. Záleží také na lokalitě a konkrétním faráři, co byl zvyklý do matriky psát.
Setkáte se se třemi typy matričních knih:
Knihy narození. Označují se jako N, případně I-N, když obsahují index. O něm se ještě rozepíšu. Kromě jména dítěte a dne jeho narození v těchto knihách najdete také datum křtu a číslo domu. Zaškrtávací formou se uvádí, jestli se narodila holka nebo kluk, jestli je to manželské nebo nemanželské dítě, jestli je katolického nebo jiného vyznání.
Jsou zde pole pro otce a matku, v každém je jejich povolání, bydliště nebo místo narození, často stejné informace o jejich rodičích. Křížek před jménem značí, že daná osoba je už po smrti, a to je informace, která vymezí prostor pro další hledání v minulosti. Zkušení genealogové radí všímat si také jmen svědků, které mohou v případě nejasností pomoci, ale zatím jsem to nepotřeboval.
Je 11. března 1839 a na svět se probojovala Marie Kulhánková. Vyluštit takový matriční záznam už ale dá trochu práci
Knihy sňatků (O, I-O). Mám je nejradši, protože jsou v nich informace hned o dvou osobách. A navíc často obsahují i věk ženicha a nevěsty, takže se z toho dá spočítat přibližný rok jejich narození. Sňatků je navíc méně, knihy proto nejsou tak rozsáhlé a zápis se dá najít rychleji.
Když si prapraděda praprababičku bral… Vidíte políčka s věkem ženicha a nevěsty? Navíc je tady přímo i datum jejich narození. K tomu krásně čitelný kurent. Díky za německou preciznost
Knihy úmrtí (Z, I-Z). Jsou nejstručnější, často v nich objevíte jen informace o partnerovi, příčinu a věk úmrtí. Zjistíte ale třeba, jestli je manžel už také po smrti, což se opět hodí – u jména je v takovém případě křížek. Vyhledávání záznamů o úmrtí je většinou manuální práce, kdy procházíte matriku (v lepším případě index) a snažíte se na něco natrefit.
Úmrtní záznamy bývají často stručné. Dne 5. února 1850 zemřel Jan (Johann) Tottek, domkář z Rusavy. Bylo mu necelých třicet let. O dva dny později byl pohřben. Kdo si dá práci, může z posledního pole zjistit i příčinu úmrtí, mně se nedaří
Ale i takhle podrobně může vypadat záznam o úmrtí. Je zde jméno manžela, adresa, jméno a bydliště otce. S tím už se dá dělat víc
Jak mám hledat v matrice?
Když znáte přesné datum, je to nejjednodušší, jak jsem už ukázal v úvodu. V popisu a záhlaví knihy vidíte hraniční roky, kterým se věnuje, a počet stran. Podle toho odhadnete, na jaké stránce knihy by asi bylo vhodné začít. Zjistíte, na jakém jste se ocitli roku, a postupně zpřesňujte hledání.
Jen si dejte pozor na knihy, které obsahují záznamy z více obcí. Ne vždy jsou pohromadě, taková kniha je často rozdělená na části věnované jednotlivým obcím. A nikdo vám neřekne, na které straně která obec začíná a kde končí.
Takhle to pak vypadá. Jsem uprostřed matriční knihy a začíná tady nová obec. Poznám to jen z prázdné stránky, z toho, že roky začínají běžet znovu, a že v záhlaví stránky je jiný název
Nejlepší je, když má kniha takzvaný index. Je to seznam všech jmen uvedených v matriční knize rozdělený podle abecedy. Index bývá na posledních stránkách knihy (ale viděl jsem i na začátku), někdy je připravený formou samostatné knihy.
Na stránkách indexu jsou pod jednotlivými písmeny vypsána jména. Řadí se podle data, od nejstarších záznamů. Na jedné nebo nanejvýš několika stránkách je ale už jednoduché najít jméno, které hledáte. Zvlášť když často vidíte i konkrétní roky nebo čísla domů. Hlavním údajem vedle jména je ale číslo stránky, na které se v matriční knize nachází konkrétní záznam.
Jen si ale uvědomte, že se jedná o číslo stránky ve fyzické knize. Na internetu je číslování většinou jiné. Knihy se skenují i s obálkami, někdy jsou v nich číslované jednotlivé stránky, jindy dvojlisty. Když se pak mezi stránkami nachází nějaký vložený dokument, dané listy se oskenují s ním i bez něj. Tohle všechno posune číslování. Opět tedy musíte odhadnout, kde v prohlížeči naskenované knihy bude požadovaná stránka, a potom hledání zpřesňovat.
Mezi listy matričních knih bývají občas vložené různé dokumenty. Stránka se skenuje s nimi i bez nich, stránkování se pak posouvá oproti fyzické knize
Praktický příklad a návod
Že pořád nevíte, jak postupovat v matrikách dál do minulosti? Tak konkrétně. V matrice jste našli svého předka A, od něhož se chcete dostat dál.
Když je to matriční záznam o úmrtí, měl by v něm být věk. Tím přibližně zjistíte, kdy se předek A narodil. Zkuste ve stejné obci hledat jeho jméno v matrikách narození, abyste zjistili další informace. Smůla je, když se narodil jinde a úmrtní záznam to zapomněl prozradit. Tím by se tato cesta zavřela.
Když se narodily celebrity
Proč vlastně pátrat jen po matričních záznamech z vlastní rodiny? Úplně stejně můžete hledat historické osobnosti:
Lepší je, když můžete začít se záznamem o narození nebo svatbě. Tím totiž hned můžete rozšířit svůj rodokmen minimálně o jednu úroveň – zjistíte totiž jména otce a matky našeho předka A. Většinou také jejich rodičů, k tomu obce, kde žili. Tam je potom budete hledat. U svatebního záznamu znáte rovnou přibližný rok narození ženicha A a nevěsty.
Když mám záznam o narození, zkusím následně najít sňatek rodičů. Až na výjimky býval v obci, kde žila nevěsta, takže hledejte příslušnou matriční knihu v její farnosti. S hledáním začnu rokem narození svého předka A, a když byl prvorozený, většinou rychle natrefím na svatbu jeho rodičů. Anebo taky mohu hledat dvacet let dozadu, byl-li z deseti dětí poslední. Jestli má ale matrika index, jde to rychle.
Po získání matričního záznamu o sňatku rodičů zjistím mnoho informací o jejich rodičích a prarodičích. A tak mohu pokračovat dál a dál. Mezi tím ještě nezapomenu průběžně hledat záznamy o úmrtích, abych měl kompletní data. Jak jsem ale už psal, tady často nezbývá nic jiného než procházet index a kontrolovat jména nebo čísla domů.
Může se zdát, že za pár dnů už nebude co dělat. Uvědomte si ale, že s každou další úrovní se počet předků zdvojnásobí. Samozřejmě pokud nenarazíte na svobodné matky, kterých bylo dříve víc, než byste čekali. Když pak budete chtít ve svém rodokmenu pouze po přímých liniích dojít třeba na devátou úroveň – ke svému 6×pradědovi a 6×prababičce, budete muset najít 510 jmen. A čím jste dál v historii, tím je hledání obtížnější.
Jazyk a písmo: teď začne ta pravá legrace
Předkové nepoužívali tiskárny ani nepsali na stroji. V období, kde budeme hledat, měli v ruce ocelové pero nebo někdy jen brko, které namáčeli do inkoustu. A stejně jako dnes rozhodně neměl každý krasopisné písmo.
Záznamy v matrikách jsou často velmi špatně čitelné. Když už farář nebo jeho písař uměl psát hezky, může být zase nekvalitní sken. Nebo poničená fyzická kniha. Případně farnosti docházely peníze, a tak se inkoust ředil vodou. Určitě brzy sami narazíte na naprosto nečitelné záznamy.
V tomto případě se zřejmě skenovalo až z mikrofilmu. Obrázek není ostrý a moc mu nepomohly ani korekce úrovní při úpravě
Stejný případ, navíc zde ještě vyhrávala voda nad inkoustem
Kvalitní sken a dobrý inkoust. Ale to písmo…
Aby to bylo složitější, ani jazyk nebyl stejný jako dnes. U mladších knih je to celkem jednoduché, jejich čeština se velmi podobá současné. Ale čím víc do minulosti postupujete, tím je čtení obtížnější. K tomu nastoupí němčina, potom latina.
Stále by to však bylo snesitelné, kdyby písaři psali dnešním písmem. Jenže oni často používali tzv. kurent. To je ručně psané německé písmo, jehož znaky jsou pro laika téměř nečitelné. Navíc se způsob psaní kurentem postupně vyvíjel a texty z konce 19. století mohou vypadat jinak než stejná slova o sto let dřív. Přidejte k tomu osobité rukopisy, kdy každý píše trochu jinak.
Kurent je pomsta příštím generacím. Bez něj to ale nejde. Musíte se ho naučit číst
U mě osobně je kombinace kurentu a špatného rukopisu pisatele největší překážka, kterou musím při práci na rodopisu překonávat. Mnoho textů stále nedokážu přečíst, proto v této fázi doplňování stromu často ignoruji povolání svých předků. K podrobnějšímu luštění zápisů se ještě někdy vrátím, až získám větší praxi.
Pro čtení kurentu používám tyto pomůcky:
Jak se dostat do živé matriky
Jestli vzpomínky příbuzných nesahají tak daleko, abyste se s nimi dostali tak daleko do minulosti, kde jsou už matriky veřejné, můžete si pomoci žádostí o výpis z živé matriky. Musíte být ale příbuzní osoby, o jejíž výpis žádáte – musí jít o přímou linii a nejdál takhle můžete požádat o svoji prababičku nebo pradědu.
Osvědčil se mi tento postup. Napřed si na webu uir.cz/obce najdu, ke kterému matričnímu úřadu dnes spadá obec, ve které chci hledat. Na webu místního úřadu si zjistím kontakt na pracovníka matriky. A napíšu mu e-mail:
- Že jsem se při zpracovávání rodopisu zasekl a že bych chtěl jako příbuzný požádat o kompletní výpis z matriky dle zákona 301/2001 Sb.
- Že žádost včetně dokladů o příbuznosti pošlu prostřednictvím datové schránky, ale že se chci předem informovat, jak v případě jejich úřadu přesně postupovat.
- A o co že mám přesně zájem: typ matriky, obec, jméno, datum.
Většinou to pak probíhá tak, že matrikář rovnou danou osobu vyhledá v matriční knize. Když se mu to podaří, napíše vám, že máte poslat oficiální žádost a jak převodem z účtu zaplatit správní poplatek (kolem 15 Kč).
Napíšete žádost a pošlete ji datovou schránkou. Musíte přiložit doklady, kterými dokážete, že máte na tuto žádost nárok – že jste příbuzný. Dělám to prostřednictvím skenů rodných listů a doplněním popisu: třeba že z mého rodného listu je vidět, kdo je má matka, a v jejím rodném listu je uvedena matka jejího otce, kterou hledám.
Ve všech případech, o které jsem tímto způsobem žádal, jsem se nejpozději během pár týdnů dostal k požadovanému dokumentu. Matriky ho většinou poslaly také datovou schránkou, v jednom případě mi přišla kopie poštou.
Rok 1909 je už většinou za hranicí světa živých matrik. O výpis musíte požádat, dostanete ho pak i s razítkem od současného matrikáře
Datová schránka je velmi dobrý pomocník. Jestli chcete s pátráním zůstat na internetu, můžete místo ní zvážit také pořízení elektronického podpisu, ale trochu to zkomplikujete matrikám. Anebo se smířit s žádostmi posílanými poštou, kde ale možná bude potřeba ověřený podpis.
Kam zapisovat své předky
Když už vyhledáváte informace z počítače, asi si nebudete chtít zapisovat své předky do stromu tužkou na papír. Existuje řada softwarových nástrojů i webových služeb, které s tvorbou rodopisu pomohou, podívejte se na jejich seznam v tomto článku.
Osobně používám internetovou službu Geni.com, kde se dá do hledání zapojit rodina. Ani v neplacené verzi navíc není – na rozdíl od podobné a známější MyHeritage.com – omezená maximálním počtem osob, které můžete mít ve svém stromu.
Geni.com, pohled na část mého stromu
Čím dál víc se ale zabývám otázkou, jak data zapsaná v cloudu Geni.com zálohovat do offline podoby. Kompletní export stromu do uznávaného formátu GEDCOM nabízí jen placená verze (120 dolarů za rok).
Ta kromě toho zvládne ještě jednu důležitou funkci: možnost propojování rodokmenů. Je totiž celkem pravděpodobné, že se s některým předkem trefíte do stromu jiného genealoga. Geni nebo MyHeritage vás pak propojí a můžete si vyměňovat zjištěné informace.
Geni.com našel shodu (viz malé okno v popředí). Můj předek je také v jiném rodokmenu, s jeho tvůrcem se mohu spojit a zjistit další informace
Já jsem se díky takové nalezené shodě – i když jsem pak kontakt získal jinak – dostal k nejstaršímu předkovi v naší rodině.
V roce 1696 zemřel v 67 letech náš nejstarší známý předek, Matouš Kotas z Bílavska: devítinásobný pradědeček mé ženy. Na obrázku – nebo rovnou v knize – je v čísle 31
Z nalezených informací si ještě na počítači – konkrétně v Adobe Illustratoru – vytvářím grafický strom předků, vhodný k vytisknutí. Geni.com nenabízí žádnou šablonu, která by dokázala pojmout tolik generací.
Vějíř je asi nejúspornější způsob, jak graficky znázornit strom předků
Aktualizace: Službu Geni.cz jsem krátce po zveřejnění tohoto článku opustil a rodokmen tvořím offline v programu MacFamilyTree 7. Abych ale pro ostatní zůstal vyhledatelný, připravil jsem webovou stránku s exportem jmen ve svém rodokmenu.
Tipy pro hledání v internetových matrikách
Číslo domu je velmi důležitý údaj. Dá se totiž snadno přečíst i u nejhoršího škrabopisu, takže podle něj poznáte, že jste na správné adrese. Číslo také přečtete velmi rychle, takže když víte, kde váš předek bydlel, můžete letět stránku po stránce a jen očima skenovat sloupec s čísly domů. Zejména u záznamů o úmrtí je číslo neocenitelné.
Co dál s číslem domu? Zkuste si najít na historické mapě, kde vaši předci bydleli. Třeba na webu ČÚZK nebo v Moravském zemském archivu.
Ukládejte si zdroje. Ve službě Geni.com si v části Dokumenty u každé osoby přidávám obrázky z matrik, které najdu. Do popisu si pak vedle jiné identifikace vložím adresu URL, která vede přímo na konkrétní stránku matriky. Adresa nemusí být funkční věčně, proto se hodí doplnit i číslo matriční knihy a stránku.
Takhle si v Geni.com ukládám matriční záznamy k jednotlivým předkům: obrázek, odkaz do matriky, číslo knihy a stránka. A potom další informace, které slouží k propojení v rámci Geni.com
Když něco nemohu přečíst. Písmo kurent může ve spojení s nejistou rukou písaře znamenat naprosto nečitelné řádky. Se vzrůstající praxí toho přečtete čím dál víc, ale na začátku to bude hodně těžké.
Dívejte se proto i na jiné texty na stránce, nečitelný znak na nich můžete pochopit z kontextu. Zkuste najít v matriční knize jiné záznamy, ve kterých bude stejná osoba – třeba sourozence, když budete luštit informace o otci a matce. (Nejlépe se hledají listováním, kdy se díváte jen na číslo domu.) Vyzkoušejte také slovo číst po písmenech odzadu. Zapisujte si znaky, které poznáte, třeba vás potom něco napadne, když je uvidíte pohromadě.
Když se nedaří vyluštit informace k rodičům v záznamu z roku 1813, zkuste to u jiných. Dole u sourozence narozeného v roce 1833 je to už snadnější
Nebo se zeptejte. Když si už skutečně nebudete vědět rady a nebudete chtít problém odložit na pozdější pokusy, obraťte se s žádostí o přečtení do diskuzních fór, které se zabývají genealogií. Vždy si prostudujte pravidla pro pokládání dotazů a poskytněte maximum informací. Nenechte si luštit kompletní záznamy, vždy napište do dotazu, co sami přečtete, aby ostatní mohli jen doplňovat. A na oplátku se snažte radit ostatním.
V diskuzním fóru Genealogie.taby.cz se můžete ptát v sekci Čtení starých materiálů. Přihlaste se také do komunity Rodokmen na Google+.
Diskuzní fórum: otázka a odpověď k nečitelnému textu
Chyby v matrikách. Jsou tam a není jich málo. Očekávejte je. Mohl se splést farář, ale třeba ani sami lidé přesně nevěděli, kdy se narodili. Nebyla to pro ně tenkrát tak důležitá informace. Když nenajdete něco v roce, kde to čekáte, projděte si ještě pár let směrem dopředu a dozadu.
Na Google+ jsem popsal jeden genealogický oříšek. Nedokážu ho vysvětlit jinak než chybou, kdy písař na začátku vyměnil dceru s matkou a pak se to už takhle táhlo k dalším sourozencům.
Evangelíci a jiné víry. Přestože katolíci dřív tvořili většinu české společnosti, ani evangelická víra nebyla výjimečná. Když nemůžete něco najít a jste v oblasti, kde se evangelíkům dařilo, podívejte se i do jejich matrik.
U židovských předků postupujte z této stránky přes záložku Rejstřík a vyhledejte požadovanou obec. Tady je například záznam při narození spisovatele Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou.
Další užitečné odkazy
Doporučuji také knihu Sestavte si rodokmen od Blanky Lednické, kterou vydala Grada. Podrobně rozebírá to, co jsem stručně shrnul v tomto článku.
Vstanou noví genealogové
Hledání předků je jako detektivka. Pátráte po osobách, o kterých víte, že tam asi někde byly. Napřed nemáte žádné informace, potom se objevují střípky; sledujete tenkou nit, na jejímž konci může být hledané jméno, nebo zjistíte, že cesta je slepá. Mě to baví a jak je vidět v genealogických fórech, nejsem sám.
I kdyby vás ale hledání informací o předcích nijak nenadchlo, dovolím si na závěr jednu radu: Zeptejte se dnes svých příbuzných, co si pamatují o své rodině, a zapište si to. Tvorba rodopisu vás může v budoucnu začít zajímat a informace, které dnes zjistíte jedinou návštěvou, budete později získávat velmi složitě. Píšu z vlastní zkušenosti: jedna větev naší rodinné historie je už kvůli tomu asi navždy ztracená.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
