Je levný tablet škoda peněz, nebo dobrá investice? Má smysl šetřit pouze na to nejlepší na trhu, nebo neprohloupíte ani investicí do placky za pár korun? Hledáme odpověď.
Jakub Čížek levným hračkám šance nedává
Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné tablety. Levné tablety jsou totiž ve většině případů šmejdy. Jako v každé oblasti i zde samozřejmě najdete světlé výjimky a s postupem času se snad ta pomyslná laťka kvality pomalu zvyšuje i v této cenové hladině, ale praxe je povětšinou stále taková, že tablety za dva tisíce korun jsou, mou optikou vidění světa, vyhozené peníze.
Jistě, ten tablet se spustí, budou na něm svítit pixely a při troše trpělivosti dokonce i provede to, co od něj očekáváte, ale to vše za cenu zvýšeného krevního tlaku a blíže nespecifikovaného množství ostrých nadávek.
Levné tablety mají několik společných jmenovatelů. Jejich řemeslné zpracování příliš často připomíná jednoduchou elektroniku z tržnic a jejich ergonomie ovládání vybízí k otázce, jak na něco takového mohl někdo někdy vůbec přijít. Třetím znakem je falešná samochvála. Pokud tablet za pár korun a s tragickým čipsetem (zpravidla některý ze slabších Rockchipů) hlásá, že je to ideální nástroj na surfování na webu a na multimédia, mělo by to být spíše než reklamní slogan kvalifikované jako klamání zákazníka a sprostá lež.
Superlevné tablety nebrat
Ještě nedávno měla většina těchto placek problém i s plynulou hrou Angry Birds, ze kterých se tak stal docela příjemný benchmark. Některé náročnější aplikace pak levný tablet nespustí vůbec, protože jsou určené pouze pro výkonnější procesory a grafiku.
Když už přeci jen objevíte levný tablet, který na první pohled vypadá celkem k světu, výrobce naneštěstí vše zhatí instalací rezistivního displeje s nepříjemně pružným umělohmotným povrchem. U Windows by mi to nevadilo, u Androidu, který je navržen pro kapacitní vrstvu a nepřesné dotyky, mě to doslova uráží.
Pak je tu ale ještě jedno zlo. Pokud výrobci z Číny nabízejí tak levné a nekvalitní tablety, nepůsobí žádný tlak na výrobce skutečně a široce využitelných placek. Kdyby se naopak více snažili a nešetřili na špatném místě, přinutili by i prémiové hráče poněkud zkorigovat ceny. Suma sumárum, při investici do levného tabletu pochopitelně ušetříte, stejně jako ušetříte při koupi Trabantu. I ten vás doveze z bodu A do bodu B, ale ta jízda bude vypadat trošku jinak než v zánovní limuzíně.
Pavel Nygrýn říká, že kdo hledá, najde
Pokud si chcete koupit levný tablet, dobře si rozmyslete, co je pro vás „levný“. Stejně jako Kuba vám rovnou povím, že kupovat tablet za dva tisíce je nesmysl (tedy pokud jej skutečně chcete používat jako tablet, ne třeba jako Wi-Fi meteostanici na poličce). V této cenové kategorii je samozřejmostí rezistivní displej a stará verze systému, což dohromady dává vražednou kombinaci nepoužitelnou i na tak základní činnost, jako je pohodlné prohlížení webu. Navíc jde obvykle o nepodařené kopie designu iPadu…
Ostatně i to je důvod, proč o superlevných tabletech v Computeru nepíšeme – když se nám něco takového dostane do ruky, raději hned odesíláme pryč a místo rozsáhlé recenze s výsledkem „tohle tedy ne“ raději otestujeme a otiskneme něco jiného, použitelnějšího a zajímavějšího.
O trochu peněz výše už jsou ale zařízení, která bych s výhradami doporučil. Proč s výhradami? V žádném případě nemůžete od tabletu s cenou hodně pod pět tisíc čekat totéž, co od tabletu za deset tisíc. Dá se vynechat GPS modul, použít horší displej, vsadit na pomalejší procesor. Jde jen o to, jak moc je „horší“ a „pomalejší“.
I levné kousky nemusí pokaždé urazit
Moje požadavky jsou takovéto: kapacitní displej s rozlišením aspoň 1 024 na „něco“, kvality podobné jako u běžných netbooků (ano, v levných tabletech jsou k vidění i mnohem horší). Android ve verzi ICS (stačí mi i neoficální) a dostatek RAM. Procesor s jádrem typu Cortex (tedy ARMv7) a taktem aspoň 1 GHz, vzhledem k ceně budete muset vystačit s jednojádrem. Foťák raději jen jeden, protože v opačném případě dostanete téměř jen dvakrát více dvojnásobné nekvality. A ano, dlouhodobě mám slabost pro úhlopříčky menší než 10“, které s těmito požadavky mohou dobře vystačit.
Z těchto požadavků není kam slevit, níže už se nedá mluvit o tabletu, možná tak o chytrém přehrávači multimédií – i to vám může stačit, pokud jen hledáte hračku pro děti do auta. Já bych přidal ještě pevné tělo a rozumně velkou baterii. U levných tabletů také stojí za hledání slot pro rozšíření paměti, v základu totiž najdete nejspíš jen 4 až 8 GB a z toho ještě musíte odečíst místo pro systém.
Že je takovýchto levných tabletů s nízkou cenou málo? To zcela určitě, dokud budou lidé kupovat za srovnatelné ceny rezistivní mrzáčky, výrobci se nepřetrhnou. Kdo ale hledá, najde, do příštího čísla připravujeme recenzi jednoho ze zařízení, které se do těchto požadavků vejde. A určitě nebude samo, vždyť z tabletů se stává běžné spotřební elektronika a ta je nakonec vždycky hodně levná.
