S příchodem ledna započal mimo jiné 25. rok registrace české internetové domény CZ. O její správu se již od sklonku 90. let stará sdružení CZ.NIC, které se nyní na svém webu pochlubilo novým přehledem Domain Report 2016 za posledních dvanáct měsíců.
Milion a čtvrt českých domén
Takže jak na tom je naše doména a potažmo i celý český internet? Ačkoliv jeho historie spadá hluboko do 90. let, k masivnímu rozmachu došlo až na sklonku století. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že si nemohl vlastní doménu druhého řádu – třeba zrovna zive.cz – zdaleka pořídit každý.
Běžní smrtelníci měli smůlu a i právnické osoby musely doložit, proč by měly mít doménu zrovna v takovém znění. Teprve s liberalizací celého systému v roce 1997 tak i běžný surfař získal možnost pořídit si na vybrané období těch pár kouzelných písmenek, aniž by musel dokladovat jejich účel a význam.
Zatímco zpočátku evidovalo sdružení necelých 50 tisíc domén, o dva roky později to bylo už 126 tisíc kusů. No a pak se to už rozjelo na plný plyn – i díky vyšší konkurenci a nižším cenám, která se postupně ustálila asi částce něco přes stokorunu.
Dvě dekády českého internetu v kostce
V roce 2012 jsme překonali kulatou metu 1 000 000 českých aktivních domén, a i když růst už přeci jen zpomaluje, loni jsme s 1 280 916 doménami načali další čtvrtmilion. Suma sumárum, při velikosti české populace vychází zhruba na každého osmého obyvatele ČR jedna unikátní doména druhého řádu. To vůbec není špatné skóre.
Aktuální počet registrovaných českých domén se dozvíte přímo na titulní stránce CZ.NIC. Včera podvečer to bylo 1 286 706.
Největší držitel má skoro 8 000 českých domén
Realita je ale pochopitelně trošku jiná. Ve skutečnosti tu máme hromadu firem i doménových spekulantů, kteří na jedno jméno drží obrovská kvanta internetových domén. Jistý držitel s největším počtem českých domén jich má podle dat CZ.NIC bezmála 8 000!
Největší držitelé a postupná změna poměru mezi právnickými a fyzickými osobami
Postupem času se také zcela otočil poměr mezi držiteli z řad právnických a fyzických osob. Jestli svoji doménu kvůli restrikcím a později i vysokým cenám zpočátku spravovaly jen právnické osoby – firmy všeho druhu, dnes je celých 51,6 % všech domén evidováno na osoby fyzické.
63 znaků
Není se čemu divit, s klesající cenou totiž vzrostla popularita soukromých a rodinných adres třeba pro použití na poštovním serveru. A tak dnes můžete mít za částku něco přes stovku třeba e-mail ve formě:
cizekuba@pojdsiprontypolednicepojdvemsihozlostnika.cz
A to už se dostávám k dalšímu zajímavému grafu od CZ.NIC. K délce samotné domény. Zatímco ty nejkratší jsou už dávno rozebrané, někteří chtějí mít doménu naopak co nejdelší.
Dnes už vlastně o nejdelší doméně nemůžeme mluvit v jednotném čísle, může totiž dosahovat nejvýše 63 znaků a takových je v databázi CZ.NIC hned několik počínaje kousky jako:
hryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhry.cz
A konče:
prvni-nejdelsi-domena-v-ceske-republice-ktera-ma-prave-63-znaku.cz
Nutno podotknout, že se zpravidla jedná jen o přesměrovávací domény, anebo ani nikam nevedou. Není se čemu divit, slouží spíše jako vtip. Průměrná délka české domény je pochopitelně mnohem kratší. Podle histogramu níže se většina domén pohybuje v rozsahu od 6 do 14 znaků.
Histogram délky českých domén
Hlavně z Prahy a Brna
No dobrá a co nějaký geografický kontext? Kde mají o vlastní CZ domény největší zájem? Asi nebude překvapením, že krajům vládne Praha (385 tis. domén), kde sídlí nejvíce právnických osob. Na druhé příčce je s velkým odstupem Jihomoravský kraj (142 tis. domén) a trojku uzavírá Středočeský kraj (121 tis. domén).
České domény spravujeme především z Prahy
Po koncovce CZ touží i Slováci
Zdejší domény nicméně nevlastní pouze Češi a české právnické osoby, ale je tu i poptávka ze zahraničí. Největší zájem mají přirozeně na Slovensku (22 tis. domén), v Německu (13 tis. domén) a v USA (8 tis. domén).
Zájem o českou domén uv zahraničí
CZ.NIC provedl i analýzu obsahu, tedy toho, jestli je doména spojená s nějakým webovým serverem. Více než třetinu tvoří webové prezentace firem, skoro pětinu však tzv. zaparkované domény, na kterých na první pohled nic není a zobrazí se jen webové hlášení od konkrétního registrátora. Ve skutečnosti mohou sloužit jako poštovní domény, běží na nich jiné než WWW servery, mohou patřit překupníkům, kteří čekají na zájemce a tak dále.
Jaký web běží na adrese s českou doménou
Pokud je už však doména spojená s nějakým webovým serverem na standardním portu, jedná se podle analýzy nejčastěji o Apache a Nginx. Teprve na třetí příčce jsou pak servery od Microsoftu. Analytici z CZ.NIC se pokusili identifikovat i poštovní servery. Našli povětšinou linuxový Postfix, poštovní servery od Microsoftu (Exchange), Exim, Sendmail, IceWarp a Kerio.
Webové a poštovní servery na českých doménách
Na závěr se ještě podívejme na IPv6. O novém adresním formátu se možná už nemluví s takovou vervou jako před několika lety, IPv6 se ale pomaličku přeci jen prosazuje. Web dostupný skrze IPv6 nabízí bezmála 370 tis. domén. Podobně roste i počet domén se zabezpečením DNSSEC a to hlavně proto, že jej registrátoři aktivně nabízejí pro nové zájemce.
Domény s webem dostupným skrze IPv6 a domény zabezpečené pomocí technologie DNSSEC
