V roce 1989 vypadaly notebooky úplně jinak než dnes. Na internetu sice najdete stovky fotografií, nic ale nenahradí osobní zkušenost. Možnost sáhnout si na to staré, ovšem stále funkční „železo“, vyzkoušet si, jak se s ním pracovalo, co to vlastně znamenalo táhnout s sebou sedm kilogramů a připadat si vysoce mobilní.
Kráska jménem Atari Stacy
V roce 1989 se firma Atari rozhodla, že svou platformu ST obohatí o přenosný počítač. Byl to dobrý nápad, protože konkurence (Commodore či třeba Acorn) nic podobného nezkusila. K desítkám dobových laptopů a jablečnému Macintoshi Portable tak přibyla zajímavá mašinka Atari Stacy.
Atari Stacy v plné kráse
Když jsem se rodině pochlubil se svým staronovým notebookem, který mi dorazil v den odjezdu na hory, takže pochopitelně cestoval se mnou, bylo mi řečeno, že je tak nějak přerostlý. Leč Stacy není jen tak obyčejný starý počítač. Obvykle nad vykopávkami lidé ohrnují nos, protože, co si budeme povídat, často mají pocit, že je to jen hromada zežloutlého plastu, která toho moc neumí. Jen málokterý počítač projde tímto úvodním sítem nedůvěry. Například klasický ZX „gumák“; ten je tak maličký a roztomilý, že každého zaujme.
Ovšem Stacy je na tom podobně. Lidé jsou obvykle v šoku při představě, že tato velká krabice byla kdysi v roce 1989 vlastně přenosný notebook. A když jim ještě taktně sdělím, že to sice notebook je, ale bez baterky, protože ta by byla moc těžká a stejně by zajistila jen příliš krátký provoz, už jen rezignovaně kroutí hlavou.
Počátky miniaturizace
Pokud se vám Stacy zdá velká, máte samozřejmě pravdu. Navzdory faktu, že má z dnešního úhlu pohledu malý displej, tak je prostě velká. Je třeba si ale uvědomit, že takto notebooky v roce 1989 vypadaly. Zmiňovaný (a neúspěšný) Macintosh Portable nebyl menší. V této době zkrátka notebooky stále používaly velké 3,5" disky a klasické disketové jednotky se stejnými rozměry, jako měly stolní počítače, takže jakákoliv další miniaturizace narážela na tehdejší možnosti.
Velké porty, disketová mechanika.... Byl to prostě cvalík
Stejně tak neexistovaly speciální „notebookové“ paměti, úsporné varianty procesorů a miniaturní konektory. Atari šlo stejnou cestou jako Apple, proto na Stacy najdete stejné vstupy a výstupy jako na klasickém Atari ST. Nic vás v tomto směru neomezovalo. Můžete to srovnávat e současnými ultrabooky, kde vám výrobce nabídne dva USB porty a ještě to považuje za štědré. Kdo ví, co je lepší.
