Německo brojí proti softwarovým patentům, francouzská ministerstva používají OSS, Linux pro děti Doudoulinux. Mnichov bude rozdávat CD-ROMy s Lubuntu a další události léta.
Tento článek vychází ve spolupráci s magazínem LinuxEXPRES, který vydává aktuální články ze světa Linuxu a svobodného softwaru a snaží se ukázat, že linuxové operační systémy obsahují mnoho kvalitního softwaru pro zábavu i profesionální práci.
Mnichov rozdá 2 000 instalačních CD s Lubuntu
Německý Mnichov je mezi příznivci Linuxu a svobodného softwaru jistě velmi dobře znám díky svému kompletnímu přechodu na distribuci LiMux. Nyní administrativa Mnichova přichází s další podporou svobodného softwaru. U příležitosti blížícího se konce podpory Windows XP (která bude oficiálně ukončena v dubnu příštího roku) bude spuštěna kampaň, jejíž součástí bude také rozdávání dvou tisíc instalačních CD Lubuntu společně s informačními brožurami informujícími o jeho výhodách a použití.
Cílem kampaně je pomoci lidem, kteří stále používají Windows XP (jejich počet se v celém Německu odhaduje až na 20 milionů) a jejichž počítače nemají dostatečný výkon pro běh novějších Windows 7 nebo 8. To je také důvodem, proč bylo vybráno Lubuntu – jeho uživatelské prostředí je podobné Windows XP stejně jako jeho hardwarové nároky.
Celá akce má přijít na 4000 eur, které se Mnichov pokusí najít jinde než ve svém rozpočtu, například ve spolupráci s místními IT firmami.
Naši úředníci a politici si Mnichov za vzor asi jen tak nevezmou. Každopádně je to chvályhodná myšlenka, i u nás se určitě najdou (sta)tisíce počítačů, které stále ještě běží na Windows XP.
Ubuntu 13.10 dostane grafický server Mir
Vývojáři Ubuntu již delší dobu hledali nástupce, dnes již poněkud koncepčně zastaralého, grafického serveru X. Jednu chvíli se zdálo, že touto náhradou bude Wayland, ale letos v březnu Canonical poněkud překvapivě oznámil, že pracuje na vlastním zobrazovacím serveru Mir. Nyní bylo oznámeno, že již podzimní vydání Ubuntu 13.10 Saucy Salamander bude Mir obsahovat jako hlavní grafický server společně s XMir, mezivrstvou umožňující nad Mirem spouštět aplikace určené pro X.
V tomto kroku ale Ubuntu nebudou následovat dvě jeho populární odnože Kubuntu a Lubuntu, které prozatím zůstávají u X serveru, ale minimálně příští rok se budou muset rozhodnout, jak dál, protože po vydání Ubuntu 14.04 (duben 2014) už Canonical neplánuje X server v Ubuntu podporovat. Zatímco pro Kubuntu je budoucnost jednoduchá – KDE již od své příští verze bude podporovat Wayland, Lubuntu, které přechod na Mir odmítá především kvůli problémům s hardwarovou náročností, zatím jasno nemá. Rozhodnutí „co dál“ před sebou mají i vývojáři Xubuntu a Edubuntu, kteří zatím své plány neoznámili, ale minimálně u Edubuntu, které používá grafické rozhraní Unity se dá očekávat, že Mir bez problémů přijme.
Mir sice má Canonicalu přinést jednotnost napříč různými zařízeními (desktop, tablety, telefony), ale možná kvůli němu ztratí komunitní odnože Ubuntu – již nyní se mezi vývojáři Kubuntu mluví o úplném odtržení a možnosti do budoucna odvozovat Kubuntu přímo od Debianu. Inu uvidíme.
Canonical začne přerozdělovat vybrané dary
Již na podzim loňského roku začala společnost Canonical (která stojí za vývojem Ubuntu a také jej masivně dotuje) na stránkách pro stažení Ubuntu vyzývat k jeho finanční podpoře. Zajímavé na tom bylo, že je umožněno si vybrat, na co darované peníze půjdou. Kromě takových věcí, na něž má Canonical přímý vliv (hardwarová podpora, výkon při hrách nebo uživatelské prostředí), je možné podpořit také přímo komunitu, ostatní „ubuntí“ projekty jako Kubuntu nebo Xubuntu a také upstreamové projekty. O tom, jak budou rozdělovány finance v těchto oblastech, bylo rozhodnuto až nyní.
Z peněz vybraných za půl roku budou moci členové Ubuntu následující půl rok čerpat na konkrétní projekty „hodnotné“ pro Ubuntu a jeho odnože. O jednotlivých žádostech bude rozhodovat Community Team společnosti Canonical. Na konci každého půlročního cyklu bude zveřejněno podrobné vyúčtování včetně všech podpořených projektů. Případné zbylé peníze budou převedeny do dalšího období.
Otázka pro čtenáře: Darovali jste někdy peníze na vývoj Ubuntu? Jste zvědaví, jak a na co bude jejich část nakonec použita?
OpenMandriva žije a přichází s alfa verzí
Situace po definitivním krachu francouzské společnosti Mandriva S.A. Se opět stává poněkud nepřehlednou. Minule jsme informovali, že noví vlastníci, ruská společnost ROSA, vydala ROSA Desktop, svůj fork mrtvého Mandriva Linuxu.
Tento týden se k nim přidala nadace OpenMandriva, která měla podle původního plánu vytvořit pokračovatele Mandriva Linuxu pro koncové uživatele, což se jí, téměř po roce od svého založení konečně podařilo a světlo světa spatřila první alfa verze distribuce OpenMandriva Lx/2013.0 v níž nalezneme například KDE ve verzi 4.10, LibreOffice 4.0.3 nebo Firefox 21. Sami tvůrci však tuto verzi označují jako určenou pro testování a vychytávání bugů. První betaverze, která by již pravděpodobně měla být „použitelnější“ i pro běžné uživatele, je naplánována na 30. července.
OpenMandriva a KDE 4.10.4 (Foto: openmandriva.org)
Pokud si chcete vyzkoušet již toto „alfa-vydání“, můžete si jej stáhnout ze stránek openmandriva.org.
OpenMandriva to určitě nebude mít lehké – její „konkurence“ v podobě komunitní distribuce Mageia má již slušný náskok v podobě nedávno vydané třetí verze a rozsáhlé aktivní komunity. I tak ale budeme držet palce a kdoví, třeba si OpenMandriva své místo na výsluní najde.
Open data & gov
Otevřený software na francouzských ministerstvech
Francouzská poslankyně Isabelle Attard v květnu vyzvala francouzské ministry, aby zveřejnili informace o využívání svobodného softwaru na svých resortech. Prozatím získala odpovědi pouze od Ministerstva zemědělství a Ministerstva zahraničí, které ale jsou pro příznivce svobodného softwaru veskrze pozitivní.
Na všech počítačích Ministerstva zahraničí lze najít kancelářský balík LibreOffice , pro správu dokumentů používají ECM systém Afresco a při vývoji vlastních aplikací používají třeba Mantis nebo Subversion. Pracovníci IT oddělení používají buď Debian, nebo Ubuntu a na přenosných počítačích používají kvůli bezpečnosti také Ubuntu.
Na Ministerstvu zemědělství také používají svobodný kancelářský balík, tentokrát OpenOffice, který mají, stejně jako formát ODF, jako výchozí již od roku 2008. Již bez podrobnějšího určení uvádějí, že i u dalších aplikací jako emailový klient nebo webový prohlížeč používají také svobodná řešení. Na jejich serverech se nachází RHEL, Nagios, groupware OBM a další. Zajímavou informací je částka 174 000 euro, kterou za rok 2012 ministerstvo utratilo za podporu open-source softwaru.
Mohlo by být zajímavé zkusit se zeptat i u nás, ale obávám se, že pokud by nějaká odpověď dorazila, pravděpodobně by se jednalo o dotaz, co to ten otevřený software je a jestli to náhodou není nakažlivé.
Státem placený software povinně jako open-source?
V září se budou v Německu konat parlamentní volby a Free Software Foundation Europe se rozhodla zjistit, jak se jednotlivé politické strany staví ke svobodnému softwaru.
Zajímavý výsledek lze vidět u otázky, zda by státem financovaný software měl být povinně zveřejňován pod svobodnou licencí. Zatímco současná vládní koalice CDU/CSU a FDP se k této otázce staví spíše zdrženlivě (FDP) až přímo negativně (CDU), opoziční SPD, Zelení, Piráti a Levice jsou obecně spíše pro, přičemž Zelení a logicky též Piráti mají tento požadavek přímo ve svých volebních programech. Všechny strany se ale shodly na tom, že ve výběrových řízeních na software by měl stát vždy požadovat právo na zdrojový kód, jeho další úpravu (včetně třetích stran) a možnost neomezeného šíření.
Kromě této problematiky se otázky týkaly například také postoje stran k Secure Boot, softwarovým patentům (k oběma záležitostem se Spolkový sněm již dříve vyjádřil odmítavě) nebo například hrám a výuce programování. Všechny otázky i odpovědi naleznete na stránkách FSFE (v němčině).
Nezbývá než doufat, že podobný přístup k softwaru placenému z našich daní, se stane běžným nejen v Německu, ale i u nás a jinde ve světě.
Německý parlament proti softwarovým patentům
Ačkoli v Evropě softwarové patenty neplatí a Evropský patentový úřad by neměl takové patenty vůbec přijímat (to, že je přesto často přijímá jako „technická vylepšení nebo postupy“ je věc jiná), stále se objevují snahy je i u nás prosadit. Proti takovým snahám se nyní postavil Německý spolkový sněm, který vyzval spolkovou vládu, aby přijala takové kroky, které zajistí, že jediným zákonným prostředkem ochrany pro počítačové programy bude autorské právo, které tvůrcům softwaru dává dostatečné možnosti obrany před neautorizovaným využíváním jejich děl.
Rozhodnutí předcházela několikaměsíční odborná diskuse a většina zúčastněných komisí i expertů se shodla na tom, že softwarové patenty brání inovaci a zmíněno bylo i nebezpečí pro tvůrce svobodného a otevřeného softwaru.
Toto rozhodnutí Bundestagu kladně přijali jak zástupci německých ICT společností, tak evropská pobočka Free Software Foundation. Kompletní znění usnesení spolkového sněmu si v anglickém překladu můžete přečíst na stránkách Spolkového svazu pro informační a komunikační technologie.
Doufáme, že softwarové patenty se nejen nikdy v Evropě neusadí, ale také, že co nevidět zmizí v propadlišti dějin na celém světě.
Úkol pro zvídavé: Zjistěte kolik softwarových patentů jste porušili jen přečtením tohoto článku. (Nedělejte to, patentované je všechno včetně nul a jedniček, klikání myší a dýchání.)
Zajímavé distro
Doudoulinux – Linux pro nejmenší
Doudoulinux, původem francouzská distribuce založená na distribuce, je zaměřena na ty nejmladší uživatele počítače – děti a to od dvou let do dvanácti let. Doudoulinux nabízí zjednodušené uživatelské rozhraní postavené nad LXDE, které dokáží ovládat i ti nejmenší.
Pro děti nabízí celkem padesát aplikací, mezi nimiž nechybí programy pro seznámení s prací na počítači, vzdělávací aplikace i hry. Doplňují je další aplikace a nástroje pro běžnou práci s počítačem, ale například také filtr webového obsahu, který automaticky filtruje „dětem nevhodné“ stránky na Internetu.
Pracovní prostředí Doudoulinux
Doudoulinux je k dispozici ke stažení jako LiveCD v celkem 43 jazycích a předpokládá se, že převážně bude fungovat právě jako LiveCD, protože pro „normální“ práci na počítači není jeho prostředí a skladba aplikací nejvhodnější a nepředpokládá se, že by takto malé děti měly svůj vlastní počítač.
Jednou větou
Firefox má nové logo. Nejspíš to ale ani nezaregistrujete, změny jsou totiž jen drobné a jejich účelem je především lepší zobrazení na telefonech a tabletech a také lepší kompatibilita s formátem SVG.
Ve Španělsku jdou do prodeje první telefony ZTE Open s Firefox OS. Již dříve sice byly telefony s Firefox OS k dispozici, ale ty byly určeny především pro vývojáře.
Analytický software Mayhem vyvinutý na Carnegie Mellon University nalezl v binárních souborech obsažených v repozitářích Debianu přibližně 1200 chyb.
Na Havaji bylo uzákoněno, že zveřejňované informace musí být dostupné online a to v otevřených formátech.
