Výběr záložního zdroje je poměrně náročnou a velmi důležitou operací. Na rozdíl od počítače vám totiž UPS vydrží klidně i deset let. Zastarávají zde totiž v podstatě jen akumulátory. Víte ale jak si vybrat tu správnou UPS?
Výběr začíná u typu
První, co musíte zvážit, je výběr typu UPS. To jestli je daná UPS off-line, line-interactive a nebo on-line však do jisté míry ovlivňuje také to, co tato UPS umí a jaké bezpečí dokáže připojené zátěži poskytnout. Touto problematikou jsme se ale zabývali již v minulém díle našeho seriálu, takže výběr typu UPS bychom již měli zvládnout. Pokud si ale nebudete výběrem jisti, tak vám určitě daný prodejce s nákupem poradí.
Co je to: "VA?"
Pravděpodobně jste si již všimli, že každá UPS má u svého názvu uveden nějaký počet VA - ono VA je zkratka pro Voltampér, který je jednotkou,
tzv. zdánlivého výkonu. Skutečný výkon (ten se uvádí ve Wattech) je však vždy nižší, a to klidně i o 40%. Právě výkon je jedním z dalších důležitých měřítek pro výběr vhodného záložního zdroje a je také jednou z významných položek, které ovlivňují cenu celé UPS. Před nákupem záložního zdroje byste si tedy měli velmi dobře rozmyslet, co na něj chcete připojit a případně si dát i několik desítek Wattů (respektive VA) jako případnou "zálohu" do budoucna. Odborníci většinou doporučují koupit si UPS s alespoň o třetinu vyšším výkonem než budete potřebovat, ale to je samozřejmě jen a jen na vás. Každopádně případné dodatečné rozšíření výkonu UPS se řeší jen velice těžko a pokud to jde, tak je třeba do UPS dokoupit přídavný hardwarový modul do rozšiřujícího slotu (pokud jej UPS má), pomocí kterého se obě UPS jakoby spojí v jednu s větším výkonem (jeho velikost je pak stejná jako součet výkonů jednotlivých UPS).
Jak vybrat UPS o správném výkonu
První, co by vás mělo zajímat, je příkon jednotlivých zařízení, které chcete na UPS připojit. Zde je také důležité podotknout, že pokud bude výkon UPS nižší než součet příkonů všech připojených zařízení, tak nejen že se UPS nebude schopná při výpadku napájení přepnout na zálohu z baterie, ale může se také stát, že vypojí některé obvody upravující výstupní napájení při dodávce energie z elektrorozvodné sítě a do všech připojených zařízení pak bude laicky řečeno pouštět proud přímo ze zásuvky tak, jak to dělá off-line UPS.
Když budete zjišťovat příkon jednotlivých zařízení, pak je dobré se také podívat, zda udávaný údaj je průměrný či maximální příkon. To se může u některých zařízení jako monitor, laserová tiskárna, plotter či scanner (týká se spíše profesionálnějších zařízení) poměrně výrazně lišit. Všechny tyto zařízení totiž mají průměrnou spotřebu výrazně nižší než příkon, který potřebují na demagnetizaci, tisk a nebo žhavení lampy. Trochu problém se zjištěním příkonu nastává u počítače. Pokud nepatříte mezi ty, kteří by si příkon počítače uměli změřit, pak vám nezbývá než počítat s příkonem, který je uveden na zdroji jako maximální. Tedy pokud máte 200 W zdroj, raději počítejte tím, že 200 Wattů počítač opravdu z výkonu UPS použije. Ve skutečnosti je příkon počítače vždy nižší než je maximální příkon zdroje. Jeho spotřebu v podstatě výrazně ovlivňují akorát pevné disky, větráky a CD/DVD mechaniky. Každopádně se ale opravdu nevyplácí příkon počítače podceňovat a má rada zní – pokud si nemůžete reálný průměrný (tj. za několik hodin provozu) příkon sami změřit, tak raději počítejte s tím, na co je konstruován zdroj v počítači (tj. s jeho maximálním příkonem). Při nejhorším vám zůstane rezerva třeba na TV (spotřeba okolo 60 – 100 W), kterou se nepochybně také může vyplatit napájet z přepěťově ošetřené UPS, obzvláště pokud patří k těm dražším.
To, že správně spočítáte celkový příkon všech zařízení a podle toho vyberete dostatečně výkonnou UPS však ještě nemusí být zárukou úspěchu. Mnohdy hraje důležitou roli také tzv. tvrdost zdroje případně maximální výkon přidělený na jednu zásuvku. Některé, hlavně ty levnější, UPS totiž nemusejí takovou demagnetizaci většího monitoru či laserovou tiskárnu snést, proto je dobré se vždy nejprve informovat, jestli k dané UPS opravdu tato zařízení můžete připojit. Někteří výrobci pak problém laserových tiskáren u svých levnějších UPS vyřešili speciální zásuvkou, která je konstruovaná na větší krátkodobé odběry.
Poslední věcí v oblasti výkonu UPS je její schopnost zapojení zátěže při provozu z baterií. Ne všechny UPS totiž „snesou“ zapojení zátěže při výpadku napájení, opět zde totiž hraje roli ona tvrdost zdroje a opět se to týká spíše levnějších modelů. Je ale vždy lepší, když se prodejce zeptáte, zda je opravdu možné zapnout UPS i při absenci externího napájení. Ačkoliv se vám to teď možná zdá zbytečné, tak existuje velká řada případů, kdy se tato funkce může hodit.
Výkon není vše
O výkonu jsme si toho u záložních zdrojů řekli poměrně hodně. Teď by se ale také hodilo pohovořit o jejich výdrži nebo spíše záložní době, kterou jsou schopny poskytnout při provozu z akumulátorů. Tu většinou každý výrobce u své UPS uvádí, přičemž platí, že pokud máme UPS s výkonem 600 W, u které je uvedená výdrž při maximálním zatížení 8 minut, tak s poloviční zátěží, tedy 300 W, vydrží přibližně dvakrát delší dobu. Pokud ale chceme u své UPS delší výdrž než dnes již typických 8 minut, tak nákup UPS s několikanásobně vyšším výkonem rozhodně nebude tou správnou nebo spíše nejlevnější cestou. Výkon totiž hovoří o tom, kolik jsme toho schopni napájet. O tom, jak dlouho pak hovoří kapacita akumulátorů nebo respektive jejich počet. K většině vyšších line-interactive a on-line UPS totiž můžete koupit také externí baterie. Musíte ale samozřejmě koupit ty, které dodává k UPS přímo výrobce, a ani jejich počet není neomezený. Jedná se totiž o to, že UPS je pak musí být také schopna správně nabít, což možnosti rozšíření značně limituje na výrobcem předdefinované případy. Vcelku ale není problém kapacitu UPS rozšířit na tolik, aby výše uvedenou zátěž 600 W byla schopna napájet třeba dvě hodiny. Ačkoliv to není zrovna levné rozšíření, tak rozhodně to vyjde levněji než nepřímé zvýšení výdrže nákupem UPS s vyšším výkonem. Musíte ale počítat s tím, že ne každou UPS lze o externí baterie doplnit, a tak v případě, že požadujete delší záložní dobu, váš výběr z portfolia všech produktů daného výrobce bude poměrně omezený, obzvláště u nižších kategorií UPS.
Co hledat u UPS
Některé, obzvláště vyšší line-interactive a on-line modely, nabízejí tzv. rozšiřující slot. Ten může být v kombinaci s rozšiřujícími kartami velmi, velmi užitečný. Je nutné si ale říci, že jej využijí především ti, kteří svoji UPS používají na větších sítích a nebo ti, kteří potřebují zálohovat nějaké opravdu důležité zařízení, u kterého záleží na bezproblémovém chodu UPS a včasném informování o nastalých problémech. A co že rozšiřující karty umějí?
Tou nejběžnější a nejvíce využívanou je asi modul s dalšími sériovými porty, to umožňuje dálkově ukládat práci a bezpečně ukončovat operační systém na více počítačích bez připojení do sítě a nebo bez dodatečného softwaru a zároveň to umožňuje UPS na dálku také řídit. Většina dražších UPS však má v základní ceně již software, který toto umožňuje po síti pomocí počítače, kam je UPS připojena.
Dalším takovým rozšířeným modulem je SNMP modul, který tuto možnost rozšiřuje v podstatě o to, že UPS zapojíte do sítě podobně jako počítač a ovládat ji můžete kdykoliv, i když je počítač se sériovým či USB propojením s UPS vypnutý. Tento modul pak bývá často kombinován s WEB modulem, který umožňuje ovládání UPS pomocí HTTP či WML (WAP) protokolu a který je schopný posílat všechny stavové hlášky přímo pomocí e-mailu či SMS.
Co se přímého propojení kabelem týče, tak některé UPS, které nabízejí připojení pouze přes RS232 (sériový port), nabízejí možnost dokoupení rozšiřujícího modulu s USB porty.
Mezi další relativně často používané rozšiřující moduly také bezpochyby patří modul, který vám po propojení s modem (u některých výrobců je již sám modul vybaven modem) přímé ovládání UPS pomocí vzdáleného přístupu přes telefonní síť.
Pro úzce specializované aplikace v méně standardních provozních podmínkách je také možno dokoupit speciální měřící moduly, které dovedou lépe změřit okolní vlhkost a teplotu a podle toho regulovat větrání ale i jiné funkce UPS. Jak jsem ale již řekl, tak se to týká spíše speciálnějších aplikací než běžného domácího a firemního použití.
Pokud používáte UPS pro zálohu něčeho jiného než počítače a přáli byste si být lépe informování a aktuálním stavu vaší UPS, pak je tu pro vás modul, který vám umožňuje pomocí externího displeje opatřeného tlačítky ovládat UPS a zároveň získávat informace o jejím aktuálním stavu.
Výše vyjmenované moduly se samozřejmě nevyskytují u všech výrobců UPS a u některých se i částečně liší, nicméně patří mezi řekněme klasickou nabídku, se kterou se v oblasti rozšiřujících modulů můžete setkat. Většina smrtelníků však rozšiřující slot, pokud je přítomen, na své UPS nikdy nevyužije.
Jak se tedy rozhodnout
Finální rozhodnutí je asi na každém jednotlivém uživateli. Ten sám nejlépe ví, co chce nebo potřebuje z UPS napájet a jaký typ s jakou záložní dobou by mu nejlépe vyhovoval. Pokud se ale pro nákup UPS rozhodnete, pak neváhejte kontaktovat prodejce vámi vybrané značky, který by vám měl být schopen poradit a případně pomoci vybrat ten nejvhodnější model. Důležitou součástí výběru UPS, obzvláště u UPS pro zálohu sítě, je ale také software, který se k UPS dodává. Ten totiž bývá při samostatném nákupu poměrně drahý. O tom, co software pro záložní zdroje umí a co může umět si ale povíme až v dalším díle našeho seriálu.
