Stačilo 15 let, aby internetová komunita a informační technologie vytvořily stovky nových slov a pozměnily význam těch stávajících. Rozuměl by nám člověk z 90. let?
Vydavatelství Oxford University Press loni na podzim oznámilo novou várku slov roku – tedy termínů, které anglicky píšící lidé před pár lety ještě neznali. Tentokrát jim vévodilo slovíčko selfie, jehož historii badatelé z Oxfordu vystopovali až do roku 2002, k masovému používání ale došlo až loni, kdy jeho četnost v anglických internetových textech meziročně poskočila o neuvěřitelných 17 000 %.
Selfie – nejlépe ve formě #selfie – se používá pro označení amatérských autoportrétů často pořízených mobilním telefonem před zrcadlem, které plní jak facebookové profily náctiletých děvčat, tak Instagram a Flickr. Pokud jste slovíčko selfie doposud neznali, vezměte do ruky rychle telefon a utíkejte do koupelny.
Internetová komunita v každém případě obohatila světové jazyky mnohem větší měrou a selfie je tedy pouze slabý odvar. Další termíny v posledních patnácti letech díky informačním technologiím zcela pozměnily svůj původní význam a člověk teleportovaný z 90. let minulého století by nám tedy skoro nerozuměl. Dali jsme v redakci hlavy dohromady a sepsali seznam několika takových adeptů.
Cloud
Jedním z nejtypičtějších termínů posledních let, u kterého došlo k posunu významu, je starý dobrý cloud. Svá data ukládáme do cloudu, komunikujeme v cloudu a cloud šetří náklady podnikům. Už to není pouze mráček na obloze jako v 90. letech.
V 90. letech mělo slovíčko cloud poměrně jasný význam. Dnes už to tak jednoduché není.
Starší definice popisují cloud jako přesun aplikací a jejích dat na systém propojených serverů – datacentrum, které tvoří právě onen mrak, který nestojí a nepadá na jednom počítači jako kdysi, ale na clusteru desítek a stovek propojených serverů, které rozdělují svůj celkový výkon všem zapojeným hráčům. Typickým příkladem cloudové služby je třeba Dropbox. Jeho provozovatel nemá žádné vlastní fyzické servery a nezaplnil je pevnými disky, ale koupil si abstraktní výkon a úložiště od Amazonu, takže data uživatelů jsou fyzicky rozesetá na různých severech v několika datových centrech poskytovatele.
V poslední době došlo díky nadužívání slova k jeho významovému posunu a cloudu je často připisováno prakticky cokoliv, co má něco společného s internetem. V podstatě došlo k významovému sjednocení, takže často platí, že internet = web = cloud.
Ať už jste zastánci původní exaktní definice, nebo slovíčko cloud používáte volněji, faktem zůstává, že by nám surfař z 90. let minulého století vlastně nerozuměl a nechápal by, proč mluvíme o jakýchsi mracích na obloze.
- Kdy jste poprvé zaslechli termín cloud-computing?
Sociální síť
Dalším krásným termínem moderní doby je sociální síť. Zatímco ještě v 90. letech minulého století se jednalo čistě o sociologický termín a výrazivo z kanceláří České správy sociálního zabezpečení, dnes si pod pojmem sociální síť každý představí Facebook, Twitter, Google+ a desítky dalších komunitních webů, které umožňují vzájemná přátelská pouta. Kdybyste však s tímto slovíčkem vyrukovali před patnácti lety na Xchatu, Mageu a dalších „sociálních sítích“ své doby, asi by si lidé jen poklepali na čelo, o čem to vlastně píšete. Ostatně nálepku sociální sítě neměly ve své době ani populární české komunitní weby Libímseti.cz a Lidé.cz, přestože tyto parametry nesporně splňují.
V 90. letech byste našli pojem sociální síť leda tak v sociologických publikacích a dokumentech MPSV
- Jaká byla vaše první sociální síť?
Retina
Když se vás zeptám, co je to retina, nejspíše mi odpovíte, že to je přeci technologie displejů s vysokou pixelovou hustotou, kterou vyvíjí Apple. Ano, to je pravda a dokládá to i tato ochranná známka přiznaná americkým patentovým úřadem na sklonku roku 2012. Nicméně ještě na jaře roku 2010 před uvedením iPhonu 4 tomu tak nebylo a pod pojmem retina si každý znalý biologie představil výhradně vnitřní tenkou vrstvu oka obratlovců, které v češtině říkáme sítnice.
Fotografové už ale varovně zvedají ukazováček a chtějí připomenout, že pod pojmem retina se toho přeci skrývá mnohem více – třeba legendární série fotoaparátů Kodak Retina z let 1934–1969.
V 90. letech bychom si pod pojmem retina představili něco takového
- Znali jste termín retina i před příchodem iPhonu 4?
#
Symbol mřížka, křížek, případně hash se používá už desítky let pro nejrůznější účely. Nejtypičtěji uvozuje číselnou hodnotu, v USA označuje také jednotku hmotnosti libra, používá se jako jeden z řídících znaků u telefonních automatů, uvozuje číselnou hodnotu v hexadecimálním zápisu třeba u RGB kódů barev (#FF00FF) a tak dále. Přestože je však součástí každé klávesnice a to na poměrně výsadní pozici mezi zavináčem a znakem dolaru, desítky let byl doménou několika specializovaných oborů. Jako uvozovací znak klíčového hypertextového slova jej začali pro rozlišení používat nejprve uživatelé IRC a před sedmi lety pak i ti na Twitteru.
Dnes jej tímto způsobem podporují prakticky všechny sociální sítě a mřížka se stala jedním z nejpoužívanějších speciálních znaků na klávesnici. Její původní význam dnes běžní smrtelníci zpravidla ani neznají a ostatně i používání hashtagu se posouvá. Už nepředstavuje pouze katalogizaci – tedy zařazení zprávy k určitému tématu pro snadné dohledání souvisejících zpráv a kontextu (třeba #volby), ale mají i emocionální a expresivní význam, čili občas přebírají i funkci smajlíků (třeba #lol #wtf #omg aj.). Surfař 90. let nic takového neznal.
- Na jaké sociální síti jste poprvé použili hashtag?
Beta
Ještě před patnácti lety by si jen málokdo dovolil vypustit na masový trh nedodělaný produkt. Beta bylo interní označení pro vývojáře, produktové manažery a relativně úzký okruh betatesterů. Jenže pak přišel Google a na jaře roku 2004 začal hladovým surfařům nabízet betaverzi Gmailu. Byla tehdy jen na pozvánky, čímž se jeho exkluzivita ještě znásobila. Chytrého marketingového tahu si brzy všimli i ostatní a beta zahltila svět.
Opravdové betatestování v původním slova smyslu s povinností hlášení chyb a realizované třeba skrze e-mailovou konferenci
- Pamatujete si na svou první betaverzi?
Wearables
Jedním z nejmladších internetových termínů současnosti je bezesporu wearables. Je natolik nový, že jej čeština zatím příliš nepřijala, a tak se hledají různé a trošku podivné překlady jako třeba nositelná elektronika. Na stranu druhou, možná stejně hloupě kdysi znělo i spojení kapesní počítač – počítač je přeci ta velká krabice na stole, která se rozhodně nevleze do žádné kapsy. V každém případě, kdybyste se se slovíčkem wearables vytasili před několika lety, nejspíše by si mnozí mysleli, že máte na mysli nějakou bižuterii.
V 90. letech bychom si pod pojmem wearables nejspíše představili něco podobného
- Budete na zápěstí nosit chytré hodinky, nebo wearables?
Vygooglit
Jen málokteré firmě se podaří přetavit svou značku do popisu činnosti, která naprosto zdomácní. Před více než sto lety se to podařilo švédské společnosti Lux, která vyráběla první komerčně úspěšné elektrické vysavače. Celé následující generace doma jednoduše luxovaly, ať už k tomu použily cokoliv. V tomto století se to samé podařilo Googlu, jehož „to google“ je už dávno součástí světových slovníků moderní angličtiny a své místo našlo i v hovorové češtině.
Google koncem 90. let teprve začínal a ještě zdaleka nebyl globálním fenoménem. Návštěvník z oné doby by jej pravděpodobně ani neznal a nechápal by ani základ slova vygooglit.
- Googlíte, nebo vyhledáváte?
Tablet, check-in a ti další
Současná internetová terminologie nabízí nejspíše stovky a tisíce dalších novotvarů a slov, u kterých postupem času došlo k proměně původního významu. Tablet dávno není tabule či deska z latinského tabula a není to ani tableta proti nadýmání, ale placatý dotykový počítač. Stejně tak check-in už nepatří pouze hotelovým recepcím, ale také geolokačním webovým službám, a tiskárny už nejsou pouze jehličkové, inkoustové či třeba laserové, ale také 3D.
Check-in v hotelu, check-in na letišti, ale určitě ne na Facebooku, Foursquaru a dalších webových službách. To jsou 90. léta. (Foto #2: CC-BY-SA Kounosu)
Onen hypotetický cestovatel v čase, který by k nám zavítal z pouhých devadesátých let minulého století, by opravdu potřeboval nějaký čas na aklimatizaci. Kdo ví, kolik dalších slov vytvoříme a významově pozměníme do roku 2030. Bude tu co nevidět
