Intel | SSD | Toshiba

Intel a Toshiba nabídnou SSD s technologii PLC. Budou větší a levnější, ale také pomalejší

SSD se postupně prosazují v roli úložiště v počítačích i noteboocích, nicméně důvodem, proč tato technologie ještě nevystrnadila klasické pevné disky, je především vyšší cena za gigabajt prostoru. Minulý týden Intel oznámil, že začne používat technologii PLC (Penta-Level Cell), která v jedné buňce paměti NAND ukládá 5 bitů.

V tuto chvíli ještě nejsou SSD s technologií PLC dostupné, nicméně v dohledné budoucnosti by měly přinést pokles cen a zvýšení kapacity tohoto typu úložiště. O výhodách i nedostatcích inovativního řešení pojednává článek na serveru Ars Technica.

Proč „kouzelné“ PLC zlevní disky?

Abychom pochopili jak a proč to funguje, budeme se muset vrátit do historie SSD. Jednou z nejzákladnějších vlastností tohoto typu disků je kolik bitů lze uložit v každé jednotlivé buňce NAND. Nejjednodušší a nejrobustnější konstrukce je SLC (Single Layer Cell). V ní každá buňka NAND dosahuje jen dvou stavů, které představují jedničku, nebo nulu.

Výhodou SLC je především velmi jednoduchý, a tedy i rychlý zápis dat. Zpravidla se tyto disky také vyznačují schopností „přežít“ více zapisovacích cyklů než složitější konstrukce, což v praxi znamená delší životnost takového úložiště.

Ačkoli se SLC vyznačuje vyšším výkonem, delší životností a lepší spolehlivostí, má také zásadní nevýhodu v podobě vyšších výrobních nákladů. Kvůli tomu se SSD začaly masově prosazovat až s nástupem technologie MLC (Multi-Layer Cell), která do jedné buňky ukládá dva bity. Na ni navázala eMLC se sníženou rychlostí zápisu z důvodu snížení míry chyb.

Vývoj jde dál

Postupem času přišla technologie ukládající tři bity do jedné buňky (TLC – Triple Layer Cell) – najdeme ji například v discích Western Digital Blue či Samsung 860 EVO. Zatím posledním počinem, na který již můžete narazit na pultech prodejen, je QLC (Quadruple Layer Cell) se čtyřmi bity na buňku, k jejímž zástupcům můžeme počítat disky Samsung 860 QVO a Intel 660P.

PLC je zatím poslední novinkou, se kterou v tomto čtvrtletí přicházejí firmy Intel a Toshiba. Intel však, na rozdíl od většiny konkurentů, používá návrh s „plovoucí bránou“ („floating-gate“), který vychází z technologie raných SLC. Odborníci nemají jasno v tom, která technologie je lepší, ale dle Intelu lze díky tomu dosáhnout vyšší hustoty, což znamená, že do stejně velké fyzické oblasti lze integrovat více buněk.

Když už jsme si řekli, že disky SSD s technologií PLC budou větší a levnější, musíme poukázat také na druhou stranu mince – budou pravděpodobně také pomalejší. V tuto chvíli však nelze jednoznačně říci, jak rychlá (nebo pomalá) tato úložiště vlastně budou.

Fyziku však nelze ošálit: se zvyšujícím se počtem odlišných úrovní napětí na buňku, která musí být spolehlivě detekována, roste i doba potřebná k přesnému a spolehlivému čtení a zápisu do těchto buněk. Lze tedy předpokládat, že SSD PLC se budou prosazovat zejména v situacích, kde je hlavní prioritou vyšší kapacita, jako jsou například NASy a datová centra.

Jak vybrat cloudové úložiště?

Diskuze (19) Další článek: Nová tajuplná „sonická zbraň“ Číny: Co je vlastně zač?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,