x

EU chce funkční kvantový počítač. Vědci dostali miliardu eur a dvacet let času

26.  6.  2016 | Jakub Čížek | 41

  • Evropské státy nedokážou soupeřit s USA a Čínou
  • Kvantový počítač musejí postavit společně
  • Vědci dostanou prozatím miliardu eur

Evropští a američtí počítačoví specialisté představili další vydání žebříčku nejrychlejších superpočítačů světa TOP500, kterému nově kraluje čínský Sunway TaihuLight. Téměř trojnásobně překonal svého předchůdce Tianhe-2 a s výkonem 93 FLOPS dokáže zpracovat 93 biliard výpočtů za sekundu.

Superpočítače | Čína Čína má nejrychlejší superpočítač. Postavila jej z vlastních procesorů

Jen pro srovnání, nejrychlejší tuzemský cluster – ostravský Salomon – se s výkonem 1,5 PFLOPS umístil na 55. příčce.

522375951
TaihuLight – kolik se do něj asi vejde králíků?

Nová nejrychlejší mašina je však spíše než výkonem zajímavá hlavně svými 260jádrovými procesory, které nepocházejí z fabrik Intelu (xeony), AMD (opterony) či IBM (powery), ale z vlastní domácí produkce. Za vše může americký zákaz na dodávku superpočítačových technologií do Číny, což nakonec vedlo k pravému opaku. Čína má již dostatečné know-how k tomu, aby se v IT stala nezávislou na Západě a TOP500 to ukazuje v plné síle, východní velmoc má totiž mezi 500 nejrychlejšími mašinami nejvíce zástupců – 168, a tedy o tři kusy více než USA.

843740807 288153983
USA a Čína vládnou světovým superpočítačům. Ostatní v tomto měřítku spíše paběrkují.

Červnové vydání žebříčku ukazuje ještě na jednu věc. Číně a USA nedokážou ostatní příliš konkurovat, třetí Japonsko má totiž pouze 29 zástupců, čtvrté Německo 26 a pátá Francie 18 kusů.

Ačkoliv starý kontinent jako celek představuje nejsilnější ekonomiku světa, jednotlivé země nemají dostatečné kapacity k tomu, aby za stovky milionů dolarů budovaly podobné superpočítačové clustery jako Čína. Bez spolupráce to nejde, a tak se není čemu divit, proč před nedávným hlasováním o brexitu tamní akademici zastávali převážně proevropský postoj. Společná evropská pokladna totiž dokáže zaplatit projekty, na kterých by se jednotlivé země nikdy nedohodly.

Ukázkovým příkladem budiž třeba projekt satelitní navigace Galileo, která se pomalu stává realitou, a jakmile manažeři v pražském vedení rozhodnou o ostrém startu, nabídne vyšší přesnost než americký systém GPS. Až si za pár let koupíte nový telefon, už to bude umět.

Kvantový manifest

Další podobnou oblastí, kde jedna země nestačí, jsou kvantové technologie. Skupina více než tří tisíc evropských akademických institucí i podniků proto podepsala Kvantový manifest, ve kterém vyzívá Evropskou unii, aby zajistila financování dalšímu odvážnému projektu, který by mohl svým významem předčit i Galileo nebo LHC.

Ačkoliv se dnes musí Evropa potýkat s hromadou problémů a brexit je pouze jedním z nich, peníze se nakonec našly a Evropská komise v květnu odklepla odvážný plán Quantum Technology Flagship, který by měl odstartovat v roce 2018.

208474114
Podle časového plánu bychom se měli v roce 2035 dočkat univerzálního kvantového počítače s výkonem vyšším než klasický superpočítač.

jeho cílem je proměnit primární kvantový výzkum v aplikovaný a tedy proměnit kvantovou fyziku v nové kvantové technologie uplatnitelné v praxi. A nejde jen o onen mytický kvantový počítač, ale i o využití exotických kvantových jevů v telekomunikacích a chytré senzorové elektronice.

V příštích deseti letech bychom se tak měli dočkat využití kvantových technologií v kryptografii, internetové komunikaci, v kreditních kartách a někdy po roce 2035 by se měla na scéně konečně objevit konstrukce univerzálního kvantového počítače.

Na začátku musí stačit miliarda eur

Je to vcelku odvážný plán, protože současný první komerční kvantový počítač D-Wave vlastně není univerzální počítač v pravém slova smyslu, ale spíše experimentální stroj (tzv. kvantový annealer) na hraní, na kterém vědci z NASA a Googlu teprve zkoumají, jestli jej lze v některých výpočetních algoritmech použít s oním tolik citovaným kvantovým zrychlením. Zatím se to podařilo jen sporadicky a u výpočtů, které nejsou v praktickém světě příliš využitelné.

Odhad evropských vědců, že by mohli být schopni sestavit opravdu univerzální kvantový počítač v pravém slova smyslu už do dvaceti let, je tedy docela odvážný a vědci si řekli o pořádný balík peněz – Evropská komise bude financovat projekty částkou ve výši jedné miliardy eur, přičemž lze předpokládat, že skutečné náklady budou nakonec ještě mnohem vyšší.

177939440
Opravdu panevropský projekt – do projektu kvantového počítače se zapojili specialisté nejen z EU. Na seznamu jsou i české akademické instituce.

Současná úroveň znalosti kvantových technologií se dá totiž ve zkratce popsat asi tak, že sice všichni tuší, co má kvantový počítač dělat – má pracovat s kvantovými bity, využívat exotických kvantových jevů a být pohádkově rychlý, jenže si vůbec nikdo není jistý tím, jaká by měla být jeho konstrukce. Tedy jaká by měla být, aby to opravdu fungovalo a bylo to hlavně opravdu rychlé – rychlejší než současné tradiční binární superpočítače.

Klidně se tedy může stát, že evropští akademici zvesela proinvestují miliardu a nakonec z toho nic moc nebude. S tímto vědomím je vcelku logické, že se jednotlivým vládám do podobných riskantních a nejistých investic příliš nechce, a tak se toho musí chopit buď bohatý technologický komerční sektor ze Silicon Valley, anebo obrovská uskupení zemí jako v případě Evropské unie.

Nejhorší možnou cestou by však bylo nedělat nic jen proto, že to je nákladné. Ostatně, to bychom dodnes obývali jeskynní komplexy a mělké zemljanky.

Další článek »

Diskuze
41 příspěvků
Témata článku: Hardware, Technologie, Věda, Superpočítače, Evropská unie, Kvantové počítače, Brexit, Praktická elektronika, Praktická elektronika 2016
Sdílet článek
Další mobilní weby