V posledních letech se na mnoha telefonech vyšší třídy rozšířily čtečky otisku prstu, které nahrazují běžný PIN a jiné formy zabezpečení. Analýza Michiganské státní univerzity však ukazuje, že i tato biometrická ochrana má své limity.
Výzkumníky z tamního kybernetického oddělení v červnu požádala policie, aby ji pomohli v přístupu do telefonu oběti, který byl chráněný kontrolou otisku prostu. Vědci získali od policie fotografii otisku a na jeho základě vytvořili speciální vodivý 3D model povrchu prstu.
Jenže to nefungovalo, samotný policejní otisk totiž nebyl úplně dokonalý. Výzkumníci se ale nevzdali a pomocí softwaru obraz opravili – dopočítali chybějící místa, zvýraznili linky a tak dále.
Co je však nejpodstatnější, namísto velmi drahé a specializované 3D tiskárny použili v druhém experimentu běžnou inkoustovou tiskárnu a vodivý papír.
A podařilo se! Pomohl jim v tom především samotný telefon oběti Samsung Galaxy S6, který při chybném skenu nevyžadoval zadání kontrolního kódu, takže mohli výzkumníci zkoušet jeden tisk za druhým, dokud se jim to nepodařilo a telefon skutečně neodemkli.
Vlastní postup poté dokázali zopakovat i na telefonu Honor 7 od Huaweie, nicméně (prozatím) neprolomili ochranu iPhonu a některých dalších výrobců.
Podstatné je však to, že k tomu nepotřebovali žádné sofistikované zařízení, ale vystačili s běžnými instrumenty – jedinou specialitou byl vodivý papír.
