Irsko je malý, zelený a zdánlivě bezvýznamný ostrov. Na ploše menší než Česká republika ale najdete kontinentální centrály největších počítačových společností. Proč zrovna Irsko?
Co si z hodin zeměpisu pamatujete o Irsku? Každému se nejspíše vybaví relativně malý a nepříliš hustě obydlený zelený ostrov… A whisky. Irská republika by vlastně měla být naprostou periferií Evropy. Nenajdete zde žádná významná naleziště strategických surovin, povrch tvoří převážně louky, vřesoviště a nejsou zde ani žádné velké průmyslové montovny – jen palírny destilátů.
IT centrála, kam se podíváš
Přesto všechno je Irsko jednou z nejdůležitějších zemí současné technologicko-informační éry. Irská republika není Moldavskem Evropy, ale jeho Křemíkovým údolím z docela prostého důvodu, který se v těchto dnech diskutuje na titulních stranách světových ekonomických periodik. Nejde o nic jiného než o daně.
Irsko má o něco menší rozlohu než Česká republika a jeho hlavní město Dublin má asi tolik obyvatel jako Brno uprostřed semestru. Přesto se však může pochlubit jedním unikátem. Když si na Wikipedii vyhledáte seznam významných IT společností, které zde podnikají, zjistíte, že je tentýž Dublin hlavním počítačovým městem Evropy. Své regionální základny zde mají mnozí internetoví titáni počínaje Applem a Googlem a konče eBayem, PayPalem, Facebookem nebo třeba Twitterem.
Výběr globálních IT firem v Irsku – zejména centrál pro Evropu
Světové technologické společnosti se přitom do Dublinu v posledních desetiletích nestěhují pro jeho okolní přírodu a čerstvé atlantské klima, ale pro jeho velmi atraktivní daňovou politiku, která na přelomu 70. a 80. let nastartovala tamní ekonomiku a z chudé výspy Evropy udělala na určitý čas tygra, který se zadýchal a zvolnil tempo vlastně až v souvislosti s krizí minulých let.
Evropská centrála Googlu v Dublinu. Její adresu uvidíte na dokladu, pokud si například předplatíte hudební službu Play Music. (Zdroj: Street View)
První velkou počítačovou společností, která Irsko objevila pro Silicon Valley, nebyl nikdo jiný než Apple. Později jej postupně následovali další hráči, které lákala nízká daň z příjmů ve výši 12,5 procent. Atraktivita země ještě zesílila po jejím vstupu do struktur evropského společenství, čímž se podnikům otevřel kontinentální společný ekonomický prostor.
Double Irish
Nízká daň ovšem není jediným magnetem. Irsko je lákavé ještě pro jednu specialitu tamní daňové legislativy. Říká se ji „Double Irish“ a umožňuje podnikům odvádět co možná nejnižší daň převedením příjmů do skutečných daňových rájů třeba na Bermudách.
Jak to celé funguje? Je to docela prosté. Společnost založí dvě irské pobočky. Zatímco jedna se bude fakticky nacházet opravdu v Dublinu, ta druhá v některém z daňových rájů – třeba právě na Bermudách. Irské právo to umožňuje a co je nejdůležitější, podle jeho výkladu každá z poboček platí daně tam, kde má židli její management. V prvním případě to tedy bude Dublin a v tom druhém bermudský Hamilton.
Tak a teď přichází na řadu to nejzajímavější. Obě irské pobočky si mezi sebou mohou za velmi výhodných podmínek převádět určité finanční obnosy – zpravidla se jedná o licenční poplatky (tzv. royalties). Bermudská pobočka může být třeba držitelem určitých patentů a dalšího intelektuálního vlastnictví (IP) a ta dublinská za jejich používání zaplatí každý kvartál licenční poplatek.
Pochopitelně se nebude jednat o částku několika dolarů, ale sumu, která účetně výrazně sníží zdanitelné příjmy. Dublinská pobočka tedy tímto naprosto legálním způsobem převede to, co sama vydělala, do daňového ráje a zaplatí mnohem nižší daň z příjmů. Podle Economistu lze tímto postupem dosáhnout snížení původní 12,5% částky až na cifru menší než 2%.
Jelikož s intelektuálním vlastnictvím (patenty, copyright aj.) velmi často operují technologické a farmaceutické společnosti, jsou to právě ony, které principu „Double Irish“ využívají nejčastěji. Na seznamu jsou jak Apple, tak samozřejmě i Google a další technologické firmy, které tak s pomocí „irského bypassu“ odvedou státu menší bakšiš.
A aby to bylo ještě složitější, do hry může vstoupit ještě další prostředník z Nizozemska a takovému schématu se pak říká „Dutch sandwich“. To je už ale opravdu vyšší dívčí.
Konec jedné éry
Na první pohled by se mohlo zdát, že je tato legislativa pro Irsko přeci nevýhodná, poněvadž zde podniky méně utratí na daních, ale tytéž společnosti jsou pro pětisettisícový Dublin a ještě menší Cork opravdovým požehnáním. O co totiž Irsko přijde na jednom poplatku, to získá zaměstnaností s vysokou přidanou hodnotou. Jistě je lepší mít ve stotisícovém Corku evropské vedení Applu, než třeba pouhý mezisklad Amazonu s levnou pracovní silou.
Irská daňová specialita přesto končí. Tamní zákonodárci v minulých dnech oznámili, že legislativu postupně upraví takovým způsobem, aby „Double Irish“ nadobro zmizel z účetních strategií nadnárodních společností.
Tlak na Irsko se zvyšuje už několik let, přelévání peněz do daňových rájů skrze malý zelený ostrov se totiž nelíbí jak EU, tak USA, poněvadž oba hráči se ve složitých časech snaží najít všechny možné páky, jak doma udržet co nejvíce peněz. Irsko přitom zdaleka není jediné zlobivé dítě, před pár dny totiž prolétla internetem zpráva, že Evropská komise prošetří daňové dohody Lucemburska s Amazonem. Evropské úřady viní velkovévodství z toho, že Amazonu umožnilo podobný systém přelévání příjmů do daňových rájů, jak se to děje už celé roky v Irsku.
A co se stane s Dublinem? Společnosti reagují na ohlášené změny diplomaticky a pochopitelně se novým pravidlům podřídí, i bez „Double Irish“ totiž Irsko zůstává zemí s relativně malou daňovou zátěží. I tu sice mnozí kritizují, tamní establishment se jí ale zatím nechce vzdát, Irsku by totiž hrozilo, že se opět stane jen ostrovem vřesovišť a nádherných scenérií, které se sice hodí jako tapeta na váš desktop, ale tygra to z malé země dozajisté neudělá.
