Na nebi jich neustále přibývá, regulace zatím spíše pokulhává, a tak vznikají všemožné bizarní zbraně proti dronům. Třeba puška DroneDefender, která nepotřebuje náboje.
Na americkém nebi roste počet amatérských dronů, a tamní úřad pro civilní letectví se tak bude muset vypořádat s ožehavou otázkou, jestli podobní poletující roboti nakonec nebudou muset obsahovat jakousi vzdálenou ruční brzdu, která je okamžitě pošle k zemi, pokud se ocitnou tam, kde nemají co dělat.
Rozmach laciných bezpilotních letounů totiž v plné síle ukázal, jak zase soukromý sektor elegantně předběhl dobu a regulátory. Zatímco plot a závora chodce zastaví, dron za pár set dolarů jej prostě ve výšce několika desítek metrů přelétne a díky stále lepší optice a záznamu videa i fotografií uchová vše, co chce operátor vidět.
Než se letecký úřad FAA rozhoupe a konečně nastaví dlouho očekávaná pravidla hry, státní úředníky opět předběhne soukromý sektor, který už vyslyšel poptávku a flexibilně připravil celý zástup zařízení, jejichž účelem je dostat dron k zemi, jakmile se dostane nad soukromý pozemek.
Elektromagnetická puška na drony
Některá z nich jsou opravdu bizarní a připomínají spíše zbraně z laciných vědeckofantastických filmů. Krásným příkladem je třeba RF puška DroneDefender od společnosti Battelle.
Zatím čeká na schválení federálním telekomunikačním úřadem FTC, nicméně podle prezentačního videa se jedná o směrový rádiový vysílač namontovaný na pažbu pušky s přesným hledím. Stačí tedy zbraní namířit na objekt a zmáčknout spoušť.
DroneDefender kombinuje ergonomii útočné pušky se směrovým RF vysílačem šumu
Puška poté v třicetistupňovém kuželu zahltí všechny typické komunikační kanály šumem a to včetně GPS. Drtivá většina současných dronů při ztrátě signálu bezpečně přistane, takže stačí držet dron v šachu a po přistání jej zabavit.
Zachycený Phanton od DJI dolétal a pokorně přistál, protože ztratil signál s operátorem i GPS
DroneDefender je tedy ve své podstatě běžná RF rušička – jammer, jejíž použití civilisty je v drtivé většině vyspělého světa ilegální. Battelle by ale mohlo obměkčit úředníky její směrovostí. Po aktivaci ruší jen úzkou výseč oblohy a nikoliv široké okolí.
Jammer na drony
Všesměrové multifrekvenční rušičky tradiční konstrukce nicméně zůstávají etalonem. Internetové diskuze se plní příspěvky, jestli lze použít jednodušší jammer s dosahem několika málo metrů i na drony, které se pohybují přeci jen ve vyšší vzdálenosti, a specializované e-shopy opět reagují a nabízejí silnější kalibry.
Detektory a rušičky na drony
Vedle samotných rušiček se objevují také detektory, které podle charakteru komunikace odhalí přítomnost běžné komerční kvadroptéry s kamerou. Loni se tak o investici na Kickstarteru pokoušel třeba tento projekt. Nakonec byl ale neúspěšný a publikum nezaujal.
Pak tu jsou i vysoce sofistikované obranné systémy, které už za pár set dolarů nepořídíte. Například takový Blighter AUDS Anti-UAV Defence System dokáže vojenské i malé komerční drony detekovat s pomocí radaru, sledovat jejich pohyb a nakonec i aktivně zahltit všechny kanály, na kterých komunikuje, aby je přinutil zmizet, nebo alespoň havarovat. Takový kalibr si ale na zahrádku asi nepořídíte.
Jiné systémy se zase pokoušejí proniknout přímo do komunikace mezi operátorem a letounem a v ideálním případě dron odposlouchávat nebo rovnou zcizit jeho ovládání.
Chcete mít u bazénu na zahradě klid? Tady máte kanón na vrabce AUDS
Kill 1
Někteří výrobci dronů do firmwaru svých letounů zavádějí i zadní vrátka. V létě jsme psali třeba o populární laciné kvadroptéře Parrot. Stačí se připojit na její veřejnou Wi-Fi, otevřít telnetové spojení a zadat příkaz kill 1, který okamžitě vypne rotory a letoun se zřítí k zemi.
Problém samozřejmě spočívá v tom, že to může provést prakticky kdokoliv a nikoliv výhradně autorizovaná osoba – třeba policista, hasič, pracovník leteckého úřadu aj. Na stranu druhou, právě podobný bezpečnostní protokol by mohl jednou být určitou cestou, pokud by byl lépe zajištěný. Třeba takovým způsobem, jako dnes umí mnohé připojené automobily na dálku vypnout třeba pracovník pojišťovny.
Zóny No fly
Nejčistší cestou jsou pak vestavěné no fly zóny přímo ve firmwaru letounu. Pokud by se pak takový dron přiblížil třeba k letišti, kde nemá co dělat, firmware by podle databáze zakázaných souřadnic odmítl letět blíže.
Přesně takovou databázi dnes sestavuje třeba projekt NoFlyZone.org, do kterého se ale zatím připojilo jen několik málo výrobců. Zakázanou adresu zde ale může zaregistrovat každý majitel nemovitosti a kvadroptéry, které si databázi budou průběžně aktualizovat z internetu, to budou respektovat.
NoFlyZone.org je seznam soukromých nemovitostí, kde nemají drony co pohledávat
Velcí výrobci tuto komunitní databázi sice zpravidla ignorují, ale hromada z nich má vlastní interní seznamy zakázaných oblastí – třeba DJI, ve kterých kvadroptéra odmítne vzlétnout.
Ozývají se pochopitelně hlasy, které upozorňují na to, že s takovou budou brzy zablokovaná celá města (třeba Washington D.C.), právo na soukromí a bezpečnost letového provozu jsou ovšem v tomto případě zcela správně nadřazené individuální zálibě i komerčnímu byznysu.
Ve Washingtonu D.C. mají kvadroptéry stopku
V České republice zůstávají drony prozatím spíše doménou profesionálů, ty kvalitnější s větším dosahem a perfektním záznamem jsou totiž i nadále docela drahým koníčkem. Pokud však bude hype okolo kvadroptér pokračovat a jejich cena bude postupně klesat, za hezkého podzimního počasí bude bzučících pavouků na obloze i u nás možná více než dětských draků.
