V nevadském Las Vegas co nevidět vypukne každoroční CES, který není pouze svátkem elektroniky samotné, ale také všemožných technologických slibů. Firmy zde oznamují uzavírání nových strategických partnerství, brzký příchod přelomových technologií a vyřešení prakticky všech společenských zádrhelů, které vás jen napadnou.
Intel letos zrychlí své Wi-Fi čipy
S předstihem se letos ozval také Intel, jehož marketingové oddělení sice musí být v souvislosti s aktuálními bezpečnostními aférami na hraně psychického zhroucení, byla by však škoda, kdyby zapadla zpráva výrobce ze 4. ledna, která slibuje brzký příchod Wi-Fi 802.11ax. Tedy relativně brzký.
Zatímco většina domácích uživatelů v posledních letech nejspíše teprve obměnila Wi-Fi routery s 802.11bg za nové mašinky s 802.11n a ti nejprogresivnější už mají doma „gigabitový bezdrát“ 802.11ac, nastal čas si pomalu zvykat na další dvě písmenka.
Současný svět Wi-Fi je vlastně mnohem složitější, paralelně se totiž snaží prosadit hned několik nových specifikací, kterých už je tolik, že se všechna ta písmenka nevejdou na krabici.
Záplava Wi-Fi specifikací
Pojďme si to stručně zrekapitulovat:
802.11n – dnes už letitá a snad už konečně plně rozšířená specifikace rychlého Wi-Fi, která do hry vrátila 5GHz pásmo a nabídla reálné přenosové rychlosti nad 100 Mb/s.
802.11ac – Specifikace, která vylepšuje 802.11n, díky hromadě optimalizací opravuje některé jeho neduhy a nabízí reálné přenosové rychlosti v řádu stovek Mb/s.
802.11ad „WiGig“– Toto je naprostá exotika, do hry totiž přinesla 60GHz pásmo a teoretické rychlosti až 7 Gb/s. Jenže zavádění zatím skřípe. TP-Link sice představil první Wi-Fi router s „ad“ už na CES před dvěma lety, jenže z technologie jako takové se masovka zatím nestala. Díky ohromným rychlostem na krátkou vzdálenost aspiruje 802.11ad na to, aby se stalo „bezdrátovým USB,“ podpora ze strany výrobců je nicméně i po letech tragická. Pro běžné domácí Wi-Fi je pak 802.11ad zbytečné – 802.11ac zatím bohatě stačí, i kdyby celá rodina na svých laptopech sledovala Netflix ve 4K. Ostatně většina domácích sítí je zatím stále enková.
802.11ah HaLow – Jsou to právě dva roky, co se Wi-Fi Alliance rozhodla propagovat novou specifikaci „ah“ a překřtila ji na HaLow. 802.11ah je bezdrátová a energeticky úsporná bezdrátová síť pro internet věcí. Na rozdíl od předchozích specifikací používá subgigahertzové pásmo (např. oblíbených 868 MHz), díky čemuž může mít i mnohem větší dosah a komunikovat třeba se senzorem kdesi ve sklepě velkého rodinného domu, kam by se 2,4GHz vlna vůbec nedostala.
Kdybychom žili v dokonalém světě, váš domácí Wi-Fi router by v lednu 2018 podporoval vedle 802.11ac také 802.11ah a skrze tuto technologii by s ním komunikovaly chytré žárovky, kotel, vrata od garáže, chytrá psí bouda, poštovní schránka, ohřívač bazénu, meteostanice a vodoměr na obecním splavu, aniž by bylo potřeba používat licencovaný a drahý Z-Wave, ZigBee a hromadu dalších bezdrátových technologií současného internetu věcí. Bohužel ale v dokonalém světě nežijeme, a HaLow proto zůstává i po letech pouze na papíře.
Rychlejší a efektivnější
802.11ax – Po stručné písmenkové rekapitulaci konečně přichází řada na 802.11ax. Tentokrát nejde o žádnou exotickou a úzce specializovanou technologickou odbočku, ale o pokračovatele klasické masové Wi-Fi sítě. Tato specifikace tedy navazuje na 802.11ac, a proto je nejzajímavější – časem by se měla týkat nás všech.
Wi-Fi síť „ax“ je plná superlativů, díky další várce optimalizací totiž dokáže k jednomu access pointu připojit více klientů a nabídnout jim vyšší přenosové rychlosti. A aby bylo jasno, nebavíme se tu o zrychlení o pár usmolených procent, ale o desítky až stovky.
Špičková rychlost by mohla podle Intelu v domácích podmínkách poskočit na hodnoty okolo 2,4 Gb/s, což odpovídá 300 MB/s. Nutno ovšem podotknout, že se tu bavíme o linkové rychlosti, a nikoliv o tom, jak svižně budete kopírovat data třeba na svůj NAS. Obecně platí, že při těchto rychlostech se už pomalu stává brzdou váš počítač, plotnový disk v levném NASu, operační systém a hromada dalších proměnných.
Ostatně v laboratorních podmínkách dosáhl přenos skrze 802.11ax rychlostí až okolo 10 Gb/s. Má to jeden háček. V laboratorních podmínkách žijí pouze myši.
Skvělá Wi-Fi i v zahlceném pásmu
Hlavní specialitou „ax“ je proto spíše datová propustnost v zahlcených oblastech. Ta by se měla zlepšit oproti „ac“ až čtyřikrát. V praxi by to mělo znamenat to, že „ax“ router/AP si mnohem lépe poradí s enormním množstvím klientů – ať už v geekovské rodině, na konferenci, ve škole, na letištích, anebo ve vaší oblíbené kavárně.
Nové optimalizační algoritmy se postarají o efektivnější nakládání s pásmem, což by pomohlo hustě obydleným oblastem, kde se často i desítky sítí perou alespoň o jeden volný kanál.
Fajn, zní to skvěle, tak kde ta nová Wi-Fi je? Qualcomm začal dodávat nové čipy už zkraje loňského roku, no a Intel začne letos. Právě to je poselstvím jeho oznámení, které pod tíhou zranitelností procesorů zcela zapadlo.
Zapojení Intelu je přitom pro prosazení nových technologií naprosto klíčové, sám totiž patří k největším Wi-Fi výrobcům. V průběhu letošního roku proto nabídne nové „ax“ čipsety 2×2 a 4×4. I nadále se však bude jednat hlavně o ochutnávku pro early-adoptery, ani sama Wi-Fi Alliance totiž nepředpokládá, že se masová produkce „ax“ čipů rozběhne dříve než v roce 2019, kdy má být specifikace definitivně hotová a opustí status draftu.
