Moderní technologie mohou v budoucnu ve větší míře pomáhat doktorům při určování diagnóz a prognóz. Ukázaly to výsledky nejnovější studie, která se zabývala využitím strojového učení při identifikaci pacientů s rizikem výskytu kardiovaskulárních chorob, jako jsou infarkt či mrtvice. Studie přitom zjistila, že v přímém „souboji“ se současně dostupnými metodami si umělá inteligence vedla o něco lépe. Výzkum minulý týden publikovala Nottinghamské univerzita v žurnálu Plos One. Na téma upozornil magazín IEEE Spectrum.
Lepší než doktoři
Britská studie využila podrobné zdravotní údaje více než 378 tisíc britských pacientů z období let 2005 až 2015. Zahrnovaly demografické detaily, ale také informace o předepsaných lécích, zdravotním stavu či o návštěvách nemocnic.
Výzkumníci data rozdělili na dvě části. Až 75 procenty všech údajů „nakrmili“ několik testovaných algoritmů strojového učení, aby ty později dokázaly identifikovat vzory a vztahy mezi jednotlivými zdravotními záznamy, které by mohly naznačovat predispozici na možný výskyt kardiovaskulárního onemocnění.
Algoritmu následně poskytli data ze zbývajících 25 % záznamů, aby zkusili určit, u kterých pacientů se může v příštích deseti letech vyskytnout předmětné onemocnění. Pro srovnání s praxí vědci zároveň na stejné vzorku dat použili současné poznatky a směrnice, které se pro tento účel běžně využívají lékaři.
U předmětného vzorku došlo k vyvinutí kardiovaskulárního onemocnění až v 7 404 případech. Vědci přitom standardními metodami odhalili 4 643 z nich. Zajímavostí je, že všechny testované algoritmy tento počet překonaly. Nejlépe si přitom počínalo strojové učení využívající neuronové sítě. Správné predikovalo 4 998 případů.
Svěříme své zdraví umělé inteligenci?
Z rozdílu vyplývá, že kdyby lékaři při určování klinických prognóz využili umělou inteligenci, dalším 355 pacientům mohla být poskytnuta jistá forma preventivní lékařské péče, která by vzniku onemocnění předešla nebo by možnost výskytu alespoň snížila.
„Ke skoku z výzkumné studie k aplikování v rámci klinické péče dojde v příštích pěti letech,“ uvedl pro IEEE Spectrum vedoucí výzkumu Stephen Weng. „Pak může algoritmus prohlédnout celý zdravotní záznam pacienta a na rizika upozornit lékaře,“ nastínil možnost reálného využití.
Zároveň však přiznal, že zavedení podobné technologie do praxe nebude snadné. Problémem bude legislativa a způsob, jak si poradí s možností, že o citlivých diagnózách může v některých případech rozhodovat (nebo je alespoň do značné míry ovlivňovat) umělá inteligence.
Další komplikací může být i soukromí, protože stroj bude zpracovávat obsáhlé záznamy lidí, které mají mnohdy velmi citlivou povahu.
Nahradí jednou doktory umělá inteligence? Ohroženo je mnoho profesí:
