Historie českého Internetu: Seznam zdrojů CESnetu

V dnešním pokračování volného seriálu o historii českého Internetu, k 10. výročí jeho liberalizace, se podíváme na to, co bylo v době před deseti lety na českém Internetu všechno k nalezení. Asi nejlépe o tom může vypovídat Seznam zdrojů CESnetu, který dlouhá léta sestavoval pan Pavel Satrapa z liberecké univerzity.

Za svůj původní název vděčí tento seznam páteřní síti CESNET, která od roku 1993 "rozváděla" Internet do měst s akademickými institucemi (a zde na něj navazovaly metropolitní akademické sítě, v Praze např. PASNET). No a jelikož tehdy prakticky platilo rovnítko "český Internet = CESNET" (myšleno včetně metropolitních akademických sítí), bylo asi na místě pojmenovat "jediný a hlavní" seznam všeho dostupného právě jako "Seznam zdrojů CESnetu". Vlastně ne takto česky, ale hezky anglicky, "Resources available in CESnet", protože angličtina tehdy výrazně převažovala i na českém Internetu.

Jak vidíte na následujícím obrázku, verze Seznamu zdrojů z června 1995 (tedy těsně před liberalizací českého Internetu) se ještě jmenovala takto.

Pak ale musel být Seznam zdrojů přejmenován, tak aby reflektoval skutečnost, že rovnítko mezi českým Internetem a CESNETem přestalo platit. Takže se z něj stal "Seznam síťových zdrojů v ČR", spíše ale "Network Resources in Czech Republic", protože stále byl vydáván v angličtině.

O necelý rok později, v dubnu 1996, už měl nejen nové jméno, ale honosil se také přídomkem "autoritativní seznam síťových zdrojů v České republice". Tehdy to asi ještě bylo možné.

V roce 1966 již měl Seznam zdrojů CESnetu (vlastně Seznam síťových zdrojů ČR) i nelineární podobu. Původně byl totiž jen lineárním seznamem, a byl rozesílán elektronickou poštou, distribuován přes síťové news (USENET), viz následující dva obrázky, a zpřístupněn pomocí FTP a Gopheru.

Časem se přidal i web (jak vidíte již na obrázku z června 1995), a celý seznam byl "roztrhán" do jednotlivých stránek a také přeskupen tak, aby ukazoval jednotlivé zdroje podle jejich umístění. To umožnilo dát na jeho začátek "klikací mapu" (což tehdy nebylo ještě tak časté), a z ní vést odkazy na dílčí seznamy zdrojů v jednotlivých lokalitách. Na následujících dvou obrázcích vidíte příklady této klikací mapy z května 1996 (vlevo) a z dubna 1997 (vpravo)

Příklady geografického uspořádání Seznamu zdrojů pak vidíte na následujících obrázcích (pro Prahu, Jindřichův Hradec a Dvůr Králové). Verzi s klikací mapou z roku 1997 najdete již i ve webovém archivu (zde). Na živo si můžete prohlédnout i čistě textové verze z 1. července 1997 a ze 3. listopadu 1997, případně vyzkoušet hypertextové verze z 1.7.1997 a z 20.10.1997

Zpět ale k samotnému obsahu Seznamu zdrojů CESnetu / Seznamu síťových zdrojů ČR. Nejstarší verze, kterou se mi podařilo rekonstruovat, pochází z 1.9.1994, a měla následující strukturu (resp.: členila své zdroje do následujících oblastí):

• Anonymous FTP servers
• Various FTP related services
• Mirrors of well-known archives or products
• FSP servers
• Gopher servers
• Various Gopher related services
• World-Wide Web (WWW) servers
• Various WWW related services
• List servers and their mailing lists
• Internet Mailing Lists
• Mail servers
• Net servers
• Netfind servers
• UseNet News servers
• WHOIS servers
• Libraries
• Computing services
• Various Telnet related services
• Internet BBS

Stejně byla strukturována i verze z června 1995 (vidíte na úplně prvním obrázku). Ta již neobsahovala dvě oblasti (mail servers a net servers), a místo nich přidala jinou oblast: servery PH (CSO), sloužící potřebám vyhledávání adres lidí (podrobněji). S přejmenováním celého Seznamu zdrojů po roce 1995 pak přišla i zásadnější změna jeho struktury, na "dvoupatrovou" (první z následujících dvou obrázků). Stejně tak přibylo označování "novosti" přidaných zdrojů, pomocí sirek v různém stádiu vyhoření (druhý z následujících dvou obrázků).

Pojďme se nyní krátce podívat na obsahy jednotlivých oblastí, částí či sekcí nebo jak je nazveme. Například část věnovanou internetovým BBS jsme si již jednou ukazovali.

Součástí Seznamu zdrojů však byly například i servery síťových news a seznam českých diskusních skupin.

Nebo třeba seznam mirrorů (viz minulý díl):

Český web do roku 1995 (včetně)

Pojďme nyní podrobněji k jedné specifické části Seznamu zdrojů, kterou jsou WWW servery. V nejstarší verzi z roku 1994, kterou mám k dispozici (jen v textové podobě), je seznam WWW serverů poměrně krátký. Zatímco seznam serverů služby Gopher čítal přesně 30 položek, WWW serverů bylo tehdy na Seznamu jen 9, z toho dokonce jeden v českém jazyce!

• CESnet home page {http://www.cesnet.cz/cesnet}
• Charles University, Prague {http://www.cuni.cz/} - In Czech language
• Charles University, Prague, CIPRO Centre {http://www.karlin.mff.cuni.cz/}
• Charles University, Hradec Kralove, Faculty of Pharmacy {http://www.faf.cuni.cz/}
• Czech Academy of Sciences, Institute of Physics {http://www-hep.fzu.cz/Welcome.html}
• Czech Technical University, Prague {http://vcdec.cvut.cz/} - experimental
• Liberec University of Technology {http://www.vslib.cz/}
• Masaryk University, Brno {http://www.fi.muni.cz/} - experimental
• OMICRON {http://jupiter.felk.cvut.cz/html/OMICRON.html}

V únoru 1996 už bylo Gopher serverů na Seznamu 51, ale WWW serverů již přes stovku. Takže i na českém Internetu předstihl WWW službu Gopher někdy v roce 1995.

Ze serverů, uvedených na seznamu zdrojů CESnetu v roce 1994, vám žádný neukážu. K dispozici mám až o něco starší obrázky z roku 1995, na kterých je jeden z prvních webových serverů (mé domovské fakulty):

Zajímavé je, že v uvedené době nabízel tento ryze akademický server také informace pro turisty:

Další zajímavosti z roku 1995

V závěru bych vám rád ukázal malou "všehochuť" obrázků, které se mi podařilo dohledat a které pochází ještě z roku 1995. Dokazují, že ještě v tomto roce se začaly rozvíjet i první komerční weby, či alespoň weby stojící mimo akademickou komunitu.

Příkladem může být Virtuální obchodní dům (VOD), jehož home page ze září 1995 vidíte na následujícím obrázku. V roce 1995 jej provozovala firma AgresSoft Solutions, za kterou stál pan Petr Ulrich. Návštěvu tohoto virtuálního obchodního domu (natočenou 3.10.1995) vám mohu nabídnout i ve formě videosekvence (zde). Pozor ale na to, že tehdejší "obchodní dům" ve virtuální podobě byl spíše jen seznamem odkazů, resp. prezentací různých subjektů, které teprve něco nabízely. Nebyl to tedy ještě obchod v pravém slova smyslu, který by sám něco prodával.

Mimochodem, Petr Ulrich představil svůj Virtuální obchodní dům i na Invexu v roce 1995 (podrobněji). Tehdejší Invex byl přitom prvním ročníkem, který se prezentoval i na webu (podrobněji). Dokazují to následující obrázky, na kterých si můžete povšimnout toho, kteří z vystavovatelů na Invexu 1995 již měli vlastní WWW stránky.

Zajímavé ale je, že Invex nebyl v roce 1995 jedinou akcí veletržního charakteru, která se prezentovala na webu. V květnu 1995 jej předběhl tehdejší ComNet:

Koncem roku 1995 pak na webu byla i kultura. To už existoval například server MaMedia (ještě na adrese http://www.mamedia.anet.cz), a na něm vyšla "internetová upoutávka" na právě uváděný film Síť.

Ještě v roce 1995 se na českém Internetu objevil i náš Telecom, tehdy ještě SPT Telecom. Zatím ale jen s minimální prezentací (k dispozici mám jen tento jeden obrázek).

Telecom, ke kterému v polovině roku 1995 přešla divize NexTel Eurotelu (což "způsobilo" liberalizaci českého Internetu, viz úvodní díl), v roce 1995 ještě připojení k Internetu nenabízel.

Mezi první komerční providery (po CESNETu a CONETu, přejmenovanému na InternetCZ) se ještě v roce 1995 zařadil italský Video On Line, u nás působící skrze dceřiný Czech On Line. Jeho tehdejší domovskou stránku, "viděnou" skrze jeho vlastní browser, jsme si již také ukazovali v prvním dílu tohoto volného seriálu.

Na závěr si ale ukažme ještě jednu méně příjemnou stránku tehdejšího Internetu. Šlo o problém české diakritiky, který nebyl ještě řešen tak jako dnes. Jeho řešení tehdy většinou leželo na bedrech koncového uživatele, který si musel sám vybrat, v jakém kódování si přeje dostávat WWW stránky. Často pak musel nejprve projít skrze vstupní stránku, na které si takovéto kódování vybíral - a teprve pak se dostal k požadovaným stránkám.

Vedle toho pak existovala i řada různých návodů a nápověd, jak se s problémem češtiny vyrovnat. Příklady vidíte na následujících obrázcích. Ale to už je dnes opravdu historie.