Protipirátská organizace BSA přispěchala s novou statistikou, ve které vypichuje důvody, proč domácnosti a firmy instalují warezový software.
Proč mají firmy a domácnosti na počítačích warez (Zdroj: analýza BSA)
Asi nebude žádným překvapením, že obě skupiny, alespoň podle BSA, kradený software zpravidla instalují proto, že chtějí ušetřit. Ostatně nabízí se otázka, jaký jiný důvod přítomnosti warezu na jejich počítači by to také měl být.
V případě firem nicméně podle BSA mezi další důvody podle významu patří postupně organizační chaos třeba v rámci akvizice, kdy jedna firma netuší, co má na počítačích ta druhá, dále nekázeň zaměstnanců a tedy příliš volná instalační politika, no a nakonec nákup padělku, kdy manažer IT nakupoval software, kdo ví kde.
V případě domácností je vedle vědomého stahování dalším nejčastějším důvodem také nákup padělku, dále neinformovanost (Stáhl jsem si Photoshop z Ulož.to. To se nemá?) a nakonec zákeřná instalace třetí osobou (Ten Photoshop jsem neinstaloval já. To byl Pepa ze sousedství!).
Nejčastěji se krade kancelářský software a OS (Office a Windows), grafické nástroje (Photoshop a další programy od Adobe), CAD (Autodesk) nebo třeba antivirové programy. Podle BSA je každý třetí nainstalovaný program v Česku pirátského původu.
Za softwarovým pirátstvím stojí hlavně hamižnost a podvodníci
Za softwarovým pirátstvím stojí hlavně hamižnost. Firmy (48 %) i domácnosti (53 %) si pořizují pirátské kopie softwaru většinou proto, že chtějí ušetřit na nákupu potřebných licencí. Vyplývá to ze statistiky případů protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.
Firmy se nejčastěji dopouštějí pirátství tím, že záměrně instalují software na více počítačů (48 %), než povoluje licence, a dále zneužíváním licencí pro domácí nebo akademické účely. Druhým nejčastějším problémem je nepořádek v licencích (20 %) z důvodu organizačního chasu a neukázněnost zaměstnanců (18 %). Domácnosti obvykle stahují pirátské kopie z on-line úložišť či aukčních severů (53 %), stále častěji si také kupují levné padělky (18 %) populárních komerčních titulů. BSA také eviduje případy, kdy se pirátství nevědomky dopouštějí starší osoby, kterým nelegální software do počítače nainstalovalo jejich dítě nebo vnouče.
„Hamižnost je u firem nejčastějším motivem, proč se dopouštějí pirátství. Přitom osm z deseti přistižených firem vyloženě prosperuje. Typicky třeba výrobní podniky s kradeným softwarem vydělávají ročně desítky, či dokonce stovky milionů korun. Přesto je jim zatěžko si nakoupit software legálně. Pokud je chytíme, náhrada škody se vyšplhá obyčejně do stovek tisíc až milionů korun,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.
„Neblahým trendem je růst prodeje padělků, kdy podvodníci nabízejí pirátské kopie za zlomek původní ceny. Nejčastěji jsou nabízeny formou zlevněného softwaru, u kterého nelze ověřit původ. Stále se také objevují případy, kdy kradený software instalují děti, ať už pro vlastní potřebu nebo pro rodiče či prarodiče,“ říká Jan Hlaváč.
Za porušování autorských práv k počítačovým programům může soud podle okolností uložit náhradu škody, která v průměru přesahuje 390 tisíc korun, ale také vysoké peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody až na osm let. V případě stíhání firmy může nařídit i ukončení její činnosti. Přistižené firmy musí také uhradit náklady na soudní řízení a právní zastoupení: Ty obvykle navýší náklady o dalších 10–15 procent.
Typický pirát: výrobní firma s nelegálním kancelářským a konstrukčním softwarem
Přistižené firmy nejčastěji podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury. „Za pirátství v průměru zaplatí poškozeným výrobcům softwaru 390 tisíc korun,“ dodává Jan Hlaváč.
Nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy (výrobce Microsoft), grafické a návrhářské programy (Adobe), CAD aplikace (Autodesk) či utility, například antivirové systémy (Symantec). Stíhané firmy mají většinou méně než 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury.
Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný. Podle poslední analýzy se v Česku užívá pirátsky 34 % softwaru a softwarové firmy tím přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
BSA letos vyplácí lovcům pirátů rekordní odměny
Odměny za informace vedoucí k odhalení a usvědčení pirátských firem nabízí BSA déle než rok. „Jen loni jsme získali přibližně 130 relevantních podnětů k podání trestního oznámení. V březnu jsme například vyplatili rekordní odměnu téměř 100 tisíc korun oznamovateli, který pomohl odhalit nelegální užívání softwaru ve firmě zabývající se projektováním,“ dodává Jan Hlaváč.
Policejní prohlídka ve firmě zjistila, že firma užívala neoprávněně konstrukční a grafický software firem Autodesk a Adobe. „V rámci trestního řízení firma souhlasila uhradit náhradu škody ve výši téměř jednoho milionu korun, kromě toho si firma musí veškerý software legálně zakoupit. Z náhrady škody bude oznamovateli vyplacena 10procentní odměna. Díky jeho informacím a spolupráci při vyšetřování jsme byli schopni případ vyřešit velmi rychle,“ říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.
Protipirátský program
- BSA vyplatí oznamovatelům 10 % z uhrazené náhrady škody.
- Oznamovatel vyplní formulář na webu softwarelegalne.cz, což umožní podat trestní oznámení či žalobu.
- Odměna je proplacena až v okamžiku úhrady náhrady škody.
- Náklady pro nelegálního uživatele mohou činit až trojnásobek hodnoty nelegálního softwaru.
BSA vyplácí informátorům 10procentní podíl ze zaplaceného odškodnění, a to až do výše 300 tisíc korun. Odměnu oznamovatel obdrží až v okamžiku úspěšného vyřešení případu, tedy zaplacení náhrady škody. Náklady pro nelegálního uživatele mohou činit až trojnásobek hodnoty nelegálního softwaru. Oznamovatelé mohou případy podat přes www.softwarelegalne.cz.
