Historie českého internetu: Gopher

V polovině devadesátých let soupeřil Gopher se službou WWW o to, kdo z nich bude uživatelům zprostředkovávat obrovské informační bohatství celosvětového Internetu. Nakonec na celé čáře vyhrál World Wide Web, zatímco Gopher upadl do zapomnění. Jak ale vůbec vypadal? A jak fungoval? A co český svět Gopheru?

V seriálu, kterým si připomínáme desáté výročí liberalizace českého Internetu, se podíváme podrobněji na službu Gopher. O jejím názvu se dlouho vedly učené disputace. Někdo tvrdil, že jde o novotvar, vzniklý ze slovního spojení "to go for information" (doslova: jít si pro informace). To skutečně odpovídá modelu fungování Gopheru - umožňuje uživatelům, aby si na vlastní popud (z vlastní iniciativy) vyžádali konkrétní informace. Jiná skupina ale stejně vehementně tvrdila, že jde o službu pojmenovanou podle amerického sysla, resp. pytlonoše kanadského - což je malé zvířátko, které můžete vidět na obrázku. Stejně tak je to i přezdívka pro obyvatele Minnesoty (státu USA). No a právě zde se koncepce Gopheru zrodila, na tamní University of Minnesota (obdobně, jako se World Wide Web "narodil" poblíž Ženevy ve Švýcarsku, ve středisku CERN).

Ať už to ale bylo jakkoli, ať už Gopher vděčí za své jméno tomu či onomu, byla to služba veskrze skromná, až přímo strohá. Uživateli nabízela v zásadě jen jedinou možnost, jak uspořádat nějakou nabídku toho, co je kde přístupné - ve formě menu s lineárně uspořádanými položkami, které mohou odkazovat buď na další obdobné menu, nebo už na nějaký "koncový obsah", ať již obrázek či text. Příklad vidíte na obrázku, který ve spodní části (s obsahem) ukazuje možné významy slova "Gopher" (včetně něčeho, co by šlo přeložit asi jako "poskok").

Na rozdíl od služby WWW, která již od začátku umožňovala prakticky libovolné rozmístění a "tvarování" nabídek, a později i všelijaké "vyšperkovávání" (pomocí ikon, obrázků, různých druhů písma apod.), byl Gopher skutečně velmi strohý, a v zásadě pouze textový. Na stránkách s menu mohly být jen jednoduché ikony, a nic než lineárně uspořádané textové položky s jednotlivými nabídkami. Adekvátně tomu byl Gopher málo náročný na přenosovou kapacitu, což na první pohled mohlo korespondovat se zájmy uživatelů Internetu (aby nebyli tolik omezování pomalými přípojkami, nemuseli stahovat tak velká data atd.).

Nicméně v dalším vývoji se tyto vlastnosti Gopheru obrátily spíše proti němu. Těm, kteří potřebovali prodat co nevíce kapacity a co nejvýkonnější počítače, už tolik nevyhovoval. No a koncovým uživatelům asi také ne, protože nebyl tak "sexy". Nedokázal zabalit prezentovaný obsah do tak líbivého obalu, jako World Wide Web. A nejspíše nebyl ani tak intuitivní, jak bylo zapotřební v době, kdy se Internet otevíral komerčnímu světu a bylo třeba se přizpůsobit i skutečně velmi laickým uživatelům. To World Wide Web se dokázal přizpůsobit více, a od uživatele vyžadoval jediné: aby ukázal prstem (pardon, kliknul myší) na obrázek reprezentující to, co chtěl. S textem už to bylo horší, ten se musel číst …

Gopher ještě žije!

Dnes už je souboj mezi World Wide Webem a Gopherem definitivně rozhodnut: WWW zvítězil nad svým soupeřem k.o., a Gopher skončil v propadlišti dějin. Alespoň tak jsem si to myslel, ještě když jsem začal psát tento článek. Pak jsem ale narazil na to, že v nepřeberném Internetu lze stále ještě najít fungující servery služby Gopher. Takže jestli si chcete Gopher vyzkoušet na vlastní kůži, mát šanci.

Než vám ale uvedu příslušný odkaz, nejprve jedno varování. Dříve bývalo dobrým zvykem, že WWW browsery měly v sobě současně zabudované další klienty, konkrétně pro FTP a pro službu Gopher. Ovšem třeba firma Microsoft od této praxe již upustila, a její novější browsery (od I.E. 6.0) službu Gopher nepodporují, a i starší verze s Gopherem mají problémy (podrobněji). Takže na tento odkaz, se seznamem stále aktivních Gopher serverů, klikejte s jiným browserem (např. s Firefoxem). Pokud takový browser nemáte právě k dispozci, můžete do světa Gopheru nakouknout i skrze tuto bránu do WWW. nebo se alespoň podívejte na následující obrázek toho, jak ještě dnes Gopher vypadá.

Pokud se o historii a osudu Gopheru chcete dočíst více, doporučuji tento odkaz (opět jde o "Gopher" odkaz, nebo tudy přes bránu do WWW). Případně tento článek v mém archivu.

Jak se s Gopherem pracovalo?

Pro přístup ke službě Gopher tedy bylo možné využít běžný WWW browser (s výše uvedenou výjimkou nových produktů Microsoftu). Nicméně to byla spíše jakási náhradní možnost, zatímco tou hlavní bylo použití dedikovaných klientů služby Gopher. Těch ve své době existovalo více, a jeden z nich jsem viděli již na dnešním druhém obrázku. Další dva vidíte na následujících obrázcích. První z nich používá rozdělenou plochu, s tím že jednotlivá menu se střídají v levém okně a obsah v pravém okně. Druhý browser používá jedno společné okno.

 

Příklady přístupu ke službě Gopher přes WWW browser (Netscape Navigátor) vidíte na následujících obrázcích.

     

Ke Gopheru však bylo možné přistupovat i jinými cestami a cestičkami. Například i přes elektronickou poštu. Filosofie zde byla taková, že uživatel si nechal poslat nějaké konkrétní menu, z něj si vybral n-tou položku, a tu si nechal poslat - a tak se to opakovalo (buďto to byl přímo nějaký obsah, například text, nebo další menu, ze kterého si uživatel vybíral stejným způsobem). Příklady vidíte na následujících obrázcích.

   

Ještě další možností pak byl přístup prostřednictvím Telnetu. V zásadě se jednalo o vzdálený přístup k jinému stroji, kde teprve běžel klient služby Gohper. Příklady opět vidíte na následujících obrázcích.

   

     

Co se kde nabízelo?

V České republice se Gopher dočkal největšího rozkvětu právě v polovině devadesátých let, a tedy v době liberalizace Internetu. Proto snad tolik nepřekvapí, že drtivá většina českých serverů patřila akademickým institucím, případně institucím spolupracujícím s akademickou sférou, a dále pak některým státním institucím. Naopak komerční subjekty si Gopher servery zřizovaly jen opravdu výjimečně. Spíše se k Internetu dostaly až v době, kdy už bylo jasné, že vítězem je World Wide Web. A tak si komerční subjekty zřizovaly raději webové servery, resp. WWW stránky.

Svědčí o tom i následující výpis českých serverů Gopher, ze září 1995: jsou na něm vesměs akademické servery. Jediný neakademický server patřil firmě EUnet (dříve COnet), která již v té době nabízela připojení členům sdružení CSUUG. Za povšimnutí stojí také to, že seznam českých serverů Gopher, stejně jako většina nabídek a menu, je psán v angličtině.

S češtinou v rámci Gopheru to nebylo jednoduché, ale šlo to, jak ostatně dokládá i následující obrázek. Uživatel ale musel pomoci s tím, že si explicitně vybral tu verzi znakového kódování, která mu vyhovovala. Na obrázku vidíte, jak se to dělalo - a jak vypadalo uvítání na "národním vstupním bodu" služby Gopher pro Českou republiku.

Pojďme se nyní podívat na to, čím a jak se v "Gopherprostoru" prezentovaly jednotlivé instituce. Začněme třeba Poslaneckou sněmovnou. Následující trojice obrázků je také z roku 1995, další trojice pak o něco málo starší.

     

     

Následující dva obrázky jsou až z roku 1997, a používají také jiného klienta. Ukazují nabídku Poslanecké sněmovny a VŠE Praha (a také skrze "novějšího" klienta služby Gopher).

   

Stále z roku 1995 jsou naopak následující obrázky, které ukazují obsah Gopher serveru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

   

   

   

Na závěr si ukažme ještě jeden příklad, konkrétně toho, jak se na Gopheru daly publikovat texty. Jde o úryvek z jednoho výukového materiálu, který se zabývá právě tím, co je Gopher.

Živé ukázky

Jak už jsem uvedl výše, pokud si chcete sami vychutnat procházku světem Gopheru, stále ještě máte možnost (byť jen s vhodným browserem), a to zde, nebo alespoň skrze bránu do WWW. No a pokud chcete vidět, jak se s Gopherem pracovalo v letech 1994 až 1996, podívejte se na videoukázky v mém archivu. Ke Gopheru jich mohu nabídnout hned několik:

Diskuze (81) Další článek: Windows XP SP2 - staženo již 218 milionů kopií

Témata článku: , , , , , , , , , , ,