Když se řekne městský internet, leckdo si jistě vzpomene na některé neúspěšné projekty z minulosti, které slibovaly pokrýt česká města bezplatným internetem, nebo třeba na čerstvý nápad zasíťovat z veřejných zdrojů pražský Petřín, který budí nemalé kontroverze.
Lanovka na Petřín dostane Wi-Fi. Realizace vyjde na 2,3 milionu
Mají se vůbec samosprávy plést do budování internetové infrastruktury? Není to úkol výhradně pro zkušený soukromý sektor a trh? Jen zdánlivě, čerstvá studie z harvardského ústavu Berkman Klein Center totiž ukazuje pravý opak.
Výzkumníci z Harvardovy univerzity si položili prostou otázku: Nabízí lepší internetovou přípojku město – komunita, nebo velký operátor? A tak se tým vrhl do sběru dat, přičemž si hned na začátku stanovil několik podmínek.
Tabulka nejlevnějších nabídek splňující americký standard broadbandu u městských optických operátorů a soukromých operátorů. Ve většině případů americká města nabízejí za méně peněz více muziky.
Tou klíčovou byla rychlost. Analytici neporovnávali se soukromým sektorem nejrychlejší přípojky, ale ty, které splňují základní standard federálního telekomunikačního úřadu FCC: alespoň 25 Mb/s dolů a 3 Mb/s nahoru. A ještě jednu podmínku si dali. Zajímali se pouze o městské a soukromé operátory, kteří nabízejí optickou přípojku.
Do studie nakonec zahrnuli na 40 městských operátorů napříč Amerikou, které vždy srovnávali s odpovídající nabídkou místních komerčních operátorů. Bohužel však vypadli dva klíčoví a celoplošní soukromí hráči AT&T a Verizon, jejichž podmínky zakazují hromadný sběr údajů z ceníků pro analytické účely. Podle autorů studie to však není problém, často totiž v menších městech nabízejí jen DSL přípojky, a tak nesplňují základní podmínky studie. Jejich ceníky ke všemu stejně odpovídaly komerčnímu průměru.
10 Gb/s a připravená infrastruktura už před třemi lety
Jak tedy porovnání dopadlo? Pointu jsem odhalil už v titulku článku, takže bez zbytečného zdržování: Ve většině případů nabízela města základní paušál za mnohem menší částky než soukromí hráči. A co více, městská nejnižší nabídka i vzhledem k použité technologii často začínala na rychlostech mnoha desítek Mb/s a to v obou směrech.
Co je to síťová neutralita a proč z ní v USA nyní tak šílí
Ostatně některé samosprávy v USA by v tomto směru mohly být vzorem i pro soukromý sektor. Třeba taková Chattanooga v Tennessee už před třemi lety nabízela svým obyvatelům přípojky s rychlostí až 10 Gb/s. Ne že by to snad v roce 2018 k něčemu bylo, ale ledacos to vypovídá o technologické připravenosti na budoucnost.
Mimochodem, Chattanooga má se svými 167 tisíci obyvatel v našem kontextu nejblíže k Plzni. Zavřete oči a na chvíli si představte, že plzeňský magistrát nabízí rezidentům desetigigabitový internet za přijatelnou cenu.
Městský internet může být pokročilejší a hlavně levnější
Zpět ale ke studii. Ze srovnání městských internetů nejlépe vyšel stodvacetitisícový Lafayette v Louisianě. Město provozuje organizaci Lafayette Utilities Systems, která se mimo jiné stará o optický internet.
Základní tarif během zpracovávání studie nabízel symetrických 60 Mb/s, za které místní platili 600 dolarů ročně. Soukromí operátoři tou dobou nabízeli 50/5 Mb/s v průměru za bezmála dvojnásobnou cenu!
Nutno podotknout, že autoři sbírali data v letech 2015-2016, takže jsou oproti současným reáliím už poněkud zastaralá, nicméně tu jde o poměry. Města ve většině případů i dnes nabízejí levnější službu při zachování kvality než soukromý sektor. Není se čemu divit, ekonomické cíle podobných organizací jsou totiž často nastavené trošku jinak než u běžných komerčních subjektů.
Městečko uprostřed oregonských lesů s 300Mb/s symetrikou
Chcete další příklad? Přesuňme se tedy o pár tisíc kilometrů na západ do městečka Sandy v Oregonu. Sandy je… Zapadákov. Ale překrásný zapadákov. Uprostřed oregonských lesů na dohled zasněženým štítům leží městečko s necelými deseti tisíci obyvatel.
Sandy má deset tisíc obyvatel a také městského internetového a telefonního operátora
Obec se nicméně zmohla, založila vlastního operátora SandyNet, ten po celém městečku rozvedl optiku a obecní internet dnes nabízí jako základní tarif symetrických 300 Mb/s. Rezidenti za něj zaplatí 479 dolarů ročně. Za dvacetidolarový příplatek získají 1 Gb/s.
Opět zopakuji, že se tu nebavíme o předměstí New Yorku, Silicon Valley nebo jiné velké aglomeraci, ale o oregonském venkovu na půli cesty mezi Portlandem a zasněženým štítem Mt. Hood.
Města jdou příkladem
Jak vidno, rozdíl mezi městem a mnohdy zavedenými operátory není pouze v ceně, ale i v technologickém náskoku, obce totiž infrastrukturu budovaly teprve nedávno a s parametry pro surfování zítřka. Ve většině případů proto nabízejí rovnou symetrickou linku, což by mělo být v roce 2018 a v éře sdílení dat naprostou samozřejmostí.
Soukromí operátoři naopak lpí na starším přístupu, kdy většinu pásma zabral download a na upload zbyl pouze zlomek. Tito operátoři (a je jich hromada i v Česku) poté argumentují, že jim z vlastního měření vychází, že klienti stejně jen stahují a rychlost nahrávání tak pro ně není až tak důležitá. To se však dostáváme k věčné otázce slepice a vejce. Dejte lidem upload a začnou jej sice pomalu, ale přirozeně využívat.
Zaplatí to dluhopisy, ne vaše daně
No jo, to se to samosprávám buduje optika, když k tomu mají prostředky – daně! Tento argument se přímo nabízí, ale neplatí, města se totiž v tomto směru chovají naprosto racionálně. Sítě povětšinou nebudovaly z vlastních rozpočtů, ale založily k tom určené podniky, které zájemcům nejprve prodaly vlastní dluhopisy. Z výnosů se poté vykopala díra a položil kabel.
Suma sumárum, v mnoha malých městech se z obecního podniku stala doslova komunitní záležitost, dluhopisy totiž nakoupili sami obyvatelé, kterým nabízí své služby.
Komunitní ISP jako odpověď na pád síťové neutrality v USA?
Ačkoliv je to jen souhra náhod, autoři publikovali svoji studii v docela příhodný okamžik, v USA se totiž poslední rok i v masmédiích diskutují podmínky regulace internetu. Někteří velcí operátoři lobují za to, aby se snížil federální standard broadbandu (oněch 25 Mb/s), díky čemuž by jej pak mohli nabídnout i na starší DSL infrastruktuře a mnozí se pak radují i z uvolnění pravidel síťové neutrality, která by jim mohla nabídnout zcela nové obchodní modely.
V USA přišli na to, jak všechny připojit k rychlému internetu. Prostě změní definici toho, co to rychlý internet vlastně je
Pokud by však příliš tlačili na pilu, může se komunita obrátit proti nim a postavit podobnou městskou síť. Operátoři tedy snahu o budování městských internetů sledují s velkou nelibostí a tu a tam padají dokonce žaloby, když městský operátor překročí hranice svého katastru a zatouží nabídnout svůj internet i sousedům.
V USA zrušili síťovou neutralitu. Volný internet je v ohrožení
V každém případě, realita ze zámoří ukazuje, že internet v rukou místní samosprávy nemusí být automaticky tragédie.
